Méně cukru, ale více otázek. Vědci řeší, jak mohou umělá sladidla ovlivňovat mozek i chutě
V době boomu umělých sladidel byly tyto náhražky často vnímány jako spása, která nás může zbavit „závislosti na cukru“. I když ale sladidla nabízejí řadu výhod, které lze využít při redukční dietě nebo třeba diabetu, dnes už na ně mnozí odborníci pohlížejí přece jen kritičtějším okem. Některé studie totiž naznačují, že ani nízkokalorická či nekalorická sladidla nemusejí být vždy bezproblémovou a lepší volbou.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Umělá sladidla: Záchrana před „zlým“ cukrem, anebo nebezpečná bojová látka?
Životní cesta umělých sladidel je velmi klikatá a způsob, jakým je veřejnost vnímá, často připomíná příslovečné plácání se ode zdi ke zdi. Na jednu stranu jsou umělá sladidla velmi hojně využívaná a propagovaná jako „lepší a zdravější“ alternativa cukru, jehož nadměrná konzumace představuje prokazatelné riziko rozvoje různých zdravotních problémů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby příjem cukru netvořil více než 10 % celkového energetického, tedy kalorického, příjmu (cca 40 až 50 g při průměrném kalorickém příjmu). Týká se to primárně volných a přidaných cukrů, tedy těch, které jsou přidávány do sladkostí, slazených nápojů a koncentrovaných přírodních zdrojů jako med, džusy a koncentráty apod., nikoli však cukrů přirozeně obsažených kupříkladu v celém ovoci.
WHO zároveň uvádí, že snížení ještě pod úroveň 5 % by přineslo další zdravotní výhody. Faktem ale je, že ve většině vyspělých zemí se průměrný příjem cukru pohybuje na mnohem vyšších úrovních. Jen pro představu: Půllitr Coca-Coly obsahuje cca 56 g cukru (tedy 225 kcal jen z cukru). Už jednou velkou Colou tak můžete de facto „nasytit“ doporučenou bezpečnou denní dávku cukru.
Cukr v přiměřeném množství není rozhodně jedovatý ani závadný, ale pro řadu lidí není problém vypít denně mnohem větší množství slazených nápojů a sníst ještě spoustu cukru v dalších potravinách. A to nemluvíme o dětech. O snížení příjmu cukru bychom se tak v zájmu vlastního zdraví snažit měli. Ale jsou umělá sladidla ta správná cesta, anebo jde spíše o vytloukání klínu klínem?
Schválená sladidla jsou při dodržení stanovených limitů v EU považována za bezpečná. Problém podle odborníků nenastává u občasné konzumace, ale hlavně tehdy, když light výrobky a dietní nápoje nahrazují běžný pestrý jídelníček každý den.
Umělá sladidla jsou často propagovaná jako „zdravější volba“. Výrobci je dávají do produktů, které posléze označují jako „light“ či „dietní“ nebo „fitness“. Ve fitness sféře pak mají sladidla obecně významnou pozici. Zejména sukralóza nebo i modernější sladidla jako erythritol či xylitol a další jsou běžnou součástí nejrůznějších doplňků stravy a fitness potravin, ale i módních high protein výrobků. Ať už jde o tyčinky, různé proteinové nápoje a podobně.
Na opačné straně spektra jsou ale umělá sladidla démonizovaná skoro jako „čisté zlo“. Internetem dokonce stále koluje zažitá fáma o tom, že aspartam byl původně vyvinut jako bojová látka, což je samozřejmě jen dezinformace a vyvrácený HOAX. Jak už to ale bývá, pravda se pohybuje spíše někde uprostřed.
Towfiqu ahamed barbhuiya / Shutterstock.com
Umělá sladidla jako „lepší“ alternativa cukru? Ne vždy to funguje…
Od klasického a dnes už pozapomenutého sacharinu přes aspartam, sukralózu až po cukerné alkoholy (sorbitol, xylitol, erythritol…), umělá sladidla mají mnoho podob, různou míru sladivosti i různorodé známé účinky. V současnosti používaná sladidla jsou schválená jako bezpečná. Ale to platí i pro řadu dalších kontroverzních látek včetně různých konzervantů a jiných aditiv.
