Zařídit si vyvýšený záhon na vlastním balkoně zní lákavě pro zahrádkáře i pro lidi, kteří nemají vlastní zahradu. Návodů na jeho založení i tipů, co v něm pěstovat, je dnes na internetu celá řada. Už se ale méně mluví o rizicích, na která by lidé neměli zapomínat. Právě proto jsme oslovili zkušenou zahradnici Lenku Eywu, aby nám poradila, na co si dát pozor při zakládání vyvýšeného záhonu na balkoně.
Nadšení z vlastního balkonového záhonu může být velké a není divu. Představa čerstvých bylinek, zeleniny nebo okrasných rostlin doslova za oknem láká stále více lidí. Vyvýšený záhon ale není jen o tom koupit nádobu, nasypat do ní substrát a zasadit rostliny. Ještě předtím je dobré myslet na několik věcí, které mohou rozhodnout o tom, jestli bude pěstování dělat radost, nebo přinese zbytečné komplikace. Jedním z nejdůležitějších faktorů je nosnost samotného balkonu. Právě na ni upozorňuje zahradnice Lenka Eywa hned na začátku.
Zahradnice nám prozradila, že laik nemůže poznat ani odhadnout, kolik konstrukce unese. Podle ní je potřeba hledat odpověď v dokumentaci ke statice balkonu nebo se ptát na družstvu, kde by takové informace měli mít. Případně se můžete obrátit na statika, který dokáže konstrukci odborně posoudit.
„Ono se to nezdá, dobře zalité vyvýšené záhony po obvodu celého balkonu můžou být zatížení, na které ten balkon není vůbec dimenzovaný. Lépe na tom budou vsazené lodžie než vystrčené balkony, ale jestli se vám chce do větších projektů, doporučuji zjistit si nosnost, ať máte klid,“ říká pro Kupi Lenka Eywa.
Pokud tedy plánujete na balkoně vybudovat vyvýšené záhony, prvním krokem by neměl být výběr rostlin, ale ověření, co vlastně váš balkon „unese“. Konstrukce balkonů u nás podléhají normám, které sice počítají s určitým zatížením (obvykle pro běžný provoz), ale vyvýšený záhon s mokrou zeminou je pro balkon úplně jiná zátěž než pár židlí a stolek.
Při výběru vyvýšeného záhonu a substrátu se vyplatí myslet i na to, co ve skutečnosti tvoří jeho váhu. U pěstování ve vyvýšených záhonech nemá největší podíl na váze jen hlína, ale hlavně voda, která po zalití zvyšuje zátěž. Na to upozorňuje i zahradnice Lenka Eywa, podle které je právě voda v balkonovém pěstování zásadní faktor.
Ohledně vyvýšeného záhonu má smysl přemýšlet také nad tím, z čeho je vyrobený a kolik váží ještě předtím, než se naplní zeminou. Dřevěné vyvýšené záhony mohou být samy o sobě poměrně těžké a po naplnění substrátem a zalití se jejich celková váha ještě výrazně zvýší. Pokud je cílem balkon zbytečně nepřetěžovat, může být praktičtější zvolit lehčí řešení, například větší plastové květináče.
„Já sama pěstuji v plastových květináčích borůvky. Do květináčů jsem vyvrtala odtokové díry a pod ně umístila podmisky. Do nádob jsem nasypala substrát pro borůvky a poté zasadila rostliny. Každý rok do nich přisypávám substrát a během léta zalévám každý den. Balkon je orientovaný na jih, takže mají borůvky téměř celý den slunce. Přežily takto i nedávné tropické dny, kdy se teploty vyšplhaly nad 40 °C.“
Real_life_photo / Shutterstock.com
Jakmile máte vybrané květináče, je na řadě výběr substrátu. V tomto případě není nutné hledat žádné speciální směsi. Podle odbornice je u substrátu nejdůležitější zejména jeho schopnost udržet vlhkost a zajistit rostlinám dostatek vody i v náročnějších podmínkách.
