Vnuka zakladatele supermarketů Albert Heijn unesli před domem. Únosce žádal výkupné za mrtvého muže
Gerrit Jan Heijn, vnuk zakladatele nizozemské supermarketové značky Albert Heijn a viceprezident skupiny Ahold, zmizel v září 1987 před svým domem. Rodina potom měsíce věřila, že za jeho propuštění platí výkupné. Pachatel ho však zavraždil už v den únosu.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Ve středu 9. září 1987 ráno vyjel Gerrit Jan Heijn z garáže své vily v Bloemendaalu nedaleko Amsterodamu. Ještě vystoupil, aby zavřel vrata. V tu chvíli k němu přiběhl muž se zbraní a donutil ho nastoupit do auta.
Heijn už se domů nevrátil. Nizozemsko tehdy znalo jeho příjmení stejně dobře jako lidé v Česku názvy největších supermarketů. Byl vnukem zakladatele značky Albert Heijn, z níž postupně vyrostla obchodní skupina Ahold, a v době únosu působil jako její viceprezident.
Případ začal jako únos bohatého podnikatele pro výkupné. Až po sedmi měsících se ukázalo, že rodina vyjednávala s mužem, který oběť zabil už první den a celou dobu jen udržoval iluzi, že je stále naživu.
V rodině vyrůstal obchod, který znalo celé Nizozemsko
Značka Albert Heijn začala v roce 1887 jako malý rodinný obchod v nizozemském Oostzaanu. Dnes je součástí skupiny Ahold Delhaize, jež provozuje supermarkety, e-shopy i další obchodní značky v Evropě a USA. Historii značky od prvního obchodu popisuje přímo Ahold Delhaize.
Gerrit Jan Heijn nebyl jen dědicem slavného jména. Spolu se starším bratrem Albertem patřil k lidem, kteří firmu v druhé polovině 20. století rozvíjeli. Dobový článek Los Angeles Times ho označuje za viceprezidenta Aholdu, tehdy vlastníka největší nizozemské sítě supermarketů.
Právě jeho jméno, rodinné zázemí a představa, že rodina dokáže zaplatit výkupné, z něj udělaly terč. Nizozemsko v 80. letech zažilo několik únosů prominentních lidí, tento však přerostl v jeden z nejsledovanějších kriminálních případů v historii země.
Únosce ho držel v autě celý den
Pachatelem byl Ferdi Elsas, nezaměstnaný inženýr. Podle rekonstrukce nizozemské veřejnoprávní stanice BNNVARA přinutil Heijna po únosu řídit a strávil s ním celý den v autě. Večer ho v lesích u Renkumu zastřelil. Průběh únosu a pozdější vyšetřování shrnuje BNNVARA.
Pro rodinu ale tato skutečnost zůstala dlouhé měsíce skrytá. Elsas měl připravené dopisy i nahrávky, které měly vzbudit dojem, že Heijn žije a čeká na záchranu. Ve zprávách žádal zhruba osm milionů guldenů.
Heijnovi blízcí se pokoušeli získat skutečný důkaz, že je naživu. Prostřednictvím novin zveřejňovali zakódované vzkazy s otázkami, na které mohl znát odpověď jen Gerrit Jan Heijn. Přímého kontaktu se ale nedočkali.
Místo něj přišel balíček s Heijnovými brýlemi a částí jeho malíčku. Únosce tvrdil, že jde o trest za nedostatečnou spolupráci rodiny. Ve skutečnosti šlo o promyšlený způsob, jak vydírání prodloužit.
BalkansCat / Shutterstock.com
Rodina zaplatila, ale žádná zpráva o propuštění nepřišla
Rodina nakonec výkupné zaplatila. Peníze však nepřinesly žádnou informaci o tom, kde se Heijn nachází. Jeho manželka Hank Heijnová proto na konci roku 1987 vystoupila v televizi a žádala únosce alespoň o potvrzení, že její muž žije.
Naděje postupně slábla. Nizozemský web MAX Vandaag připomíná, že po posledních instrukcích k předání výkupného už rodina žádnou další zprávu nedostala. Policie i veřejnost přitom ještě nevěděly, že je Heijn mrtvý od prvního dne.
Tím se případ lišil od únosu Freddyho Heinekena z roku 1983. Šéf pivovaru byl po třech týdnech zachráněn živý. V případu Gerrita Jana Heijna výkupné nepředstavovalo cestu k osvobození, ale cenu za několik měsíců falešné naděje.
Zlom přinesla láhev z obchodu
Ferdi Elsas se nakonec prozradil sám. Když začal utrácet část výkupného, dostal se do hledáčku policie. Podle BNNVARA ho vyšetřovatelé začali sledovat poté, co část peněz použil v obchodě s alkoholem.
Dne 6. dubna 1988, tedy 211 dní po únosu, policie Elsase zatkla. Při výslechu se přiznal a navedl vyšetřovatele k místu, kde Heijnovo tělo ukryl v lesích u Renkumu.
Teprve tehdy se rodina definitivně dozvěděla, že muž, za jehož propuštění zaplatila miliony, byl zavražděn už v září. O nalezení těla a zaplaceném výkupném informovaly v dubnu 1988 také noviny Los Angeles Times.
Dvacet let vězení a ochranné opatření
Odvolací soud v Amsterodamu odsoudil Elsase v prosinci 1988 za únos, vydírání a vraždu k 20 letům vězení. Soud mu zároveň uložil nizozemské ochranné opatření TBS, tedy režim zabezpečené psychiatrické péče určený pro pachatele, u nichž soud vidí zvýšené riziko opakování trestné činnosti.
Dobový rozsudek zaznamenal francouzský deník Le Monde. Elsas byl z výkonu trestu a následné péče propuštěn v roce 2001. Zemřel v roce 2009 po dopravní nehodě.
Případ je tak právně uzavřený. Nešlo o neodhalenou skupinu únosců ani o mafiánské spiknutí, jaké policie zpočátku prověřovala. Za únosem, vydíráním i vraždou stál jeden odsouzený pachatel.
Příběh inspiroval film s Robertem Redfordem
Případem se volně inspiroval americký thriller The Clearing z roku 2004, v němž hráli Robert Redford, Helen Mirren a Willem Dafoe. Film není dokumentem ani přesnou rekonstrukcí; mění prostředí, jména i vztahy postav. Základní motiv ale zůstává stejný: únosce požaduje peníze za člověka, kterého už dávno zabil. Souvislost filmu s únosem Gerrita Jana Heijna připomíná americký deník TribLIVE.
Smrt Gerrita Jana Heijna zůstává jedním z nejtemnějších příběhů spojených s velkými značkami a nakupováním. Za logem supermarketu, který dnes denně navštěvují miliony Nizozemců, stojí i příběh rodiny, jež zaplatila výkupné, ale nedokázala zachránit svého blízkého.
Zdroje: Ahold Delhaize, BNNVARA, MAX Vandaag, Los Angeles Times, Le Monde, TribLIVE; autorský text Kupi.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko