Proč nás po červeném víně bolí hlava? Vědci se domnívají, že na to konečně přišli
Také se vám stalo, že vás už po jedné sklence červeného vína příšerně rozbolela hlava? Vědci se už dlouhá léta snaží přijít na to, proč zrovna červené víno způsobuje tak silný bolehlav, a ti z Kalifornské univerzity v Davisu mají nyní pocit, že na to konečně přišli.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Bolesti hlavy po pití červeného vína
Že červené víno způsobuje nepříjemné bolesti hlavy, potvrdí mnozí, kdo si občas jednu dvě sklenky dopřejí. Nutno dodat, že nejde o nepříjemnosti způsobené kocovinou, tato bolest totiž nastupuje do několika desítek minut až pár hodin po konzumaci byť jen jediné sklenky.
Studie, která byla 20. listopadu publikována v časopise Scientific Reports, ukázala, že alkoholické nápoje, jako jsou pivo, víno či lihoviny, pokládá za spouštěče bolestí hlavy celkem 37 % respondentů. 28 procent pijáků, kteří po požití zažívají tzv. primární bolest hlavy, jež nastupuje do tří hodin od požití alkoholu, označili za jejího původce právě červené víno. 14 procent pak bolí hlava po lihovinách, 10 % po požití bílého vína a 10 % po vypití piva či šumivého vína.
Mongkolchon Akesin / Shutterstock.com
Proč po červeném víně bolí hlava?
Vědci se léta pokoušeli zjistit, proč tomu tak je, nejprve vinili třísloviny, později siřičitany nebo histaminy. Nyní věří, že na to konečně přišli. „Myslíme si, že jsme konečně na správné cestě k vysvětlení této tisícileté záhady,“ uvedl pro The Guardian Morris Levin, ředitel Centra bolesti hlavy na Kalifornské univerzitě v San Franciscu.
„Dalším krokem je otestovat to vědecky na lidech, u kterých se tyto bolesti rozvinou,“ uvedl Levin. Výzkumný tým podrobil důkladnému zkoumání všechny složky červeného vína, od tříslovin přes siřičitany, fenolické flavonoidy až po biogenní aminy. Jejich pozornost přitáhl flavonoid kvercetin.
Na vině je flavonoid ze slupek hroznů
Vědci v Scientific Reports uvádí, že se zaměřili především na fenolické flavonoidy, sloučeniny pocházející z hroznových semen a slupek, které mají na svědomí typickou vůni i barvu červeného vína. Hladina flavonoidů může být u červeného vína dokonce 10krát vyšší než u bílého, což z nich dělá hlavního možného viníka.
Při pití vína metabolizují játra alkohol na acetaldehyd a poté na acetát. Z výzkumu vědců na Kalifornské univerzitě v Davisu ve spolupráci s profesorem Andrewem Waterhousem, odborníkem na vinařství, vyplynulo, že flavonoidem, který tento přirozený proces zvláště účinně blokuje, je tzv. kvercetin glukuronid. Ten by mohl být klíčem k vyřešení záhady.
Lukasz Szwaj / Shutterstock.com
Příliš acetaldehydu = zaručený bolehlav
Jakmile tento flavonoid zablokuje příslušné enzymy, v krvi se hromadí toxický acetaldehyd, který může při vysokých hladinách způsobovat právě bolest hlavy, nevolnost, zčervenání obličeje a nadměrné pocení. Zajímavé je, že k blokaci tohoto enzymu se rovněž používá lék zvaný disulfiram, který je předepisován alkoholikům, aby při eventuální regresi způsoboval nepříjemné stavy.
Míra působení kvercetinu závisí podle vědců na konkrétním jedinci. U někoho mohou být enzymy blokovány snadněji, jiní zas mohou být jednoduše náchylnější k toxickému acetaldehydu.
Svařené víno
Svařené víno patří k zimnímu období stejně jako kapr k Vánocům. Tento nápoj, lidově zvaný svařák, si můžeme dopřát na vánočních trzích, kde ale jeho kvalita nebývá příliš valná. Pokud patříte mezi milovníky svařáku, naučíme vás ten nejlepší a nejrychlejší recept, se kterým si doma vykouzlíte horký nápoj během 15 minut.
Jak mohou výsledky studie využít vinaři?
Vědecký tým z Kalifornie se nyní chystá provést klinickou studii o účincích červených vín s různými hladinami kvercetinu. Výsledky by mohly pomoci vyhnout se v budoucnu bolestem hlavy spojeným s konzumací vína. „Bude to potenciálně velmi užitečné pro lidi, kteří pijí červené víno, aby si tak mohli vybrat vína, u kterých je méně pravděpodobné, že způsobí bolesti hlavy,“ uvedl pro The Guardian Morris Levin.
Hladiny kvercetinu ovlivňuje míra slunečního svitu, takže hrozny vysoce exponované slunci mohou obsahovat až pětkrát více kvercetinu než jiné. Množství obsaženého kvercetinu závisí také na technice výroby, kontaktu s pokožkou během fermentace, stabilizačních procesech a metodách stárnutí. „Naše zjištění mohou ke snížení kvercetinu ve svých vínech využít sami vinaři,“ dodává Levin.
Zdroje: Foodandwine.com, Nature.com, TheGuardian.com, iRozhlas.cz, ct24.ceskatelevize.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko