Šmouhy se často objeví, až když máte hotovo. Okna vypadají čistě, dokud se do nich neopře slunce a neodhalí každý tah hadrem. Právě tady většinou děláme chyby, které zbytečně zkracují efekt čistých oken. Karolína Tichava vysvětluje, proč rozhoduje technika, správné načasování a obyčejná škrabka.
Zatímco většina z nás automaticky sahá po hadříku nebo papírových utěrkách, Karolína Tichava, autorka profilu @uklid_si, která vede úklidovou firmu a vyvíjí vlastní čisticí prostředky, upozorňuje, že právě tento krok často rozhoduje o výsledku. „Lidé škrabku na okna podceňují. Přitom je to nejefektivnější způsob, jak odstranit zaschlé nečistoty, zbytky lepidla, barvy na sklo nebo nánosy po rekonstrukci. Často ani netušíme, co všechno na skle ulpívá,“ říká.
Právě pevně usazené nečistoty a mastnota brání tomu, aby bylo sklo skutečně hladké. Pokud zůstanou na povrchu, vytvoří při následném mytí nehezké mapy. Teprve když se mechanicky odstraní, dává smysl pustit se do klasického mytí.
Často hledáme zázračný přípravek, ale problém bývá spíše v tom, čím vodu ze skla stahujeme. Podle odbornice je kvalita nástrojů v ruce mnohem důležitější než obsah lahvičky se sprejem. „Spíš než do samotných čističů bych investovala do kvalitních pomůcek. Nepostradatelný je rozmývák a profesionální stěrka. Klidně si vystačíte s obyčejným saponátem na nádobí. Jen ho nesmí být příliš,“ vysvětluje Tichava.
Přebytek prostředku totiž vytváří na povrchu lepkavou vrstvu, která při schnutí zanechává šmouhy a paradoxně rychleji přitahuje prach. Menší množství se lépe oplachuje i stírá a sklo zůstává čisté bez zbytečných stop.
Jednou z nejčastějších chyb je špatné načasování. Přímé slunce totiž působí jako urychlovač, který pracuje proti vám. „Pokud na okno hřeje slunce, látky v čističích se rychle odpařují a vytvářejí šmouhy dříve, než je stihnete stáhnout stěrkou. Okna by se neměla mýt ani ve chvíli, kdy už jsou ve stínu, ale sklo je stále vyhřáté. Nevhodný je také silnější vítr. Ideální jsou podmínky na jaře nebo na podzim při teplotě přibližně mezi 10 a 20 °C,“ popisuje expertka. V takových podmínkách schne povrch rovnoměrně a riziko vzniku map je minimální.
Delší výdrž není žádná magie, ale výsledek důkladného odmaštění. Pokud na skle nezůstane žádný film, prach se na něm hůře usazuje. „Dlouho jsem hledala řešení, které by omezilo usazování nečistot a odpuzovalo vodu. Vyvinula jsem proto čistič, který na skle vytváří ochrannou vrstvu,“ říká Tichava. Princip funguje podobně jako tekuté stěrače u aut. Voda po hladkém povrchu lépe stéká a nezanechává tolik zaschlých kapek.
Pozornost se většinou soustředí jen na velkou skleněnou plochu, problém ale často vzniká v detailech, které přehlížíme. „Nejvíce zapomínáme na spodní část okenního křídla. Když ho otevřete, je potřeba vyčistit i tuto hranu. Snadno se tam hromadí vlhkost, prach a bohužel i plísně,“ upozorňuje Tichava.
Stejně důležité jsou rámy, těsnění i parapety. Pokud zůstanou zanesené, špína se při prvním dešti nebo větrném počasí rychle vrátí zpět na sklo. Dokonalá okna jsou výsledkem spojení správného postupu, kvalitních nástrojů a pečlivosti v detailech.
Zdroj: pro Kupi.cz Karolína Tichava, autorka profilu @uklid_si, která vede úklidovou firmu a vyvíjí vlastní čisticí prostředky