Podstatná je zde pak stejně jako u cukru míra a přiměřenost. Občasná expozice žádné z těchto látek vám zdraví nepoškodí. Ale co když se s nimi setkáváme denně a konzumujeme je v nepřiměřeném množství?
Umělá sladila jsou často doporučována jako méně kalorická a dietní alternativa například při redukční dietě. Mnozí odborníci a výživoví poradci se však i na takovou možnost aplikace dívají skepticky. „Propagaci umělých sladidel mnoha experty jsem vždy jen kritizovala. Hlavní problém totiž není jen samotný cukr, ale i naše dlouhodobě přehnaná preference sladké chuti. Sladidla tuto závislost na sladké chuti neřeší, naopak ji často udržují či podporují. Člověk si tak zvyká, že vše má být velmi sladké, místo aby se postupně vracel k přirozené chuti potravin,“ uvedla pro Kupi specialistka na zdravotní prevenci a výživu PharmDr. Margit Slimáková.
Zároveň dodává: „Dietní limonády nebo light výrobky navíc v praxi často nevedou k lepšímu jídelníčku ani k dlouhodobě lepší hmotnosti. Řada studií ukazuje, že lidé pak mohou mít tendenci sladké a vysoce průmyslově zpracované potraviny konzumovat více nebo si jejich konzumaci psychologicky ‚kompenzovat‘. K tomu přibývají i další otázky kolem možných zdravotních rizik. Novější studie naznačují možné souvislosti některých sladidel s ovlivněním střevního mikrobiomu, regulace chuti k jídlu, metabolismu glukózy i fungování mozku. Nejde zatím o důkaz, že by běžná občasná konzumace byla jednoznačně nebezpečná, ale důvod k opatrnosti určitě ano.“
Margit Slimáková patří spíše mezi kritiky umělých sladidel. „Pokud bych měla porovnat malé množství cukru a pravidelnou konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných „light“ výrobků se sladidly, nepovažuji druhou možnost za zdravější. Za nejrozumnější cestu považuji postupné snižování celkové potřeby sladké chuti a návrat k co nejméně průmyslově zpracovaným potravinám,“ uzavírá.
Milton Buzon / Shutterstock.com
Studie naznačují možný vliv sladidel na mozek
Margit Slimáková naznačila i možná rizika pro střevní mikrobiom či mozek. Ne zrovna povzbudivých studií na tato témata se přitom v posledních letech vynořilo více a téma bylo hojně probíráno i v médiích.
Například loňská studie, která vyšla v Journal of Applied Physiology, poukázala na možný negativní vliv erythritolu na hematoencefalickou bariéru mozku. Jiná studie spojila tutéž látku s možným zvýšeným rizikem kardiovaskulárních příhod. Erythritol byl přitom donedávna nadšeně a až nekriticky propagován jako „dokonalé“ moderní sladidlo.
Zvlášť zajímavá je pak 8letá prospektivní studie z roku 2025, která našla souvislost mezi používáním umělých sladidel a poklesem kognitivních schopností mozku, zejména paměťových schopností. Studie přitom sledovala konzumaci aspartamu, sacharinu, acesulfamu K, erythritolu, sorbitolu i xylitolu, neomezovala se tedy výlučně na jedinou látku.
Dá se tedy říct, že představa o bezpečné a ideální náhradě cukru, kterou si můžeme užívat bez omezení a bez výčitek, dostává povážlivé trhliny. I zde tedy především platí, že bychom měli vzít rozum do hrsti, nic nepřehánět, a zejména se snažit ve svém jídelníčku co nejvíce preferovat málo zpracované a přirozené potraviny.
Zdroje: PharmDr. Margit Slimáková pro Kupi, Nature, Neurology Journal, American Physiological Society, WHO, Institut moderní výživy
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko