Evropská komise udělila AliExpressu nejvyšší sankci v dosavadní historii nařízení o digitálních službách. Brusel popsal slabiny v kontrolách, reklamě i doporučovacích systémech. Platforma verdikt odmítá a chystá další právní kroky.
Evropská komise uložila internetovému tržišti AliExpress pokutu 550 milionů eur, v přepočtu zhruba 13,3 miliardy korun. Podle rozhodnutí zveřejněného 20. července 2026 platforma porušila povinnosti vyplývající z nařízení o digitálních službách, známého pod zkratkou DSA.
Přesnější je přitom mluvit o selhání kontrolního systému než o pokutě za několik konkrétních výrobků. Komise dospěla k závěru, že AliExpress nedostatečně omezoval riziko šíření nelegálního, nebezpečného nebo padělaného zboží.
Rozhodnutí neznamená zákaz AliExpressu v Evropě. Neříká ani to, že každý výrobek prodávaný na platformě je nebezpečný. Brusel ale považuje zjištěné nedostatky za natolik rozsáhlé a dlouhodobé, že podle něj ohrožovaly velké množství zákazníků.
Komise zjistila, že AliExpress správně neposoudil, zda má dost zaměstnanců na kontrolu potenciálně nelegálních nabídek. Platforma měla také přeceňovat účinnost svých nástrojů pro vyhledávání a odstraňování závadného zboží.
Problém se netýkal jen toho, co se na tržiště dostalo. Testy evropských úředníků ukázaly, že doporučovací a reklamní systémy některé nelegální výrobky aktivně zobrazovaly zákazníkům. A to ještě před jejich odstraněním.
V nabídce tak podle Komise zůstávaly po celé týdny například padělky, nebezpečné hračky nebo riziková kosmetika. Některé kontroly mohli prodejci obejít nesprávným zařazením zboží do jiné kategorie. Nedostatečně měla fungovat také pravidla pro postih obchodníků, kteří nabízeli nelegální výrobky opakovaně.
U padělků nejde pouze o to, že zákazník dostane horší napodobeninu. Výrobci legálního zboží platí vývoj, bezpečnostní zkoušky, dokumentaci i splnění evropských předpisů. Prodejce padělku se těmto nákladům vyhne a získává proti poctivým firmám cenovou výhodu.
„Velikost platformy není omluvou,“ uvedla výkonná místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
Suryani Sedeng / Shutterstock.com
AliExpress s výsledkem řízení nesouhlasí. „S dnešním rozhodnutím ani s nepřiměřenou výší pokuty nesouhlasíme,“ uvedla společnost podle agentury Reuters.
Firma tvrdí, že rozhodnutí dostatečně nezohledňuje dosavadní kontrolní systém ani změny, které v posledních letech zavedla. Podle Reuters se chce proti sankci odvolat. Pravidla DSA takový postup umožňují a konečné slovo mohou mít unijní soudy.
Sankce pro AliExpress je dosud nejvyšší pokutou uloženou podle DSA. V květnu 2026 dostalo Temu pokutu 200 milionů eur a v prosinci 2025 zaplatila platforma X sankci 120 milionů eur. Jednotlivé kroky Komise shrnuje v přehledu dohledu nad největšími platformami.
AliExpress ale nedostal nejvyšší pokutu, jakou kdy Evropská komise technologické firmě vyměřila. Google obdržel v roce 2018 za zneužití dominantního postavení systému Android sankci 4,34 miliardy eur. Soud ji později upravil na 4,125 miliardy eur a Soudní dvůr EU tuto částku v červenci 2026 potvrdil. Šlo však o soutěžní právo, nikoliv o DSA.
Podle pravidel pro vymáhání DSA může sankce dosáhnout až šesti procent celosvětového ročního obratu provozovatele. Pokuta pro AliExpress proto zůstala hluboko pod zákonným maximem.
Samotná pokuta nezakládá nárok na automatické vrácení peněz za dřívější objednávky. Zákazníci nedostanou ani část vybrané sankce. Objednávky a provoz tržiště pokračují.
V delším horizontu by se ale měly zpřísnit kontroly nabídek i prodejců. AliExpress má do 20. října 2026 předložit Komisi akční plán. Ten musí popsat, jak platforma napraví nedostatky při vyhodnocování rizik, odstraňování nelegálního zboží a postihování problémových obchodníků. Pokud plán nebude dostatečný nebo jej firma nesplní, mohou následovat další, opakované sankce.
Evropské nařízení o obecné bezpečnosti výrobků navíc vyžaduje, aby online nabídka obsahovala údaje o výrobci či odpovědné osobě v EU a potřebné bezpečnostní informace. Tržiště mají rovněž bránit tomu, aby se jednou odstraněný nebezpečný výrobek objevil znovu pod jiným názvem.
Při nákupu hraček, nabíječek, kosmetiky nebo ochranných pomůcek se proto vyplatí zkontrolovat:
Evropská spotřebitelská pravidla se mají vztahovat také na obchodníky mimo EU, kteří se cíleně obracejí na evropské zákazníky. Portál Your Europe ale upozorňuje na praktickou potíž: vymáhání práv u prodejce se sídlem mimo Unii může být výrazně složitější.
Právě v tom spočívá význam celé kauzy. Zákazník nemá při každém levném nákupu zkoumat chemické složení hračky nebo ověřovat pravost technické dokumentace. Odpovědnost musí nést také tržiště, které výrobek nabídne, doporučí a vydělá na jeho prodeji.
Zdroj: ČTK, Kupi.cz, Evropská komise, Reuters, EUR-Lex, Your Europe