„Substrát je nutné řešit jedině s ohledem k pěstovaným rostlinám, ne k výsledné váze záhonu. Musí totiž zadržet co nejvíc vody. Když teploty stoupnou nad 30 °C, každý substrát většinou za jediný den vyschne. Pokud byste měli speciálně vylehčený substrát kvůli nosnosti balkonu, vyschne dřív a můžete ztratit i několikaleté dřeviny za jediný den. Přitom rozdíl dobře zalitého záhonu s lehkým substrátem neudělá tak zásadní rozdíl ve váze, že by to stálo za to riziko. Tedy doporučuji mít méně květináčů a záhonů s kvalitním humózním substrátem, který umí zadržet dost vody, než nějaký extra vylehčený substrát v mnoha záhonech,“ vysvětluje zahradnice.
Zahradnice Lenka Eywa uvádí, že při výběru rostlin na balkon je zásadní vždy zohlednit jeho orientaci a množství světla, které na něj během dne dopadá.
Na balkonech, kam téměř celý den svítí sluníčko, se podle zahradnice nejlépe daří suchomilným rostlinám, zejména skalkového typu. Patří sem například:
Z jedlých rostlin je možné pěstovat plodovou zeleninu, pokud je zajištěna pravidelná a dostatečná zálivka i během horkých dnů. Vhodné jsou také některé suchomilné dřeviny, například kleč. U ovocných dřevin však zahradnice upozorňuje na vyšší nároky na vodu, které mohou být v těchto podmínkách problematické.
Na severně a východně orientovaných balkonech je podle ní větší prostor pro rostliny, které snesou méně intenzivní slunce. Vhodné jsou například:
Současně zahradnice dodává, že s větším množstvím světla se rozšiřují možnosti pěstování plodové zeleniny.
Kromě vhodných rostlin nás zahradnice upozornila i na to, že na balkon se obecně nehodí rychle rostoucí dřeviny ani druhy s vysokými nároky na vodu. Problematické mohou být například dýně, které vyžadují velmi častou zálivku, což je v balkonových podmínkách obtížné zajistit zejména v době nepřítomnosti.
Ania K / Shutterstock.com
Kdo má možnost pěstovat rostliny na zahradě, dobře ví, že dešťová voda se o zálivku často postará sama. Pokud ale nemáme otevřený balkon, je nutné počítat s pravidelným zaléváním. Odbornice upozorňuje, že právě voda je u balkonového pěstování klíčová a nelze ji podcenit. Zalévat je potřeba vždy ve chvíli, kdy vyschne vrchní vrstva substrátu (sukulenty a suchomilné byliny podle ní vydrží bez vody déle). „Jednoduchý test je, že když zaboříte ukazováček do půdy k druhému kloubu a půda je suchá, je potřeba zalít,“ radí Eywa.
Zároveň upozornila i na nutnost pravidelného přihnojování. „Rostliny na balkonu potřebují hnojit výrazně častěji. Třeba rajčata, papriky nebo stromky i každých 14 dní. Chce to ale něco, co nezapáchá. Tedy třeba žížalí čaj, trus potemníka moučného, případně granulovaná hnojiva. Určitě bych na balkon nepoužívala rostlinné jíchy, to by vás sousedi hnali,“ říká zkušená zahradnice.
Tipy redaktorky: Zalévání rostlin na balkoně výrazně ulehčují samozavlažovací truhlíky a pet lahve s dírkami ve víčku.
Asi každému zahrádkáři se už někdy stalo, že omylem přelil květináč. Pokud ho máme na terase, schodech nebo na místě, kde případné přelití nevadí, není to problém. Jakmile ale pod vámi bydlí sousedi, je nepříjemné, když k nim pravidelně stéká voda z vašich záhonů či květináčů.
Odbornice v této souvislosti doporučuje používat podmisky. Ty zachytí přebytečnou vodu a zabrání jejímu stékání k sousedům. Zároveň mají i praktický přínos pro samotné rostliny, protože část vody v misce si mohou postupně znovu natáhnout.
„Okapové misky snižují spotřebu potřebné vody. Důležité je samozřejmě nepřelévat tak, aby přetekly i ty okapové misky. Sousedské vztahy jsou důležité, voda stojí hodně peněz, tak je dobré zvážit samozavlažovací truhlíky, které mají větší prostor pro nádrž vody a způsobují, že i ve velkých parnech je možné zalévat jen jednou za několik dní. Je to větší investice, ale může pěstování dost ulehčit,“ dodává zahradnice.
Zdroje: zahradnice Lenka Eywa pro Kupi.cz, OSU Extension