„Syn snědl v obchodě sušenku. Myslela jsem, že o nic nejde, ale přišel sekuriťák.“ Máme pochopení, říkají obchody
„Byla to jen sušenka…“ říká Tereza, maminka malého Matyáše, která během běžného nákupu zažila nečekaně nepříjemný zásah ochranky. Příběh, který znají mnozí rodiče, otevírá důležité otázky: Kdy už jde o přestupek? Co říká zákon? A jak to vidí samotné obchody?
Co v článku najdete
- „Mami, mám hlad!“ A než jsem stačila zareagovat, bylo po všem
- „Tohle by mohlo být považováno za přestupek,“ řekla ochranka. Byla jsem v šoku
- Matyáš nechápal, proč se zlobí. A já se cítila jako zlodějka
- Co na to právo?
- Konkrétní sankce a právní následky
- Pohled dětského psychologa: Jak situaci vysvětlit dítěti?
Přečtěte si také
„Mami, mám hlad!“ A než jsem stačila zareagovat, bylo po všem
Byl to jeden z těch klasických dnů. Deštivý, ospalý, s protivným malým dítětem a frontou, která se nehýbala. Můj syn Matyáš sahal na všechno v regálu, loudil sladkosti a nakonec si sám otevřel balení máslových sušenek. Sotva jsem stihla říct „počkej!“, už měl jednu v puse.
„Omlouvám se, zaplatíme je hned u pokladny,“ otočila jsem se na prodavačku, která nás právě míjela. Nevěřila jsem, že kvůli jedné sušence z balíčku za 25 korun bude problém. Ale byl.
„Tohle by mohlo být považováno za přestupek,“ řekla ochranka. Byla jsem v šoku
U pokladny už na nás čekal pracovník ostrahy. „Zboží bylo zkonzumováno před zaplacením, víte, že to je proti pravidlům?“ řekl a tvářil se vážně. Hned dodal, že v některých případech by mohlo jít o přestupek a obchod má právo věc hlásit.
Stála jsem tam s rozbaleným balíčkem sušenek, se synem, který netušil, že něco provedl, a s pocitem, že se na mě dívá celá fronta. Bylo to trapné, stresující a hlavně nečekané. Naštěstí jsme to vyřešili domluvou. Sušenky jsem ihned zaplatila, omluvila se a odešla s pocitem, že i malá chyba může mít nečekané důsledky.
Matyáš nechápal, proč se zlobí. A já se cítila jako zlodějka
Celou cestu domů jsme si povídali. Vysvětlovala jsem, že jídlo v obchodě ještě nepatří nám. Že nejdřív musíme zaplatit. Bylo mu to líto, ne kvůli „pravidlům“, ale protože jsem plakala.
Od té doby nosím v kabelce malou svačinu. A Matymu před vstupem říkám: „Na jídlo se jen díváme, nepapáme.“
PH888 / Shutterstock.com
Co na to právo?
Je konzumace zboží v obchodě před zaplacením opravdu přestupek?
„Z pohledu zákona ano, pokud je zboží zkonzumováno, aniž by k tomu měl zákazník právo, může jít o přestupek proti majetku. U dětí ale odpovídají rodiče, kteří mají povinnost situaci řešit a uhradit škodu,“ komentuje pro Kupi.cz JUDr. Jan Grada, právník specializující se na přestupkové právo.
Konkrétní sankce a právní následky
Přestupek proti majetku podle § 8 zákona č. 251/2016 Sb.:
- Pokuta: Až 15 000 Kč v běžném správním řízení
- Příkazem na místě: Až 10 000 Kč (obvykle 500 až 2 000 Kč)
- Napomenutí: Při první drobnosti a spolupráci
„V praxi se u konzumace zboží dítětem před zaplacením jedná téměř vždy o přestupek, nikoliv trestný čin. Rozdíl je v hodnotě škody, trestný čin krádeže nastává až při škodě nad 10 000 Kč,“ vysvětluje Grada a dodává: „Pokud rodič ihned škodu uhradí a spolupracuje, věc se většinou řeší domluvou. Přestupkové řízení se zahajuje výjimečně, například při opakovaném jednání nebo odmítnutí zaplatit.“
Jak obvykle reagují obchody?
