Psí chlupy místo rašeliny? To, co běžně končí v koši, může rostlinám výrazně pomoct, ukazuje vědecká studie
Psí chlupy většinou považujeme za odpad. Nová studie ale ukazuje, že v květináči dokážou podpořit růst rostlin a ušetřit přírodu. Má to ovšem háček. Záleží na tom, kde a jak se použijí.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Odpad, který začíná mít cenu
Rašelina je dlouhodobě Achillovou patou zahradnického průmyslu. Je levná, funkční, ale její těžba ničí cenná rašeliniště a uvolňuje do atmosféry uhlík, který byl v krajině uložen po tisíce let. Právě proto se vědci po celém světě snaží najít náhradu.
Jedna z nich působí na první pohled zvláštně. Psí chlupy. Materiál, který končí v odpadu po každé návštěvě salonu pro úpravu srsti. Přitom jde o obnovitelný zdroj, kterého je překvapivě hodně – a který má zajímavé vlastnosti.
Co přesně vědci testovali
Studie z roku 2025 se zaměřila na jednoduchou otázku: může psí srst částečně nahradit rašelinu v běžném substrátu?
V laboratorních podmínkách byly pěstovány tři běžné rostliny:
- bazalka,
- hlávkový salát,
- měsíček lékařský.
Rostliny rostly ve standardní zemině, do níž bylo přidáno 25 nebo 50 procent psích chlupů. Výsledek nebyl nenápadný.
Výsledky, které překvapily i autory
Všechny tři druhy rostlin rostly v substrátu s příměsí psí srsti výrazně lépe než v běžné půdě. Zvýšila se jejich hmotnost, listy byly tmavší a u okrasných rostlin přibylo květů.
Rozdíly nebyly kosmetické. U bazalky vzrostla listová hmota o více než 150 procent, u měsíčku se počet květů zhruba ztrojnásobil. Přínos se projevil jak u jedlých, tak u okrasných rostlin.
Důležité je i to, co se neprokázalo. Vyplachování chlupů nemělo na výsledek prakticky žádný vliv. To naznačuje, že klíčovou roli hraje samotný materiál, ne zbytky kosmetiky.
Proč to funguje
Psí chlupy jsou tvořeny převážně keratinem. Ten se v půdě rozkládá pomalu a postupně uvolňuje dusík, základní prvek pro růst rostlin. Zároveň zlepšuje strukturu substrátu – půda je kyprá, lépe drží vodu a kořeny mají více prostoru.
Z ekonomického pohledu je to zajímavý moment. Materiál, který dnes nemá žádnou hodnotu, by mohl snížit spotřebu rašeliny i průmyslových hnojiv. Pro výrobce substrátů i spotřebitele jde o potenciální úsporu.
Lithiumphoto / Shutterstock.com
Květináč ano, zahrada ne
Tady ale přichází důležitá brzda. To, co funguje v kontrolovaném substrátu, může být v zahradě problém.
Spotřebitelské testy a ekologické organizace v Německu dlouhodobě upozorňují, že volně ponechané psí chlupy na zahradě mohou vážně ublížit ptákům. Ptáci je totiž často používají jako hnízdní materiál.
Riziko nevzniká ze samotných chlupů, ale z chemických zbytků. Psi bývají ošetřeni přípravky proti blechám a klíšťatům. Tyto látky jsou neurotoxické a v ptačích hnízdech se mohou stát smrtícími.
Výzkum z Velké Británie prokázal přítomnost insekticidů ve většině zkoumaných hnízd sýkor. V hnízdech s vyšší koncentrací těchto látek byla zaznamenána nižší míra přežití mláďat.
Co z toho plyne pro běžné domácnosti
- Psí chlupy nenechávejte volně ležet na zahradě.
- Nepovažujte je za „pomoc“ ptákům při hnízdění.
- Pokud mají smysl, tak pouze jako součást uzavřeného substrátu.
- Pro ptáky jsou bezpečnější dřevitá a kokosová vlákna, trávy nebo keře.
Dobrá zpráva je, že přírodní zahrada nabízí ptákům dostatek materiálu sama. Keře, listí a semenné hlávky udělají lepší službu než cokoliv z koupelny nebo salonu.
Co na to respondenti?
Redakce Kupi vyrazila do nákupního centra a ptala se zákazníků, jak se na využití psích chlupů dívají.
- Jana, 34 let, majitelka psa: „Upřímně mě to nenapadlo. Chlupy doma vysávám pořád. Pokud by to šlo dát do květináče a ještě to pomohlo rostlinám, dává mi to smysl. Na zahradu bych to ale nedala, máme tam hodně ptáků.“
- Miroslav, 58 let, zahrádkář: „Rašelinu používám celý život, ale vím, že to není ideální. Kdyby existoval hotový substrát s něčím takovým, klidně bych ho koupil. Jen bych chtěl mít jistotu, že je to bezpečné.“
- Lucie, 27 let, studentka: „Zní to trochu zvláštně, ale vlastně logicky. Vlasy se taky někde používají. Spíš bych to brala u květin doma než u bylinek, co jím.“
- Petr, 45 let, otec dvou dětí: „Mně se líbí ta myšlenka, že se odpad znovu využije. Ale přesně jak píšete – zahrada není laboratoř. Tam bych byl opatrný.“
Mezi nápadem a praxí je ještě kus cesty
Studie otevírá zajímavý směr, ale neodpovídá na všechny otázky. Vědci sami upozorňují, že je potřeba dál zkoumat chemické složení srsti, možné kontaminanty a chování v dlouhodobém horizontu.
Jedno je ale jisté už teď. Psí chlupy nejsou jen nepořádek na podlaze. V květináči mohou dávat smysl. Na zahradě však platí jiná pravidla.
Zdroje: Kupi.cz, NCBI, ÖKO-TEST
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko