Slepice, které snášejí modrá a zelená vejce: Araukany lákají české zahrádkáře
S blížícími se Velikonocemi roste zájem o vejce a čím dál častěji i o ta, která není třeba barvit. Někteří lidé je ale nebarví – nechávají je snášet přímo na zahradě. Plemena jako Araukana nebo Ameraukana dávají skořápky v odstínech tyrkysové i olivové. Co od nich čekat v praxi a vyplatí se jejich chov?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Barva, která vzniká už uvnitř vejce
Modrá nebo zelená skořápka není výsledek krmiva ani domácího barvení. Jde o genetickou vlastnost. Pigment zvaný biliverdin se během tvorby vajíčka ukládá přímo do skořápky. Proto je barva patrná nejen na povrchu, ale i uvnitř materiálu.
Tuto vlastnost mají například slepice plemene Araukana, původem z Chile. V českých chovech se setkáme i s plemenem Ameraukana nebo s kříženci označovanými jako Easter Egger. Ti mohou snášet vejce modrá, zelená, někdy i olivová.
Někteří lidé se domnívají, že modrá vejce jsou „zdravější“. Odborníci ale upozorňují, že barva skořápky na výživovou hodnotu nemá vliv. „Obsah bílkovin, tuku či cholesterolu se mezi bílými, hnědými a modrými vejci zásadně neliší. Rozhoduje především krmivo a způsob chovu,“ potvrdil redakci výživový specialista Jan Horák.
Vampyre Zen / Shutterstock.com
Kolik toho snesou?
Z hlediska produkce jsou araukany spíše středně výkonné nosnice. V praxi lze počítat s přibližně 180 až 250 vejci ročně na kus. To je méně než u komerčních hybridů, které běžně dosahují 280 až 320 vajec ročně, ale pro domácí chov to bývá dostačující.
Chovatelé upozorňují, že barevná vejce jsou spíše estetickým bonusem než ekonomickým zázrakem. Pokud někdo hledá čistě maximální produkci, sáhne po klasických nosných liniích. Pokud chce pestrost, araukany dávají smysl.
Lidé chtějí něco jiného než klasiku, říká chovatel
Zájem o barevná vejce podle chovatelů skutečně roste hlavně před jarem. „Každý rok je to stejné. Před Velikonocemi se lidé ptají na araukany nebo takzvané Easter Eggers. Chtějí modrá nebo zelená vejce bez barvení,“ říká pro Kupi chovatel Jiří Malík z Vysočiny, který se drobnému chovu věnuje více než deset let.
Podle něj si ale zájemci často idealizují produkci. „Musím jim vysvětlovat, že to nejsou rekordmanky ve snášce. Dají kolem dvou stovek vajec ročně, někdy víc, někdy míň. Pokud chce někdo maximální výkon, sáhne po klasické nosnici. Pokud chce pestrost do košíku, pak dává araukana smysl,“ dodává.
Malík zároveň upozorňuje, že cena mladé nosnice s barevnou snáškou je vyšší než u běžných linií. „U standardní nosnice jste klidně na třech stovkách. U kvalitní araukany se můžete dostat i k pěti nebo šesti stům korun podle původu.“
Kupi
Jak náročný je jejich chov
V základních nárocích se neliší od jiných slepic. Potřebují suchý a větraný kurník, dostatek prostoru a kvalitní krmivo s dostatkem vápníku. V zimě snáška přirozeně klesá, protože souvisí s délkou dne.
Kohout není pro produkci vajec nutný. Slepice snášejí i bez něj. Kohout je potřeba pouze tehdy, pokud chce chovatel oplodněná vejce a plánuje líhnutí kuřat.
Cenově se mladá nosnice pohybuje obvykle mezi 300 a 600 korunami podle stáří a původu. U vzácnějších linií může být částka vyšší.
Další plemena s barevnými vejci
Vedle araukan a ameraukan se v českých chovech objevují i další varianty:
- Olive Egger – kříženci, kteří snášejí olivově zbarvená vejce.
- Některé linie maransek dávají velmi tmavě hnědá až čokoládová vejce.
- Tradiční české plemeno Česká slepice sice barevnou skořápku nenabízí, ale je ceněno pro odolnost a stabilní snášku.
Barevná paleta tak může být širší, než se na první pohled zdá.
A co křepelky?
Zcela jinou kategorii představují křepelky, nejčastěji japonské. Nejsou slepice, ale jejich chov se v posledních letech rozšířil i v menších zahradách nebo dvorech.
Křepelka snese přibližně 250 až 300 drobných vajec ročně. Jsou výrazně menší než slepičí, s typickým skvrnitým vzorem. Na jedno slepičí vejce je potřeba zhruba pět křepelčích.
Výhodou je menší prostorová náročnost. Nevýhodou vyšší citlivost na podmínky a potřeba stabilní teploty. Ekonomicky nejde o náhradu běžné rodinné spotřeby, spíše o doplněk.
Co na to respondenti?
Redakce Kupi oslovila několik zákazníků v brněnském nákupním centru.
- Alena (39): „Barevná vejce bych brala hlavně kvůli dětem. Nemuseli bychom je barvit, to je praktické. Ale trochu se bojím, jestli bych to zvládla časově.“
- Petr (45): „Mně se líbí, že to není jen dekorace. Když už bych si pořídil slepice, tak ať to má nějaký efekt. Ale koukal jsem, že tyhle plemena jsou dražší.“
- Jana (31): „Viděla jsem to u kamarádky. Měla v košíku modrá, hnědá i zelená vejce a vypadalo to krásně. Jen říkala, že snášejí o něco míň než klasické nosnice.“
- Miroslav (63): „Já bych do toho šel kvůli radosti. Ekonomika je jedna věc, ale mít vlastní vajíčko z dvora, to je jiný pocit.“
Trend, který nekončí po Velikonocích
Zájem o domácí chov roste i kvůli vyšším cenám vajec v obchodech. Analýza Kupi ukazuje, že běžná cena vajec se letos pohybuje kolem šesti korun za kus, u bio produkce výrazně více. Barevná vejce tak zapadají do širšího trendu soběstačnosti a zájmu o původ potravin.
Araukany a další plemena s barevnou snáškou nejsou řešením pro každého. Nejsou levnější než běžné nosnice a produkčně je nepřekonají. Nabízejí ale něco jiného: vizuální pestrost, zážitek a trochu jiný pohled na obyčejné vejce.
A právě před Velikonocemi, kdy řešíme barvy vajec víc než jejich původ, se tahle otázka vrací znovu – chceme jen dekoraci, nebo i kousek vlastní produkce?
Zdroje: Kupi.cz, odborná literatura k chovu drůbeže, Český svaz chovatelů, respondenti redakce Kupi.cz, chovatel Jiří Malík, výživový specialista Jan Horák
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko