Keře jsou obsypané velkými rajčaty, plody vypadají zdravě, ale celé dny zůstávají zelené. Člověk by čekal, že v letním vedru dozrají o to rychleji. Jenže právě vysoké teploty mohou mít opačný účinek. Při výrazném tepelném stresu se může zpomalit tvorba červeného barviva a rajče se s dozráváním doslova zasekne.
V srpnu to může na zahradě působit zvláštně. Rajčata dosáhla téměř konečné velikosti, na pohled jim nic nechybí, ale místo postupného oranžovění a červenání zůstávají stále zelená.
Někdy je potřeba jen trpělivost. Rychlost dozrávání ovlivňuje odrůda, stáří plodu i podmínky, ve kterých rostlina roste. Pokud se ale období stagnace kryje s velmi horkými dny, jedním z důvodů může být právě tepelný stres.
„Lidé mají často pocit, že rajčatům musí tropické počasí vyhovovat a čím více slunce a tepla dostanou, tím rychleji zčervenají. Tak jednoduché to ale není. Rajče je teplomilná rostlina, jenže i ono má své hranice. V opravdu vysokých teplotách už rostlina nefunguje stejně jako za příjemného letního počasí,“ vysvětluje pro Kupi zahradnice Eva Koutná ze zahradního centra Květinka.
Za typickou červenou barvou rajčat stojí především karotenoid lykopen. A právě jeho tvorba je na teplotu citlivá.
Velmi názorně to ukázala studie zaměřená na tepelný stres a dozrávání rajčat, publikovaná online v roce 2025 v odborném časopise Plant Science. Výzkumníci nechali zelená, fyziologicky vyzrálá rajčata dozrávat při různých teplotách.
Při 21 °C plody normálně zčervenaly. Při 35 °C se hromadění lykopenu výrazně snížilo a rajčata získala spíše oranžové zbarvení. Při extrémních 42 °C se jejich dozrávání v experimentu zastavilo. Výzkum zároveň ukázal, že vysoká teplota zasahovala nejen tvorbu pigmentů, ale také hormonální a metabolické procesy spojené s dozráváním.
Neznamená to samozřejmě, že každé rajče na zahradě při 35 °C okamžitě přestane zrát. Teplota samotného plodu, délka horkého období, odrůda i další podmínky se mohou výrazně lišit. Výsledky ale dobře ukazují, proč další a další stupně na teploměru nemusí znamenat rychlejší červenání.
Rok Breznik / Shutterstock.com
Když rajčata nečervenají, láká to k jednoduchému zásahu: Otrhat kolem nich listy, aby na plody celý den svítilo slunce. Jenže právě během veder může být takový postup kontraproduktivní.
„Určitě bych kvůli dozrávání neodlistila rajče téměř dohola. Listy plodům vytvářejí přirozený stín a chrání je před nejprudším sluncem. Když kolem velkých zelených rajčat najednou odstraníme velké množství listů, mohou se plody přehřívat a v nejhorším případě se na nich objeví i sluneční poškození,“ upozorňuje Eva Koutná.
Také nová studie z roku 2026 zaměřená na lykopen při dozrávání rajčat ukazuje, že pro tvorbu tohoto barviva je velmi významným faktorem právě teplota. Více přímého světla tedy samo o sobě není jednoduchým receptem na rychlejší zčervenání.
Pokud jsou rostliny zdravé a plody normálně dorostly, většinou není potřeba začít překotně hnojit nebo zásadně měnit péči.
Důležitější je udržovat rostliny v co nejmenším stresu. Rajčata pravidelně zalévat ke kořenům, nenechávat půdu úplně vyschnout a následně ji přelévat a během největších veder plody zbytečně neodkrývat prudkému polednímu slunci.
„Pokud vidím zdravý keř se zdravými velkými plody, které jen nechtějí změnit barvu, dala bych jim především čas. Jakmile největší vedra poleví, často se proces znovu rozběhne. Není potřeba každých pár dní přidávat jiné hnojivo nebo otrhat polovinu rostliny,“ doporučuje zahradnice.
Ano, ale s rozumem.
Průběžně je možné odstranit žluté, nemocné nebo silně poškozené spodní listy a u příliš hustého porostu rostlinu mírně provzdušnit. Úplné odkrytí hroznů rajčat přímému srpnovému slunci ale není dobrým způsobem, jak dozrávání uspíšit.
„Odlistění má mít nějaký důvod. Když odstraním starý list u země nebo trochu prosvětlím velmi hustou rostlinu, je to něco jiného než obrat všechny listy kolem plodů. Rajčata nepotřebují, aby na ně celý den pražilo slunce,“ dodává Eva Koutná.
Pokud je plod už dostatečně vyvinutý a začal přecházet do fáze dozrávání, nemusí dokončit celý proces přímo na keříku.
Toho lze využít například před silnými dešti, při poškození rostliny nebo později na konci sezony. Není ale nutné během běžného letního vedra sklízet všechna tvrdá zelená rajčata jen proto, že několik dní nemění barvu.
„Jakmile rajče začne zesvětlovat nebo se na něm objeví první náznak změny barvy, dokáže většinou bez problémů dojít i mimo rostlinu. Úplně tvrdá, tmavě zelená a ještě nedovyvinutá rajčata bych ale v polovině léta zbytečně netrhala,“ říká Koutná.
Rajče, které několik dnů nechce zčervenat, tedy nemusí být nemocné ani špatně vyživené. Pokud jsou plody zdravé, listy nevykazují známky chorob a rostlina dál prospívá, může být zpomalení dozrávání jednoduše reakcí na velmi vysoké teploty.
Největší chybou pak může být snaha proces za každou cenu urychlit – přehnojováním, drastickým odlistěním nebo vystavením plodů celodennímu přímému slunci.
Zdroje: autorský text, Eva Koutná – zahradnice ze zahradního centra Květinka, Plant Science (studie zveřejněná 2025), International Journal of Molecular Sciences (2026)