Nákupní mekkou 70. let byly obchodní domy s úrovní. Pamatujete na Priory? Některé stále stojí

Dobová fotografie jižní fasády OD Prior Pardubice Rastislav Stur / Shutterstock.com

Mezi lety 1965 a 1975 jich byly desítky. Dalo se v nich sehnat poměrně žádané zboží, které jinde neměli, často se před nimi tvořily fronty a jejich architektura byla nezaměnitelná. Řeč je o Priorech, obchodních domech, které vznikaly v socialistickém Československu, a ještě v dnešní době je najdeme ve větších českých městech.

Přečtěte si také

Jak využít slupky od brambor? Přestaňte je vyhazovat! Poslouží v kuchyni i jinde
Jak využít slupky od brambor? Přestaňte je vyhazovat! Poslouží v kuchyni i jinde

Na vlně brutalismu

Obchodní domy Prior byly stavěny ve architektonickém stylu brutalismu, který vrcholil v 50. až 70. letech. Jeho základní prvek se skrývá už v názvu – (béton) brut, neboli drsný beton.

Brutalismus přinesl do architektury záměrnou konstrukční transparentnost, tedy přiznání materiálů a užitných prvků, jako jsou surový betonový povrch či viditelné potrubí. Jeho hlavní charakteristikou je pak pravidelnost a opakování jednotlivých prvků.

Na rozdíl od funkcionalismu, na který navazuje, na striktním použití prvků netrvá a ponechává tak autorovi značkou svobodu. Zatímco architekty brutalistní budovy většinou fascinují, široká veřejnost je často spíše kritizovala pro ignorování historického rázu místa, na kterém stojí.

Obchodní dům Kotva Ioannis7 / Shutterstock.com

Revoluce v nakupování

V poválečném Československu byl akutní nedostatek bytů, proto přišla nejprve na řadu výstavba rozsáhlých sídlišť. Později začal být znát i akutní nedostatek obchodů, a proto se začaly po vzoru západních států budovat samoobsluhy, které byly v Československu, kde do té doby vládl pultový prodej, opravdu revoluční.

První samoobsluha v Československu vznikla na Žižkově v roce 1955, rozšíření tohoto druhu prodeje nastalo poté v 60. letech. Vrcholem pak byla výstavba obchodních domů, které nabízely nákup všeho možného pod jednou střechou. Mezi ně patřily právě obchodní domy Prior, které do našich končin přinesly nejen revoluci v nakupování, ale třeba i první eskalátory. V nabídce měly nejen nábytek, domácí potřeby a vybavení zahrady, ale též oblečení, obuv, sportovní výstroj či rybářské potřeby. V Priorech byly k dispozici také kavárny nebo kina.

Proměna v tržnice a bytové komplexy

Ačkoli by měly být ceněné pro svou architektonickou hodnotu, obchodní domy Prior nemají dnes bohužel dobrý zvuk, protože si je lidé spojují s obdobím Husákovské normalizace. Na údržbu staveb z minulého století buď nejsou peníze, anebo jejich klasickému vzhledu uškodila nevhodná rekonstrukce. Majiteli Priorů jsou v dnešních dnech především velcí developeři, kteří původní obchodní domy často rekonstruují, proměňují je v tržnice nebo místo nich staví rozsáhlé bytové komplexy.

  • V roce 2009 byl zbourán například liberecký obchodní dům Ještěd, pro nějž se nepodařilo získat status kulturní památky. Na jeho místě nyní stojí obchodně-zábavní centrum.
  • Změnami prošel i Prior v Pardubicích, který je nyní součástí nového obchodního centra Atrium Palác Pardubice.
  • V obchodním domě Labe v Ústí nad Labem zase nový majitel zrušil velkoplošný prodej a obchod rozdělil mezi více nájemců.
  • Ve Zlíně se před třemi lety, po rozsáhlé rekonstrukci otevřel nový obchodní dům na zlínském náměstí Práce, jehož největším nájemcem je zlínská společnost HP Tronic, která provozuje síť elektroprodejen Datart a mimo jiné vlastní výrobce domácích spotřebičů ETA.
Bývalý obchodní dům Prior ve Zlíně Prior, obchodní domy, a.s.

Obchodní domy Kotva a Máj

Mezi Priory jsou ale i takové, které zůstaly téměř stejné jako před lety, například pražské domy Kotva nebo Máj, které svou tradici udržely poměrně se ctí.

  • OD Kotva je počinem manželů Machoninových, kteří pomocí spojených šestibokých hranolů, které Kotvu tvoří, rozbili dojem obří stavby a přizpůsobili ji tak historickému prostředí Prahy 1. Kotva byla slavnostně otevřena v roce 1975 a v téměř nezměněné podobě zde stojí dodnes.
  • Obchodní dům Máj navrhli v letech 1973 až 1975 architekti John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajniš. Autoři reagovali na hnutí high tech a použili například metodu suché montáže či eskalátory v prosklené hale. Na budově jsou také patrné prvky neofunkcionalismu, například prolamovaná pásová okna.