Pozor, do jakých krabiček ukládáte cukroví, aby se vám do něj neuvolňovaly škodlivé látky
Vánoční cukroví pečeme s péčí a láskou. Jenže poslední krok – jeho skladování – často podceňujeme. Některé krabičky mohou do sladkostí uvolňovat látky, které bychom na svátečním stole nečekali. A rozdíl mezi „v pohodě“ a „problém“ bývá překvapivě levný.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Cukroví je hotové, linka plná vanilkových rohlíčků, v rádiu hraje koleda. Sáhnete po první krabičce, co je po ruce. Plastová, lehká, praktická. A právě tady začíná problém, o kterém se mluví méně než o cenách másla.
Materiál obalu má přímý vliv na to, co jíme. Ne chuťově, ale chemicky. Některé plasty totiž mohou při delším kontaktu s tukem a cukrem uvolňovat látky, které do potravin nepatří. A cukroví je z pohledu chemie ideální „houba“.
Plast není jen plast. Rozdíly jsou zásadní
Na trhu jsou stovky plastových dóz. Od pár korun po stovky. Rozdíl ale není jen v ceně.
Co je problém:
- Starší plastové krabičky bez jasného označení
- Měkké plasty určené původně na jiné účely
- Krabičky bez atestu pro styk s potravinami
U těchto výrobků může docházet k migraci látek, jako jsou ftaláty nebo zbytky změkčovadel. Riziko roste s časem skladování a obsahem tuku – a vánoční cukroví splňuje obojí.
Státní zdravotní ústav dlouhodobě upozorňuje, že nevhodné obaly mohou být zdrojem nežádoucích chemických látek v potravinách.
alejandro piorun / Shutterstock.com
Sklo a plech: Stará dobrá jistota
Když se bavíme s odborníky i spotřebiteli, odpověď se často opakuje. Sklo a plech.
- Skleněné dózy jsou chemicky inertní.
- Plechové krabice s potravinářskou úpravou mají dlouhou tradici.
- Neovlivňují chuť ani složení.
- Snadno se myjí a vydrží roky.
Ano, jsou těžší. Ano, stojí víc než plast z diskontu. Ale v přepočtu na roky používání vycházejí levněji. A hlavně klidněji.
Pozor na „recyklovaný“ marketing
V posledních letech se objevují krabičky z recyklovaných plastů. Zní to ekologicky. Ale u potravin je potřeba být obezřetný.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin upozorňuje, že ne každý recyklovaný plast je vhodný pro dlouhodobý styk s jídlem, pokud nesplňuje přísná kritéria.
Co na to respondenti?
Redakce Kupi vyrazila do pražského nákupního centra a ptala se lidí přímo mezi regály.
- Jana (42 let), účetní: „Upřímně, dřív jsem to neřešila. Měla jsem doma plast po babičce, žlutý, ale držel. Letos jsem ho vyhodila. Člověk si pak přečte pár článků a říká si, že ty rohlíčky peče pro děti, ne pro plast.“
- Petr (35 let), technik: „Já jedu plech. Máme staré krabice ještě z dětství. Jasně, nejsou hezké na Instagram, ale fungují. A nic z nich neleze. To je pro mě důležité.“
- Lucie (28 let), studentka: „Koupila jsem levné dózy online a až doma jsem zjistila, že nemají žádné označení. Tak šly zpátky. Člověk má pocit, že řeší blbost, ale pak si uvědomí, kolik cukroví sní.“
- Milan (61 let), důchodce: „Za nás byly jen plechovky. A svět se nezbořil. Dneska je všechno plastové a člověk už ani neví, co je dobré. Já věřím starým věcem.“
Rychlá orientace, když stojíte u regálu:
- Hledejte symbol skleničky a vidličky.
- Čtěte, zda je uvedeno „vhodné pro styk s potravinami“.
- U plastu preferujte PP (polypropylen).
- Vyhněte se krabičkám bez původu a popisu.
A pokud si nejste jistí? Sklo to jistí.
Vánoce nejsou jen o chuti
Cukroví je rituál. Tradice. Rodinná paměť. Byla by škoda, kdyby ho kazil detail, který lze vyřešit jedním rozumným nákupem.
Nejde o paniku. Jde o informované rozhodnutí. A to je přesně ten typ spotřebitelského chování, který se vyplatí – doma i v peněžence.
Zdroje: Kupi.cz, respondenti redakce, SZPI
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko