Bolí vás hlava? TikTok tvrdí, že vám pomůže obyčejný skřipec. Vyzkoušeli jsme, co na tom je
Na TikToku se šíří bizarní trend: Lidé si při migréně připínají vlasový skřipec na čelo s tvrzením, že bolest rychle ustoupí. Může to ale skutečně fungovat? Nebo jde jen o další virální mýtus? Redakce Kupi zjišťovala, co na to říká věda – i ti, kteří to zkusili.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Trend, který se chytil (doslova)
Na sociálních sítích už má hashtag #migraineclip přes 80 milionů zhlédnutí. Ve videích lidé demonstrují, jak si plastový skřipec připevňují nad obočí nebo na čelo, aby zmírnili bolest hlavy. „Překvapivě to funguje,“ píše jedna z uživatelek pod videem, které má přes milion lajků. Není divu, že trend zaujal. Migrénou trpí podle Světové zdravotnické organizace (WHO) více než miliarda lidí po celém světě. A když běžné léky nezabírají, každý jednoduchý nápad může vypadat jako záchrana.
Jak to má „fungovat“
Zastánci tvrdí, že tlak skřipce působí na nervové body a dočasně „vypne“ vnímání bolesti. Neurologové tento princip skutečně znají – říká se mu Gate Control Theory of Pain. Podle ní může dotyk nebo tlak na kůži aktivovat jiná nervová vlákna, která částečně zablokují přenos bolestivých signálů do mozku. Více o teorii píše například Harvard Health Publishing .
Odborníci ale upozorňují, že účinek je krátkodobý a neřeší příčinu migrény. „Je možné, že tlak klipu stimuluje nervová zakončení a přinese krátkou úlevu – podobně jako masáž spánků. Ale nelze to považovat za léčbu skutečné migrény,“ vysvětluje akupresér Jan Nedoma, kterého redakce Kupi oslovila. „Migréna je komplexní neurologické onemocnění, ne jen obyčejná bolest hlavy. Vyžaduje cílenou léčbu – ideálně vedenou lékařem.“
PeopleImages / Shutterstock.com
Co na to říká věda
Zatím neexistuje žádná klinická studie, která by potvrzovala účinnost vlasového skřipce jako léčebné metody. Podobné účinky – založené na stimulaci tlakových bodů – se ale zkoumají například u akupresury a akupunktury. Podle přehledu publikovaného v časopise Journal of Pain Research může akupunktura zmírnit frekvenci i intenzitu migrén, pravděpodobně díky ovlivnění mozkových neurotransmiterů a zánětlivých reakcí.
Skřipec tak může v nejlepším případě napodobovat velmi hrubou formu akupresury – bez přesného zacílení a bez trvalého efektu.
Co říkají ti, kteří to zkusili
Redakce Kupi oslovila několik lidí, kteří trend vyzkoušeli.
- „Když mě bolela hlava v práci a neměla jsem prášek, přicvakla jsem si skřipec nad obočí. Po pár minutách se mi opravdu trochu ulevilo, asi jak se tlak rozložil jinam,“ popisuje Lucie (29) z Brna. „Ale jakmile jsem ho sundala, bolest se vrátila.“
- „Mně to nepomohlo vůbec. Spíš to bolelo ještě víc, jak se mi skřipec zařízl do kůže,“ říká Petr (34), který trpí migrénami dlouhodobě a má předepsané léky. „Takhle silnou bolest nevyřeší kus plastu.“
Antonio Guillem / Shutterstock.com
Rizika a limity
Metoda je sice neinvazivní a bezpečná, pokud se používá s rozumem, ale může být i nepříjemná. Přílišný tlak může způsobit podráždění kůže, otlak nebo bolest v oblasti čela.
Důležité je mít na mysli, že migréna není pouhá bolest hlavy, a lidé by neměli podceňovat její příznaky: Pokud se migrény opakují, trvají déle než den nebo jsou doprovázené nevolností či poruchami vidění, je nutné vyhledat lékaře. Včasná diagnostika může předejít chronickému průběhu.
Proč lidé těmto trikům věří
Podle psycholožky Kláry Šustkové, která se zabývá vlivem sociálních sítí, mají podobné virální trendy jasnou logiku.
„Migréna je onemocnění, které člověka často vyřadí z běžného života. Pokud mu někdo na TikToku ukáže jednoduché řešení, které navíc vypadá vizuálně zajímavě, je snadné mu uvěřit,“ vysvětluje. „V tom hraje roli i placebo efekt – tělo může reagovat pozitivně na pouhé očekávání úlevy.“
Skřipec na čele jako domácí „léčba“ migrény zní možná lákavě, ale zůstává spíše internetovou kuriozitou než zázračnou metodou. Pokud někomu přinese úlevu, není na tom nic špatného – jen je dobré vědět, že věda zatím zůstává na straně osvědčených postupů.
Zdroj: Kupi, respondenti redakce, WHO, Dovepress, Harvard Magazine
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko