Změní naše životy AI, nebo něco jiného? Vědci váhají. 9 přelomových vynálezů od roku 1900
Letadlo změnilo dopravu, antibiotika změnila medicínu, televize média a internet naši komunikaci. Chytré telefony (cca rok 2007) jsou podle nás i vědců zatím poslední technologií, která tak viditelně proměnila každodenní život miliard lidí. Teď se o podobně velký zlom hlásí umělá inteligence. AI ale není jediným kandidátem.
Co v článku najdete
- AI může být další velký zlom. Které technologie mu předcházely?
- Letadlo – 1903 a 40. až 50. léta
- Pásová výroba – 1913 a 20. léta
- Televize – 20. léta
- Antibiotika – 1928 až 40. léta
- Tranzistor – 1947
- Antikoncepční pilulka – 60. léta
- Osobní počítač – 70. léta
- Internet – 1969 až 90. léta
- Smartphone – 2007 a 10. léta 21. století
- Co bude desáté? AI, humanoidní roboti, nebo něco s geny?
AI může být další velký zlom. Které technologie mu předcházely?
Výběr devíti technologií níže není žebříčkem sestaveným jen podle redakce Kupi. Například vědci National Academies ve své odborné publikaci připomínají výběr největších technických úspěchů 20. století, mezi nimiž jsou právě letadlo, elektronika, rozhlas a televize, počítače, internet nebo zdravotnické technologie. Hlavním měřítkem byl jejich dopad na společnost a kvalitu života.
Také evropská Europeana se ve své výstavě technologií 20. století zaměřuje na vynálezy a změny, které formovaly dnešní svět, a to od průmyslové automatizace přes masová média až po počítačovou revoluci. Právě na tomto základě jsme vybrali devět technologií s mimořádným dopadem na dopravu, práci, zdraví, komunikaci a každodenní život.
Summit Art Creations / Shutterstock.com
Letadlo – 1903 a 40. až 50. léta
První úspěšný řízený motorový let bratří Wrightů proběhl v roce 1903. Letadlo postupně zkrátilo cestování mezi kontinenty z týdnů na hodiny, umožnilo rychlý přesun lidí i zboží a zásadně ovlivnilo obchod, turistiku, migraci i vojenství. Masová letecká doprava se naplno rozvinula zejména po druhé světové válce, tedy ve 40. a 50. letech.
Pásová výroba – 1913 a 20. léta
Henry Ford nevynalezl auto ani montážní linku, ale jeho továrny v roce 1913 výrazně zdokonalily pohyblivou pásovou výrobu automobilů. Sériová výroba umožnila vyrábět složité zboží rychleji a levněji, takže se auta a později řada dalších výrobků dostaly k mnohem širší části populace. Princip se následně ve 20. letech rozšířil do velké části průmyslu.
Televize – 20. léta
První funkční televizní systémy vznikaly ve 20. letech a po druhé světové válce začaly televizory rychle pronikat do domácností. Stejný obraz, zprávy nebo zábavu bylo najednou možné současně doručit milionům lidí. Televize změnila zpravodajství, reklamu, politickou komunikaci, sport i zábavu a na několik desetiletí se stala hlavním masovým médiem.
PitukTV / Shutterstock.com
Antibiotika – 1928 až 40. léta
Alexander Fleming objevil účinky penicilinu v roce 1928, skutečná antibiotická revoluce ale přišla ve 40. letech s možností vyrábět a používat penicilin ve velkém. Bakteriální infekce, které dříve často končily smrtí, začaly být léčitelné. Antibiotika zároveň snížila riziko operací, porodů a dalších zákroků a výrazně posunula možnosti moderní medicíny.
Tranzistor – 1947
Co to vlastně je? Nebudeme zacházet do detailů. Důležité je, že tranzistor umožnil nahradit velké, energeticky náročné a poruchové „elektronky“ a postupně miniaturizovat elektroniku. Bez tranzistorů a následných integrovaných obvodů by nevznikly dnešní počítače, smartphony ani většina moderní elektroniky. Jejich počet v současných procesorech se počítá v miliardách.
Antikoncepční pilulka – 60. léta
První antikoncepční pilulka byla ve Spojených státech schválena v roce 1960. Možnost účinněji plánovat početí měla kromě zdravotního dopadu také mimořádný společenský dopad. Ovlivnila plánování rodiny, vzdělávání a pracovní život žen a přispěla ke změně přístupu společnosti k sexualitě a zdraví.
sebra / Shutterstock.com
Osobní počítač – 70. léta
Počítače byly původně drahé stroje určené hlavně vládám, univerzitám a velkým firmám. V 70. letech se začaly prosazovat osobní počítače a v následujícím desetiletí pronikaly do kanceláří i domácností. Vzpomeňme si na IBM, Apple nebo Microsoft. Počítače absolutně změnily administrativu, výrobu, vědu, vzdělávání i způsob, jakým lidé vytvářejí, zpracovávají a uchovávají informace.
Internet – 1969 až 90. léta
Kořeny internetu sahají k počítačové síti ARPANET z konce 60. let, skutečně masovým médiem se ale internet stal až s rozvojem „World Wide Webu“ (odtud píšeme www.) a domácího připojení v 90. letech. Internet zásadně zrychlil přenos informací a změnil komunikaci, obchod, média, bankovnictví, práci i mezilidské vztahy.
Smartphone – 2007 a 10. léta 21. století
Chytré telefony existovaly už před rokem 2007, ale představení prvního iPhonu od Apple výrazně urychlilo přechod k dnešní podobě smartphonů s dotykovým displejem, internetem a aplikacemi. Do jednoho zařízení se spojil telefon, fotoaparát, navigace, počítač, přehrávač, peněženka i přístup k celé řadě služeb. Od té doby se objevila řada důležitých technologií, málokterá se ale tak rychle propsala do každodenních návyků miliard lidí.
marleyPug / Shutterstock.com
Co bude desáté? AI, humanoidní roboti, nebo něco s geny?
Nejviditelnějším kandidátem je dnes umělá inteligence. OECD v analýze z roku 2025 uvádí, že generativní AI už vykazuje hlavní znaky technologie obecného využití, což znamená, že může pronikat napříč odvětvími, rychle se zdokonaluje a podněcuje vznik dalších inovací. To je podobný princip, jaký v minulosti provázel například elektrifikaci nebo počítače. Zatím ale není jisté, jak velký bude dlouhodobý dopad AI na produktivitu, zaměstnanost a každodenní život.
Druhým směrem jsou humanoidní roboti, tedy spojení AI s fyzickým strojem schopným pracovat v prostředí vytvořeném pro člověka. Například Karel Košnar z CIIRC ČVUT v letošním rozhovoru upozorňuje, že vývoj humanoidů může být podobně rychlý jako současný nástup AI. Zatím jde spíš o první nasazení, potenciál ale vidí například ve službách nebo zdravotnictví.
VesnaArt / Shutterstock.com
Třetím kandidátem je genová editace a personalizovaná medicína. Třeba molekulární bioložka Karolina Škvárová Kramarzová z 2. LF UK v letošním rozhovoru mluví o nastupující éře genové editace a očekává, že léčba některých genetických onemocnění tímto způsobem se může relativně brzy stát standardem.
Co bude další? Napište nám do diskuze pod článkem, co bude podle vás tím dalším přelomovým vynálezem, který změní úplně vše.
Zdroje: Kupi.cz, autorský článek, National Academies, Europeana, OECD, ČVUT, 2. LF UK
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko