Venku ještě mrzne, ale na parapetech už klíčí rajčata a papriky. Šnekové sázení, které se šíří i na českém instagramu, slibuje méně plastových kelímků, nižší spotřebu substrátu a víc sazenic na menším prostoru. Podívali jsme se, jestli to dává smysl i ekonomicky.
Metoda je jednoduchá. Na pás pružného materiálu – nejčastěji pěnové podložky pod plovoucí podlahy (mirelonu) – se rozprostře vlhký výsevní substrát. Semena se vysévají v řadě s odstupy a pás se stočí do ruličky.
Vznikne kompaktní válec, který se postaví do misky. Zabere výrazně méně místa než klasické sadbovače.
Metodu na českých sociálních sítích ukazuje například profil @bydlimevsadu. Princip ale není nový – zahradníci jej používají už několik let.
Na přelomu února a března se v domácích podmínkách běžně vysévají druhy, které potřebují delší start. V tomto období lze vysévat zejména:
Teplomilné plodiny jako rajčata a papriky klíčí nejlépe při teplotách kolem 20 °C a vyšších. Nižší teploty klíčení zpomalují.
Naopak okurky, cukety nebo dýně je vhodnější vysévat až později – jejich růst je rychlý a při příliš brzkém výsevu by sazenice přerostly.
Rozdíly v cenách jsou letos poměrně výrazné. Podle akčních letáků platných k 20. únoru 2026 vychází litr výsevního substrátu následovně:
Nejvýhodněji aktuálně vychází substrát Kera v Tescu pro členy klubu. Rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší variantou činí více než dvě koruny na litr.
Při větším předpěstování se to projeví. A právě zde může šneková metoda ušetřit – pracuje totiž jen s tenkou vrstvou substrátu.
ArtPhoto21 / Shutterstock.com
U klasických sadbovačů naplníte každou buňku několika centimetry zeminy. Ve šneku je substrátu výrazně méně. Pokud předpěstováváte desítky sazenic, rozdíl může znamenat úsporu několika litrů zeminy za sezonu.
Nejde o revoluci, ale o optimalizaci. Pro domácnost, která si předpěstovává rajčata, papriky i saláty, to může znamenat nižší náklady i méně odpadu.
Nejpoužívanějším materiálem je pěnová podložka pod plovoucí podlahy.
Výhody:
Nevýhodou je, že jde o plast. Materiál nepropouští vodu, takže je nutné hlídat zálivku.
Pro ty, kdo chtějí plast omezit, lze použít jutovou tkaninu nebo silnější bavlněné plátno. Tyto varianty jsou prodyšnější, ale méně stabilní a vyžadují opatrnější manipulaci.
Zahradnická praxe je v tomto poměrně jednoznačná: Důležitější než forma výsevu je světlo a teplota.
Teplomilné plodiny jako rajčata a papriky klíčí nejlépe při teplotách kolem 20 °C a vyšších. Po vyklíčení potřebují dostatek světla, jinak se vytahují a oslabují. To platí bez ohledu na to, zda rostou v kelímku nebo ve šneku.
Dalším klíčovým momentem je včasné přesazení. Jakmile se objeví děložní lístky a kořeny prorůstají substrátem, je potřeba ruličku rozbalit a rostliny přesadit do samostatných nádob.
Maria Paina / Shutterstock.com
Redakce Kupi oslovila zákazníky v pražském zahradním centru a ukázala jim video s otázkou, jak se jim metoda líbí.
Šnekové sázení není převratná inovace. Spíš praktická úprava klasického výsevu. V době, kdy část domácností řeší ceny potravin i materiálů, může být každý úspornější postup zajímavý.
Pro malé byty je to funkční řešení. Pro zahradu se skleníkem možná jen doplněk. Sezona ale právě začíná – a rozhodnout se může každý podle vlastního prostoru i rozpočtu.
Zdroje: sociální sítě, Kupi.cz, respondenti redakce