Neprodaly se. Co se děje s vánočními stromky, o které už nikdo nestojí? Ne všechny čeká štěpkovač
Na parkovištích jich stojí desítky. Každý rok. Ne všechny ale najdou domov. Co se stane s vánočními stromky, které si lidé neodnesou domů? Redakce se ptala prodejců i zákazníků.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Posledních pár kusů a pak konec
Je čtvrtý prosincový týden, krátce po poledni. Na okraji jednoho parkoviště v Plzni stojí několik posledních stromků. Už nejsou v dokonalých řadách. Spíš opřené jeden o druhý. Některé mají lehce ohnutý vršek, jiné řidší větve.
„Tyhle už se prodají, jenom když přijde někdo na poslední chvíli,“ říká prodejce a rozhlíží se po téměř prázdném stánku. „A když ne, tak už s nimi nic moc dělat nejde.“
Vánoční stromek má krátký život nejen v obýváku, ale i v obchodě. Okno prodeje je neúprosné. Jakmile se blíží Štědrý den, hodnota rychle klesá. A po něm prakticky mizí.
Prodejce otevřeně: Zlevňovat nemá vždy smysl
Redakce Kupi oslovila Pavla Novotného, drobného prodejce vánočních stromků z Plzně, který má stánek už desátým rokem.
„Lidi si myslí, že když stromek neprodám, tak ho prostě dám za dvě stovky. Jenže ono to není tak jednoduché,“ vysvětluje. „Stromek musíte někde mít, zalévat, hlídat. A když už je horší, tak vám ho lidi stejně nevezmou. Radši odejdou bez něj.“
Podle něj se každoročně neprodá zhruba deset procent stromků. Záleží na počasí a chování zákazníků. Když je teplo, lidé čekají. Když přijde mráz, berou dřív. „Nejhorší je, když se sejde obojí. Teplo a plné sklady,“ dodává.
Krievietka / Shutterstock.com
Kam tedy neprodané stromky míří
Scénář je většinou stejný. Stromky, které se neprodají, se odvezou k dalšímu zpracování. Nejčastěji:
- na štěpkování pro technické služby,
- do kompostáren,
- nebo k energetickému využití.
Velké řetězce mají tyto procesy smluvně ošetřené. Někteří uvádí, že neprodané stromky zpracovávají na štěpku nebo biomasu anebo je věnují do zoo.
Část neprodaných stromků nachází využití také u zvířat. Například Zoo Ostrava pravidelně odebírá poškozené, neprodejné stromky přímo od prodejců. Slouží jako doplněk krmení pro některé kopytníky nebo jako úkryty a vybavení ve voliérách. Zahrada zároveň upozorňuje, že stromky z domácností nepřijímá – bývají přeschlé a hrozí riziko poranění zvířat zapomenutými háčky či ozdobami.
Nejde ale o řešení pro velké objemy. Zahrady přijímají jen čisté, chemicky neošetřené stromky a v řádu kusů. Většina neprodaných stromků tak i v tomto případě míří jinam – ke štěpkování, kompostování nebo energetickému využití.
Stromek v květináči není automatická výhra
Čím dál častěji lidé sahají po stromcích v kontejneru. Mají pocit, že je to šetrnější varianta. Částečně ano. Ale i tady existuje realita, o které se moc nemluví.
„Ne každý stromek to přežije,“ přiznává Pavel Novotný. „Když stojí tři týdny venku, pak ho někdo dá do tepla a po svátcích zpátky na zahradu, je to pro něj šok.“ Přesto poptávka roste. A obchodníci ji reflektují.
Kolik stojí Vánoce letos: přehled cen stromků 2025
Ceny se letos znovu rozcházejí. Některé řetězce lákají na nízký vstup, jiné míří na prémiový segment.
Mountfield
- 100–150 cm: od 299 Kč
- 150–200 cm: od 799 Kč
- do 250 cm: až 1 699 Kč
IKEA
- 140–220 cm: 499 Kč
- Kupon 250 Kč pro členy IKEA Family
OBI
- akční stromky od 599 Kč
- prémiové kusy až 1 499 Kč
Hornbach
- základní stromky od 399 Kč
- XXL modely přes 4 metry za 4 590 Kč
UNI Hobby
- akční řezané stromky od 449 Kč
- stromky v kontejneru od 539 Kč
Rozdíly jsou výrazné. A vyplatí se porovnávat nejen cenu, ale i servis a původ stromku.
Co na to respondenti
Redakce oslovila zákazníky v nákupním centru v Praze.
- Milan (38 let): „Nikdy mě nenapadlo, co se stane s těmi zbylými. Myslel jsem, že se prostě vyhodí. Když slyším, že se zpracují, dává mi to větší smysl.“
- Zuzana (52 let): „Kupujeme stromek brzy. Když ho nechám na poslední chvíli, bojím se, že už budou jen ty horší kusy.“
- David (27 let): „Já beru stromek spíš podle toho, jak vypadá. Cena je až druhá věc. Jednou za rok si to dopřeju.“
- Iveta (33 let): „Letos jdeme do stromku v květináči. Ne proto, že by to bylo dokonalé řešení, ale připadá mi to aspoň o něco lepší.“
Za každým stromkem je práce, odhad a riziko. Ne všechny se prodají. Ne všechny skončí v obýváku. Ale většina z nich dostane alespoň druhý smysl. A možná i proto dnes lidé čím dál častěji přemýšlejí nejen nad tím, kolik stromek stojí, ale i co se s ním stane potom.
Zdroje: Kupi.cz, respondenti redakce
Čtěte dále...
Fronty na stromky, v televizi Tři oříšky a pod stromečkem Merkur: Takhle se slavily Vánoce za socíku
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko