Tři zmrzlí přišli v plné parádě a ani po nich ranní mrazíky nekončí. Zahrádkáři, sáhněte po textilii a svících
Zahrádkáři, zbystřete. Mezi 12. a 14. květnem přichází každoroční strašák – tři zmrzlí. Letos se svou pověstí nezůstali pozadu. Noční teploty padly pod bod mrazu a zeleninové záhonky, rozkvetlé jahodníky i drobné ovocné stromky se přes noc ocitly v ohrožení. Jak zachránit, co už je v zemi? A jak vůbec ochránit zahradu před jarními výkyvy teplot, které překvapí i zkušené pěstitele?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Zmrzlí muži: Lidová pranostika, která vychází
Je to paradox. Slunce pálí, příroda kvete, ptáci zpívají… a ráno škrábete auto. Mezi 12. a 14. květnem slaví svátek Pankrác, Servác a Bonifác – známí jako tři zmrzlí/ledoví muži. Ať už věříte pranostikám, nebo ne, data z Českého hydrometeorologického ústavu jsou neúprosná – právě v těchto dnech je každoročně vyšší pravděpodobnost ranních mrazíků.
Letos se mrazíky dostavily přesně na čas a zahrádkáři zůstali zaskočení. „V neděli 11. května jsme měli v noci na zahradě -2 °C, jahody už kvetly a musel jsem jednat rychle,“ říká pan Jiří z Olomouce, který se podělil o své zkušenosti pro naši redakci.
Textilie jako první pomoc
Ochrana rostlin začíná včasným plánováním. Pokud ale už máte v zemi rajčata, papriky nebo dýně, není čas na dlouhé přemýšlení. První, co zachrání úrodu, je netkaná bílá textilie. Funguje jako přikrývka – udrží teplotu, propouští světlo a chrání před větrem i mrazem. Zakryjte sazenice tak, aby textilie dosahovala až na zem. Okraje zatižte kameny, prkny nebo nahrnutou hlínou. A klidně použijte více vrstev. Teplotní rozdíl uvnitř improvizovaného stanu může být i 3 až 5 °C. Upozornění: Pokud jde o kvetoucí jahodníky, je třeba je během dne odkrýt, jinak je neopylí hmyz a plody nebudou.
Zemina hřeje, využijte ji
Teplo ze země je v jarních dnech cennější než zlato. Pokud půda nebyla mrazem zcela prochladlá, může její teplo pomoci. Stačí nasměrovat kameny, černou fólii nebo PET lahve naplněné vodou ke kořenům rostlin. Přes den se ohřejí, v noci teplo předají okolí. Není to řešení na polární noc, ale často právě takto zachráníte sazeničky dýně nebo cukety, které nesnášejí sebemenší omrznutí.
Rosení aneb zmrzne, ale přežije
Zní to šíleně, ale opravdu to funguje. Metoda tzv. rosení se využívá zejména v ovocnářství. Na květy a pupeny stromů se během mrazivého rána aplikuje jemná vodní mlha, která vytvoří tenkou vrstvičku ledu. Paradoxně právě ten chrání květy před hlubším promrznutím. Ale pozor: Rosení je potřeba správně načasovat – těsně před tím, než začne mrznout. Ideálně pomocí rozprašovače nebo hadice s jemným nástavcem. Není to nic pro pohodlné duše, ale výsledky stojí za to.
Protimrazové svíce a jiné triky s ohněm
Kdo má ovocné stromky, může sáhnout po těžším kalibru – protimrazových svících. Parafínové nádoby s knotem vydrží hořet celou noc a vytvoří kolem stromu mikroklima o pár stupňů teplejší. Navíc jsou ekologičtější než klasické pálení vlhké slámy nebo starých hadrů. Pro jeden menší strom postačí jediná svíce umístěná kousek od koruny. Pokud nemáte speciální parafínové nádoby, i obyčejná svíčka v lucerně ve skleníku udělá víc práce, než byste čekali.
Co na to respondenti?
Redakce Kupi.cz se zeptala čtyř zahrádkářů, jak se s jarními mrazíky popasovali:
- Věra, 58 let, Kroměříž: „Textilii mám připravenou vždycky. Letos jsem na jahody použila i staré záclony. Pomohlo to.“
- Milan, 33 let, Kladno: „Rajčata mně mrzla loni. Letos jsem zasadil později a ještě pod sklo. Měl jsem klid.“
- Tereza, 41 let, Tábor: „Skleník je fajn, ale není nafukovací. Na venkovní papriky jsem dala kýble. Vydržely.“
- František, 65 let, Jičín: „Já na to kašlu. Vždycky něco umrzne. Ale ty protimrazové svíce, to zní dobře, zkusím příště.“
Zdroj: Kupi.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko