Staré vinné korky většina z nás automaticky vyhodí. Přitom mohou posloužit jako levná a ekologická náhrada keramzitu či jiné drenáže. Jak fungují v květináči, kdy se vyplatí je použít a kterým rostlinám skutečně prospívají?
Kdo by řekl, že zbytek z vinné lahve může zachránit pokojové rostliny před hnilobou kořenů? Vinné korky se v posledních letech stávají překvapivě oblíbeným pomocníkem v péči o zeleň, a to nejen mezi hobby pěstiteli, ale i mezi profesionály.
„Vidím to v praxi stále častěji. Lidé hledají levnější a zároveň udržitelnější alternativy k tradičním materiálům,“ říká pro Kupi Marcela Dvořáková, zahradní architektka a specialistka na pokojové rostliny. „Vinné korky jsou krásným příkladem toho, jak lze běžný odpad znovu využít, a ještě tím rostlinám pomoci.“
Cena keramzitu se dnes běžně pohybuje mezi 80 a 150 korunami za desetilitrový pytel. Vinné korky? Ty už často máte doma a zdarma.
Jedním z nejčastějších důvodů úhynu pokojových rostlin je přemokření. Kořeny totiž kromě vody potřebují také kyslík. Pokud voda v květináči stojí, kořeny se dusí a postupně začnou hnít.
„Je to, jako byste se snažili dýchat pod vodou,“ vysvětluje Dvořáková. „Kořeny bez přístupu vzduchu dlouhodobě nepřežijí.“
Právě proto se na dno květináčů přidává drenážní vrstva. Ta odvádí přebytečnou vodu a vytváří vzduchový prostor. Nejčastěji se používá keramzit, štěrk nebo expandovaná břidlice. Vinné korky však zvládnou stejnou práci – jsou lehčí, přírodní a ekologičtější.
Eva Horáková / Kupi.cz
Přírodní korek má unikátní strukturu tvořenou miliony drobných uzavřených buněk naplněných vzduchem. Díky tomu je lehký, pružný a relativně odolný vůči vlhkosti.
„Korek vodu nenasákne tak rychle jako zemina, což je pro drenáž ideální,“ říká Dvořáková. „Navíc funguje i jako izolace – pokud máte květiny na studeném parapetu nebo balkoně, pomáhá chránit kořeny před chladem.“
Použití je jednoduché:
Další možností je nakrájet korky na menší kousky a zamíchat je přímo do substrátu. Půda se tím provzdušní, což ocení zejména sukulenty, kaktusy nebo bylinky.
Ne každá rostlina má stejné nároky na zálivku. Korky se hodí především tam, kde je potřeba, aby půda mezi zaléváním dobře proschla.
„Doporučuji je hlavně u rostlin citlivých na přemokření,“ říká Dvořáková. „Typicky jde o sukulenty, kaktusy, levanduli, rozmarýn nebo sansevierii.“
Naopak u vlhkomilných druhů, jako jsou kapradiny nebo calathey, mohou být korky nevhodné. Tyto rostliny lépe prospívají v substrátu, který vlhkost částečně zadržuje.
Ne každý korek je vhodný. Používejte výhradně přírodní korky z korkového dubu. „Vyhněte se lisovaným nebo umělým korkům,“ upozorňuje Dvořáková. „Často obsahují lepidla nebo syntetické látky, které by mohly rostlinám škodit.“
Přírodní korek poznáte podle nepravidelné struktury, nízké hmotnosti a pružnosti. Počítejte také s tím, že se časem rozkládá – zhruba po roce až dvou je vhodné drenáž vyměnit. Výhodou je, že rozklad obohacuje půdu o organickou hmotu.
Z finančního hlediska se využití korků vyplatí. Průměrná domácnost spotřebuje ročně několik lahví vína – a s nimi i korky, které jinak končí v koši.
„Možná to zní jako drobnost, ale pokud máte doma deset nebo dvacet květináčů, rozdíl v nákladech je znatelný,“ připomíná Dvořáková. „A navíc dáváte materiálu druhý život.“
Korky navíc najdou využití i jinde – jako podložky, ochrana nožů nebo materiál pro designové doplňky. Zájem o recyklovaný korek dlouhodobě roste, což potvrzuje i nabídka e-shopů.
„Nebojte se zkoušet, co vaší rostlině sedí,“ uzavírá Dvořáková. „Korky jsou bezpečná a dostupná volba, která stojí za vyzkoušení.“
Zdroje: Kupi.cz, zahradní architektka a specialistka na pokojové rostliny Marcela Dvořáková pro Kupi.cz