Úpal, nebo úžeh? Příznaky jsou podobné, první pomoc se ale nesmí zpozdit
Stačí odpolední nákup, cesta rozpáleným autem nebo pár hodin na přímém slunci a tělo může přestat zvládat horko. Úpal a úžeh si lidé často pletou, jenže při vážných příznacích nejde o slovíčkaření. Důležité je poznat varovné signály, začít chladit a vědět, kdy volat pomoc.
Co v článku najdete
- Úpal, nebo úžeh? Ve vedru rozhodují minuty
- Úpal vznikne i bez přímého slunce
- Úžeh je ze slunce. Často se projeví až doma
- Jak poznat, že je zle
- První pomoc: stín, chlazení, voda po doušcích
- Kdy volat 155
- Nejrizikovější bývá auto, fronta i obyčejný nákup
- Co mít v létě po ruce
- Největší omyl: „Stačí se z toho vyspat“
Přečtěte si také
Úpal, nebo úžeh? Ve vedru rozhodují minuty
Letní horko umí člověka doběhnout rychleji, než čeká. Ráno je ještě příjemně, v poledne už se rozpálené parkoviště před obchodem leskne jako plechová pánev a auto po nákupu připomíná saunu. Do toho těžké tašky, málo vody, přechody z klimatizovaného obchodu ven a zpátky. Právě v takových chvílích může tělo začít selhávat.
Lidé pak často řeknou, že „dostali úpal“. Někdy ale může jít o úžeh, jindy o dehydrataci nebo tepelné vyčerpání. Přesná nálepka přitom není to nejdůležitější. Podstatné je poznat, že už nejde o běžnou únavu z vedra.
„Laik nemusí na místě přesně rozlišit, zda jde o úpal, nebo úžeh. Musí ale poznat varovné příznaky. Pokud je člověk zmatený, kolabuje, opakovaně zvrací, má křeče nebo přestává normálně reagovat, není na co čekat. Voláme 155 a současně začínáme chladit,“ říká pro Kupi Petr Novák, pracovník záchranné služby.
Úpal vznikne i bez přímého slunce
Úpal je celkové přehřátí organismu. Nemusí k němu dojít jen na pláži nebo na koupališti. Rizikové může být i dusné MHD, práce v horké hale, dlouhá cesta autem, sport v parnu nebo byt, který se během tropických dnů nedá vyvětrat.
Typické jsou malátnost, slabost, bolest hlavy, závratě, nevolnost, zvracení, svalové křeče, zrychlený tep a výrazné pocení. Pokud se stav zhoršuje, může se objevit zmatenost, porucha vědomí, velmi vysoká teplota a kolaps. Národní zdravotnický informační portál upozorňuje, že při úpalu jde o selhání regulace tělesné teploty a mezi závažné projevy patří mimo jiné horká červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý puls, zmatenost, závratě, nevolnost, zvracení a v krajním případě bezvědomí.
„Velkou chybou je říct si, že dotyčný je jen unavený. V horku se může stav zhoršit velmi rychle. Zvlášť u seniorů, malých dětí, těhotných žen, chronicky nemocných nebo lidí, kteří užívají některé léky,“ doplňuje Petr Novák.
Úžeh je ze slunce. Často se projeví až doma
Úžeh souvisí hlavně s přímým slunečním zářením na hlavu a šíji. Typický scénář je celkem banální: den bez pokrývky hlavy, práce na zahradě, výlet, festival, koupaliště nebo posezení na venkovní zahrádce.
Příznaky se mohou úpalu podobat. Častá je silná bolest hlavy, nevolnost, zvracení, horká a zarudlá kůže, únava, někdy zimnice a zvýšená teplota. Zrádné je, že potíže nemusí přijít okamžitě. Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy vysvětluje úžeh jako přehřátí způsobené přímým pobytem na slunci a upozorňuje, že komplikace se mohou objevit i po několika hodinách.
Právě proto se stává, že člověk odejde z koupaliště jen „trochu připálený“, ale večer doma leží s bolestí hlavy a zvracením. V tu chvíli už nestačí jen namazat spálená ramena.
