Z jednoho záhonu celé moře květů: 5 tipů pro množení trvalek na začátku podzimu
Začátek podzimu nemusí znamenat konec sezóny. Je to chvíle, kdy zahrada dýchá jinou energií a kdy je možné dát trvalkám nový život. Kdo si tuto práci dopřeje, bude mít na jaře pocit, že jeho záhony omládly o celé roky.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
1. Sbírání semen
Příroda to umí nejlépe! Kdo má na zahradě řebříček, kakost, jaterník nebo kontryhel, ten ví, že semena se tvoří rychle. Sklízejte je těsně předtím, než sama spadnou na zem. Nechte je doschnout na suchém místě, třeba v papírovém sáčku. Druhy jako pivoňka, prvosenka nebo konvalinka potřebují k vyklíčení chlad. Právě proto je podzimní výsev přirozenější než jarní.
2. Oddělení odnoží
Snadné a efektivní. Jahodník, zlatobýl nebo máta si sami tvoří odnože. Ostrým rýčem je oddělte a zasaďte do kypré půdy s dostatkem humusu. Tento způsob patří k nejjednodušším a zvládnou ho i začátečníci. Výsledek bývá rychlý a nové rostliny se ujímají bez většího rizika.
3. Dělení trsů
Astry, kopretiny, třapatky nebo hosty po několika letech zhoustnou a potřebují rozdělit. Vykopaná rostlina se rozdělí na menší části, každá musí mít kořeny i pupen. Díky tomuto zásahu nejen rozmnožíte počet rostlin, ale zároveň prodloužíte jejich životnost. Zkušenější zahrádkáři doporučují trs po dělení hned zalít a pevně přitlačit k půdě, aby kořeny nezasychaly.
4. Kořenové řízky
U druhů s robustními kořeny, jako je mák východní nebo divizna, se používají kořenové řízky. Asi pěticentimetrové kousky kořenů se zasunou kolmo do substrátu, horní část musí lehce vyčnívat. Potřebují klidné, chladné prostředí a trochu času. Výsledek se ukáže až na jaře, kdy z nich vyraší mladé rostliny.
Mariia Boiko / Shutterstock.com
5. Rhizomy neboli oddenky
Kosatce, denivky nebo pivoňky ukrývají zásobníky živin v oddencích. Ostrým nožem se oddělí kus s pupenem a zasadí mělce do půdy. Často už po prvním roce vytvoří silné výhony. U kosatců je důležité, aby rhizom nebyl zcela zahrnutý zeminou, potřebuje částečně vyčnívat.
Co na to respondenti?
Redakce Kupi se zeptala zahrádkářů nakupujících v olomouckém hobby marketu, co pro ně znamená podzimní množení.
- Marie, 62 let, Brno: „Astilby dělím každé čtyři roky. Jinak se uprostřed trsu vytvoří prázdné místo. Navíc mám radost, že kousek rostliny můžu darovat dceři.“
- Pavel, 45 let, Kolín: „U jahodníků mě těší, že je můžu množit bez peněz. Vezmu odnože a zasadím je do nového záhonu. Děti mi s tím pomáhají, berou to jako hru.“
- Hana, 53 let, Olomouc: „Zkoušela jsem množit mák pomocí kořenových řízků a poprvé se to nepovedlo. Teprve když jsem dala substrát na chladnější místo a neudržovala ho přemokřený, rostliny se chytily.“
- Jiří, 38 let, Jihlava: „Kosatce dělím každé tři roky. Když jsem to nedělal, přestaly kvést. Po dělení mám nejen více rostlin, ale i bohatší kvetení.“
„Začátek podzimu je pro trvalky nejvhodnější čas na množení. Rostliny už netvoří květy, ale soustředí energii do kořenů. To je okamžik, kdy mají největší šanci, že nové části zakoření. Málokdo ví, že u kosatců rozhoduje i to, aby slunce dopadalo přímo na povrch oddenku. Pokud je zahrnete úplně, mohou chřadnout,“ říká pro redakci Kupi zahradník Miroslav Hruška, který se více než dvacet let věnuje pěstování trvalek na Vysočině.
Podzim není jen čas sklizně a spadaného listí. Je to období, kdy můžete dát své zahradě nový rytmus a připravit ji na další sezónu. Množení trvalek je práce, která nestojí peníze, ale vrací se v podobě zdravějších a vitálnějších rostlin. A možná i v podobě pocitu, že kus přírody zůstává ve vašich rukou.
Zdroj: Industrieverband Agrar e.V. (IVA), Český zahrádkářský svaz, zahradník Miroslav Hruška, Kupi
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko