S prvními teplými dny nezačíná žít jen zahrada, ale také hlodavci. Právě jaro je obdobím, kdy lidé kolem domů častěji objevují myší trus v garáži, okousané pytle se zeminou nebo podezřelé zvuky z kůlny. Mnozí přitom netuší, že si potkany a myši často nevědomky lákají přímo k domu sami.
„Lidé mají pocit, že problém vzniká někde venku v okolí. Ve skutečnosti bývá největší problém přímo na jejich pozemku,“ říká zahradní architekt Jan Horák, který se věnuje realizacím zahrad u rodinných domů.
Podle odborníků navíc nemusí jít jen o nepříjemný pocit. Pokud hlodavci najdou kolem domu dostatek potravy, vody a úkrytů, velmi rychle se přesunou i do interiéru.
Mnoho lidí chce na jaře dál přikrmovat ptáky, jenže právě to bývá jeden z největších problémů.
„Lidé vidí sýkorky a mají radost, ale pod krmítkem často vzniká doslova bufet pro myši a potkany. Rozsypané zrní je pro ně obrovské lákadlo,“ upozorňuje Jan Horák pro Kupi.
Odborníci doporučují pravidelně uklízet okolí krmítek a na jaře přikrmování výrazně omezit.
Další častou chybou bývá špatně vedený kompost. „Do kompostu lidé často hází zbytky jídel, pečivo nebo vařené potraviny. To je přesně to, co hlodavce přitahuje,“ vysvětluje Eva Koutná ze zahradního centra.
Problém bývá hlavně u kompostů umístěných těsně vedle domu nebo terasy.
Podle odborníků by se v domácím kompostu nemělo objevovat maso, vařená jídla, pečivo, velké množství ovoce, mastné zbytky. „Potkani mají výborný čich. Pokud na zahradě najdou pravidelný zdroj potravy, velmi rychle si místo zapamatují,“ dodává Eva Koutná.
Řada lidí podceňuje, jak malým prostorem se hlodavci dokážou protáhnout. „Myš se dokáže dostat i velmi malou mezerou kolem potrubí, větrání nebo pod garážovými vraty. U novostaveb proto řešíme i drobné technické detaily kolem domu,“ říká Jan Horák.
Právě garáže, sklepy a zahradní domky bývají podle odborníků nejčastějším místem prvního výskytu.
Raphael Ruz / Shutterstock.com
Velkou chybou bývá také skladování dřeva přímo u domu. „Hromady dřeva, nepořádek kolem zdí nebo husté přerostlé túje vytváří perfektní úkryt. Hlodavci milují klidná tmavá místa, kde nejsou vidět,“ upozorňuje Eva Koutná.
Odborníci doporučují:
Mnoho lidí řeší jen potravu, ale zapomíná na další důležitou věc – vodu. „Stačí kapající kohoutek, miska pro psa nebo dlouhodobě stojící voda. Hlodavci potřebují pravidelný přístup k vodě a zahrady jim ho často poskytují,“ vysvětluje Jan Horák.
Právě proto bývají problémové například neudržované sudy na dešťovou vodu nebo podmáčená zákoutí zahrady.
Když lidé objeví myš nebo potkana, často automaticky sáhnou po jedech. Jenže i tady podle odborníků vznikají chyby.
„Nesprávně použitá deratizace může problém paradoxně zhoršit. Pokud hlodavci najdou mrtvého jedince nebo mají kolem dostatek jiné potravy, začnou být velmi opatrní,“ upozorňuje Eva Koutná.
Navíc hrozí riziko pro domácí mazlíčky nebo volně žijící zvířata.
Oba odborníci se shodují, že nejúčinnější je kombinace prevence a pravidelné kontroly okolí domu.
„Nejde o jednu zázračnou věc. Důležité je odstranit zdroje potravy, omezit úkryty a nenechat hlodavce, aby si na zahradě vytvořili bezpečné prostředí,“ říká Jan Horák.
Podle Evy Koutné bývá největším problémem právě dlouhodobý nepořádek: „Lidé často řeší myš až ve chvíli, kdy ji uvidí v domě. Jenže problém obvykle začíná venku mnohem dřív.“
Pedro A. Estevez Calzado / Shutterstock.com
Myši a potkani kolem domu nejsou jen estetický nebo majetkový problém. Mohou kontaminovat potraviny, sklepy, kůlny, garáže i místa, kde se pohybují domácí mazlíčci. Rizikem je hlavně trus, moč a prach z míst, kde se hlodavci delší dobu zdržovali.
V květnu 2026 se více mluví také o hantavirech. SZÚ upozornil na případy hantavirového onemocnění na výletní lodi v jižním Atlantiku, kde bylo k 6. květnu 2026 hlášeno sedm případů včetně tří úmrtí. Podle SZÚ se ortohantaviry přenášejí na člověka hlavně vdechováním aerosolu kontaminovaného močí, stolicí nebo slinami infikovaných hlodavců.
Důležité ale je, že nejde o důvod k panice na českých zahradách. SZÚ s odkazem na ECDC uvádí, že virus Andes, o kterém se v souvislosti s výletní lodí mluví, se v Evropě přirozeně nevyskytuje v populaci hlodavců a riziko pro běžnou populaci v EU/EHP je velmi nízké.
„Lidé často řeší hlavně okousané věci nebo hluk ve stěnách. Jenže problémem může být i kontaminace míst, kde skladují potraviny, krmivo nebo zahradní vybavení,“ upozorňuje Eva Koutná pro Kupi.
Při úklidu míst, kde se hlodavci pohybovali, proto odborníci doporučují hlavně nevysávat a nezametat nasucho, aby se nevířil prach. Bezpečnější je prostor vyvětrat, použít rukavice, znečištěná místa navlhčit a následně vydezinfikovat.
„U rodinných domů se často podceňují garáže, sklepy, kůlny a zahradní domky. Právě tam mají hlodavci klid, tmu a často i přístup ke krmivu nebo zbytkům potravin,“ doplňuje Jan Horák.
Zdroje: Kupi.cz, SZÚ, autorizované vyjádření Evy Koutné pro Kupi.cz, autorizované vyjádření Jana Horáka pro Kupi.cz