Celé týdny se o rajčata staráte a právě ve chvíli, kdy začínají červenat, objevíte na plodech hluboké praskliny. Jindy na rostlině začnou hnědnout listy a skvrny se objeví i na rajčatech. Oba problémy jsou během léta časté, jejich příčina je ale úplně jiná. Zatímco za praskání může často prudká změna podmínek a hospodaření rostliny s vodou, plíseň je infekční onemocnění.
Ještě jeden den vypadá rajče bezvadně a druhý den vede od stopky hluboká prasklina. Jindy se vytvoří kruhové praskliny kolem horní části plodu. Nejde o plíseň, ale o fyziologickou poruchu. Jedním z důležitých faktorů je hospodaření rostliny s vodou a prudké změny podmínek.
Také studie publikovaná v roce 2024 v Journal of Texture Studies sledovala okolnosti spojené s praskáním rajčat a poukázala mimo jiné na vliv vysokých teplot a výrazných změn prostředí.
Na zahradě často nastává jednoduchý scénář. Několik horkých dní půda vysychá a následně přijde vydatný déšť nebo velmi intenzivní zálivka. Plod rychle přijme vodu a jeho slupka změnu nemusí zvládnout.
„Nejhorší je dlouhé sucho vystřídané obrovskou dávkou vody. Rajčata potřebují co nejrovnoměrnější režim. Když několik dní strádají a potom je záhon úplně promáčený, plody rychle přijmou vodu a slupka nemusí změnu zvládnout. Právě po vydatných letních deštích proto zahrádkáři často najdou popraskaných rajčat mnohem víc,“ říká pro Kupi zahradnice Eva Koutná ze zahradního centra Květinka.
Řešením není zalévat rajčata několikrát denně po troškách. Důležité je dostat vodu ke kořenům a především zabránit tomu, aby se střídala úplně vyschlá půda s přemokřenou.
„Rajčata zalévám raději důkladně ke kořenům než neustále po troškách po povrchu. Hodně pomáhá také mulč. Vrstva posečené trávy nebo slámy omezuje odpařování vody a půda potom nevyschne během jediného horkého dne tak rychle. Cílem není mít záhon pořád mokrý, ale co nejvíce omezit prudké výkyvy,“ vysvětluje Eva Koutná.
Pokud po několika suchých dnech předpověď slibuje vydatný déšť, vyplatí se také sklidit rajčata, která už jsou téměř zralá.
„Když vím, že po období vedra mají přijít silné bouřky, zralá a téměř zralá rajčata raději sklidím. Je zbytečné riskovat, že se během jednoho deštivého dne napijí a popraskají. Plod, který už se začal vybarvovat, může dokončit dozrávání mimo keřík,“ doporučuje zahradnice.
Čerstvá prasklina sama o sobě neznamená, že je rajče plesnivé. Poškozená slupka však přestává plod dokonale chránit a postižené místo je náchylnější k dalšímu kažení.
Čerstvě popraskané rajče, které je jinak pevné a bez známek hniloby či plísně, je proto lepší rychle sklidit a co nejdříve zpracovat. Pokud už místo měkne, zapáchá nebo se na něm objevuje viditelný povlak, takový plod do kuchyně nepatří.
Konektus Photo / Shutterstock.com
Úplně jiným problémem je plíseň bramborová, kterou způsobuje Phytophthora infestans a která napadá také rajčata. Zatímco prasknutí postihuje samotný plod, při plísni bývají varovným signálem především nepravidelné hnědé až tmavé skvrny na listech, které se postupně zvětšují. Později mohou být napadené stonky i samotná rajčata.
Studie z roku 2025 zaměřená na rozvoj plísně u rajčat zjistila výraznou souvislost závažnosti choroby s vyšší relativní vlhkostí a srážkami. Vlhké počasí proto může vytvořit vhodné podmínky pro její rychlejší šíření.
„Zahrádkář by měl během vlhčího období rajčata pravidelně prohlížet. Varováním jsou nepravidelné hnědé až tmavé skvrny na listech, které se postupně zvětšují. Když se podobné změny objevují na více listech a rychle postupují, už bych to nepovažovala za běžné zasychání spodních listů,“ upozorňuje Eva Koutná.
Riziko problémů zvyšuje také hustý porost, který po dešti špatně osychá. Rostlinám proto prospěje dostatek prostoru a průběžné odstranění poškozených nebo odumírajících listů. Při zalévání je vhodné směřovat vodu přímo k zemi.
„Večer polít rajče celé hadicí není v období, kdy se bojíme plísně, dobrý nápad. Listy mohou zůstat mokré dlouhé hodiny. Zalévala bych ke kořenům a rostlinám dopřála dost prostoru a vzduchu,“ doporučuje zahradnice.
Praskání rajčat a plíseň spolu přímo nesouvisejí, přesto se mohou po změně počasí objevit téměř současně. Po několika suchých dnech přijde vydatný déšť a dozrávající plody mohou popraskat. Pokud následně zůstává porost delší dobu vlhký, vznikají zároveň příznivější podmínky pro rozvoj plísně.
Popraskaná rajčata proto sklízejte co nejdříve, půdu udržujte pokud možno rovnoměrně vlhkou a vodu směřujte ke kořenům. Při vlhčím počasí navíc pravidelně kontrolujte listy. Právě první skvrny totiž mohou upozornit na problém dříve, než se choroba dostane k plodům.
Zdroje: autorský text, zahradnice Eva Koutná pro Kupi.cz, Journal of Texture Studies, Indian Phytopathology