Na první pohled vypadá jako takový malý lampionek a uvnitř se skrývá malá šťavnatá bobulka. Můžete si ji splést se žlutým cherry rajčátkem, ale chutná úplně jinak. Mochyně peruánská, známá také jako physalis nebo třešeň Inků, rozděluje milovníky exotického ovoce na dva tábory. Chutná vám?
Physalis peruviana je rostlina původem z Jižní Ameriky, kde ji využívali už dávní Inkové k posílení zdraví. U nás ji nejčastěji známe jako mochyni peruánskou, ale setkáte se i s názvy jako „třešeň Inků“, „zlatá bobule“, „kapštajský angrešt“ nebo jednoduše „physalis“ (fizális).
Na první pohled zaujme netradičním vzhledem, protože malá žlutooranžová kulička je ukrytá v papírovitém obalu, který připomíná lampionek. Chuťově physalis připomíná něco mezi jahodou, angreštem, paprikou a rajčetem a může být i nahořklá. Záleží kus od kusu, a proto se tohoto ovoce dost lidí straní.
V Česku se mochyně prodává hlavně jako importované ovoce, ale pěstovat ji můžete i doma. Dobře se jí bude dařit v květináči na balkóně i na zahradě v záhonu. Jen je třeba počítat s tím, že dozrává až koncem léta.
Tahle malá bobule v sobě skrývá překvapivě velkou sílu. Obsahuje například vysoké množství vitamínu C, ve 100 gramech může být přes 50 % doporučené denní dávky. Vitamín C mj. podporuje imunitní systém, pomáhá při tvorbě kolagenu a zlepšuje vstřebávání železa.
Dále physalis obsahuje také vitamín A, beta-karoten, vitamín K, vitamíny skupiny B, vápník, draslík, železo nebo fosfor. Bohatá je i na bioflavonoidy, konkrétně rutin, který pomáhá posilovat cévy a podporuje zdravý krevní oběh.
Výzkumy ukazují, že physalis má antioxidační a protizánětlivé účinky. Chrání buňky před poškozením volnými radikály a může pomáhat v prevenci chronických onemocnění a rakoviny. Některé studie poukazují na obsah withanolidů, rostlinných steroidů, které mohou mít protirakovinné účinky a pomáhat při zánětlivých stavech, jako je artritida nebo zánětlivé onemocnění střev.
Physalis má rovněž výrazné močopudné účinky a podporuje činnost jater. Přispívá tedy k čištění organizmu.
Máte doma taky „nějaká poupátka“? Pokud se je chystáte ochutnávat, tak pozor na to. Vedle mochyně peruánské existuje také jedovatá mochyně židovská (Physalis alkekengi), která je běžná v okrasných zahradách a má výrazně oranžový lampionek. Její plody však nejsou určeny ke konzumaci, mohly by vám způsobit vážné zažívací potíže.
Jedlé plody mochyně peruánské jsou vždy žlutooranžové a rostou ve světle hnědých až zelenavých lampioncích. Sklízejí se zralé na konci léta. Nezralé bobule obsahují látky podobné solaninu (jako zelené brambory), které můžou způsobit nevolnost. Uvádí se, že bezpečné množství zralých bobulí je zhruba do 10–15 denně.
Physalis se skvěle hodí jako ozdoba na různé dezerty, do jogurtu, do smoothie, ale můžete ji jíst i jen tak. Pokud se vám na zahradě urodilo hned několik lampiónků se šťavnatými kuličkami a nestíháte je sníst, můžete si z nich vyrobit mochyňovou marmeládu.
Napište nám do diskuze pod článkem, jestli vám physalis alias mochyně chutná, nebo se bez ní spíš obejdete. Líbí se vám jako okrasná rostlina?
Zdroje: Kupi.cz, NCBI, Science direct