Ve většině případů, zejména jde-li o malé dítě, se vše řeší domluvou. Problém nastává ve chvíli, kdy zákazník nechce spolupracovat, odmítá zaplatit nebo vznikne škoda, která nejde zpětně doložit. Jak se k takovým situacím staví samotné řetězce, jsme se zeptali přímo jejich zástupců a zde jsou jejich odpovědi:
Lidl
„Z hlediska čistě právního je všechno zboží ve vlastnictví naší společnosti, až do okamžiku, kdy je u pokladny zaplaceno. Před zaplacením by tak pečivo ani jiné zboží nemělo být konzumováno,“ vysvětlila pro Kupi tisková mluvčí Eliška Froschová Stehlíková. Dodává ale, že situace se řeší individuálně: „V tomto ohledu ovšem spoléháme na poctivost zákazníků a nastalé situace řeší se zákazníkem konkrétní zaměstnanec. K tomu účelu nám slouží koncept vstřícnosti, na kterém dlouhodobě pracujeme. Naši kolegové v prodejnách absolvují školení ohledně toho, jak a jakou formou komunikovat i jak postupovat při krizových situacích.“
Kaufland
Podle tiskové mluvčí Renaty Maierl řetězec Kaufland podobné případy neposuzuje jako porušení pravidel, pokud je zboží nakonec zaplaceno: „Konzumace pečiva na prodejní ploše není trestná, pokud zákazník pečivo zaplatí na konci svého nákupu.“
Hryshchyshen Serhii / Shutterstock.com
Albert
I řetězec Albert potvrzuje, že chápe rodiče, kteří během nákupu nabídnou dětem rohlík nebo pití: „V prodejnách Albert se snažíme zákazníkům nakupování co nejvíce usnadnit a zpříjemnit. Máme proto pochopení pro rodiče, kteří dají už během nákupu svým dětem pití nebo rohlík a zaplatí až při odchodu,“ uvedl pro Kupi Jiří Mareček, ředitel komunikace.
Globus
„Popsaná situace se v běhu obchodu stává. V naprosté většině se ale setkáváme se slušností a poctivostí zákazníků, kdy snědené pečivo u pokladny nahlásí,“ uvedla pro redakci Kupi tisková mluvčí Aneta Turnovská.
Jak by měl rodič správně postupovat?
- Ihned přiznat, co se stalo
- Zaplatit zboží i v případě, že ho dítě jen „ochutnalo“
- Mluvit klidně a vyvarovat se konfrontace
- Být připraven doložit, že nešlo o úmysl krást
Pohled dětského psychologa: Jak situaci vysvětlit dítěti?
„Pro malé děti je pochopení konceptu vlastnictví velmi abstraktní. V jejich světě, když mají hlad a vidí jídlo, je přirozené po něm sáhnout,“ vysvětluje pro redakci PhDr. Klára Schoudkovská, dětská psycholožka.
Jak správně komunikovat s dítětem?
- Používejte jednoduché příměry: „Vysvětlete, že obchod je jako velká skříň někoho jiného. Tak jako by si nevzali hračku z pokoje kamaráda bez dovolení, nemohou si vzít jídlo z obchodu bez zaplacení.“
- Předcházejte situacím: „Před nákupem dejte dítěti najíst nebo mu dejte jasná pravidla: ‚V obchodě se na věci jen díváme, dokud je nezaplatíme.‘“
- Buďte trpěliví: „Děti do 6-7 let ještě plně nerozumí abstraktním pravidlům. Potřebují opakování a konkrétní příklady.“
- Neděste dítě: „Vyhněte se výhrůžkám typu ‚přijde policie a zavře tě‘. To může vyvolat zbytečnou úzkost a strach z nakupování.“
Kdy hledat pomoc?
„Pokud dítě opakovaně bere věci v obchodech i přes vysvětlování, může jít o impulzivní poruchu nebo potřebu pozornosti. V takovém případě doporučuji konzultaci s odborníkem,“ dodává Dr. Schoudkovská.
SeventyFour / Shutterstock.com
Dnes už vím, že obchod není školka a personál nevidí „jen hladové dítě“, ale potenciální škodu. Neměli bychom ale zapomínat na lidskost, z obou stran. Z drobného nedorozumění se může stát důležitá lekce. Pro dítě. I pro nás.
Zdroje: Tento článek vychází ze zkušenosti anonymní čtenářky (jméno na její žádost změněno), právní výklad poskytl JUDr. Jan Grada, specialista na přestupkové právo. Citované právní předpisy: Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 2920–2924, odpovědnost za škodu způsobenou nezletilými). Komentáře tiskových mluvčích řetězců Lidl, Kaufland, Albert a Globus pro Kupi. Psychologický pohled poskytla PhDr. Klára Schoudkovská, dětská psycholožka.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko