Eva z Brna se redakci svěřila s příběhem, který zažila při zdánlivě obyčejném nákupu. Když jí tchyně začala v supermarketu vyčítat dražší potraviny a kontrolovat každou položku v košíku, skončilo to slzami i nepříjemným přiznáním pravdy. Jejich zkušenost ukazuje, jak hluboko zakořeněné jsou rozdíly v přístupu ke spotřebě a jak moc se na rodinném rozpočtu projeví i malé volby mezi levnější a dražší variantou.
„Tohle si vážně bereš?“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila celá ulička. Tchyně držela v ruce mozzarellu za čtyřicet devět korun. Podívala se na mě pohledem, který znala snad jen moje tříletá dcera, když něco provede. „Evčo, vždyť vedle je úplně stejná za devatenáct.“
Cítila jsem, jak mi hoří tváře. Stála jsem metr od ní, sledovala její ruce i napětí v obličeji. Tenhle moment se mi skutečně stal a rozhodla jsem se ho redakci popsat, protože jsem netušila, jak moc dokáže obyčejný nákup vyvolat bouři emocí.
Eva je třicetidvouletá administrativní pracovnice, která žije s manželem a malou dcerou na brněnském sídlišti. Tchyně je pro ni člověk, kterého má ráda, ale jejich vztah je spíš opatrný než otevřený. Když jí tchyně nabídla, že by si mohly zajet na velký týdenní nákup společně, Eva to brala jako příležitost, jak si být o něco blíž.
„Jenže už v autě jsem pochopila, že to nebude jen tak,“ vzpomíná. Tchyně začala vyprávět, jak se dřív šetřilo, jak se kupovalo jen to nejnutnější a jak ona dokáže ušetřit každý týden stovku jen tím, že vždycky vezme tu nejlevnější variantu. Eva se usmívala, ale uvnitř tušila, že může být zle. A taky bylo.
Konflikt začal u pečiva. Eva sáhla po svých oblíbených celozrnných houskách za 4,90 Kč, tchyně po obyčejných rohlících za 1,90 Kč. „Tohle je zbytečný luxus,“ utrousila. U vajec se hádaly o kvalitu. U šunky o obsah masa. A když došly k mozzarelle, všichni kolem už věděli, že se něco děje.
Stokkete / Shutterstock.com
„Nejvíc mě zasáhlo, když mi tchyně vytrhla z ruky gel na praní,“ říká Eva. Šlo o značkový gel za 289 Kč. Vedle byla levnější varianta za 109 Kč. „Tohle je prostě rozhazování,“ sykla tchyně. „Tak se peníze neudržej.“ Eva cítila, jak se jí hrnou slzy. Položila košík na zem a řekla jen: „Prosím, ne před lidmi.“ Tchyně zmlkla a rázem zjihla.
Zaplatily jen to nejnutnější a odešly. U auta se tchyně rozplakala jako první. Přiznala, že má strach z cen a z toho, že mladá generace nemyslí na budoucnost. Že jí dělá starost, kolik stojí život a jak rychle mizí úspory. Eva ji poslouchala a poprvé pochopila, že její kritika nebyla útokem, ale obavou. A došlo jí ještě něco. Když spolu doma s manželem porovnali ceny, zjistili, že kdyby Eva sáhla po levnějších verzích u pěti položek, které v obchodě řešily, ušetřila by na jednom nákupu zhruba 130 korun. Při čtyřech větších nákupech měsíčně by šlo o víc než 500 korun. A za rok o šest tisíc.
„Uvědomila jsem si, že tchyně má v něčem pravdu,“ přiznává Eva. Nákup byl hrozný, ale přinesl jim upřímnější vztah i lepší rozhovory o penězích.
Jméno odborníka: Mgr. Klára Pospíšilová
Obor: Rodinná a vztahová psycholožka
CandyRetriever / Shutterstock.com
Jak předejít konfliktům při společných nákupech:
Eva dnes říká, že už se nebojí říct, proč kupuje to, co kupuje. A zároveň chápe, proč tchyně kontroluje každou korunu. Dohodly se, že na velké nákupy spolu jezdit nebudou, ale že jednou za čas zajdou do obchodu jen pro pár drobností a pak na kávu. „Dnes už vím,“ dodává Eva, „že tchyně mě nekritizovala. Jen se bála. A to se dá pochopit.“
Zdroj: rozhovor s respondentkou a odborný komentář psycholožky pro Kupi.cz