Jak poznat, že je zle
Zpozornět byste měli vždy, když se člověk v horku začne chovat jinak než obvykle. Je zmatený, malátný, nereaguje pohotově, opakovaně zvrací, má křeče, omdlévá nebo se jeho stav navzdory odpočinku nelepší.
Varovné jsou také velmi vysoká teplota, suchá a horká kůže, výrazná slabost, zrychlený puls nebo porucha vědomí. U dětí a seniorů může být nástup rychlý a příznaky nemusí být na první pohled dramatické. Právě proto se u nich vyplatí reagovat dřív.
„Když člověk po přehřátí usíná, je mimo, nereaguje normálně nebo se jeho stav horší, není to zdravý spánek po náročném dni. Je to varování,“ říká Petr Novák.
Tatiana Foxy / Shutterstock.com
První pomoc: stín, chlazení, voda po doušcích
První krok je jednoduchý, ale ve stresu ho lidé někdy podcení. Postiženého dostaňte pryč z horka. Ideálně do stínu, chladné místnosti, klimatizovaného prostoru nebo alespoň na místo, kde proudí vzduch.
Uvolněte těsné oblečení, sundejte přebytečné vrstvy a začněte chladit. Pomáhají studené obklady, mokrý ručník, sprcha vlažnou až chladnější vodou, ovívání nebo proud vzduchu. Chladit můžete hlavně krk, podpaží a třísla. Pokud je člověk při vědomí a normálně polyká, dávejte mu vodu nebo minerálku po malých doušcích.
Záchranáři z Prahy doporučují při potížích snížit teplotu postiženého přesunem do chladnějšího prostředí, studenými obklady a podáváním tekutin. Zároveň připomínají, že pokud si lidé nejsou jistí postupem, mají volat tísňovou linku 155.
Naopak nepodávejte alkohol. Opatrně i se sladkými limonádami a energetickými nápoji. Pokud je člověk zmatený, zvrací, špatně polyká nebo upadá do bezvědomí, nic mu do úst nedávejte.
Kdy volat 155
Tísňovou linku volejte při poruše vědomí, zmatenosti, křečích, opakovaném zvracení, kolapsu, velmi vysoké teplotě, dušnosti, bolesti na hrudi nebo když se stav rychle nelepší ani po přesunu do chladu a ochlazování.
„Raději zavolat dřív než pozdě. Operátor na lince 155 člověka navede, co dělat do příjezdu posádky. U přehřátí je důležité nečekat pasivně. Každá minuta chlazení může pomoci,“ říká Petr Novák.
Nejrizikovější bývá auto, fronta i obyčejný nákup
Z pohledu běžného léta nejsou nebezpečné jen pláže. Riziko vzniká i při každodenních činnostech. Senior čeká v poledne na autobus. Rodič nechá dítě chvíli v autě, protože „skočí jen pro jednu věc“. Člověk po práci nakoupí těžké tašky, málo pije a ještě si sedne do rozpáleného vozu.
Ministerstvo zdravotnictví ČR v souvislosti s extrémními teplotami připomíná, že zvýšené zdravotní riziko hrozí hlavně seniorům, chronicky nemocným, malým dětem a těhotným ženám. Doporučuje dostatečný pitný režim, omezení pobytu na přímém slunci, přiměřenou fyzickou aktivitu a ohleduplnost vůči nejzranitelnějším.
V létě se proto vyplatí plánovat i obyčejné nákupy podle počasí. Těžší pochůzky nechte na ráno nebo podvečer. Vodu mějte u sebe už při odchodu z domu, ne až ve chvíli, kdy se vám začne motat hlava. A v autě nenechávejte děti, seniory ani zvířata ani na krátkou chvíli.
Co mít v létě po ruce
Spotřebitelsky nejde o drahou výbavu. V horkých dnech se hodí obyčejná voda, slabší minerálka, pokrývka hlavy, sluneční brýle, lehké světlé oblečení, opalovací krém, malý ručník, chladicí gelový polštářek a rozprašovač s vodou. Na delší cestu autem nebo výlet je praktické přibalit i nápoj s minerály, zvlášť pokud se hodně potíte.
NZIP doporučuje v tropických dnech nevystavovat se zbytečně slunci, hlavně ne přes poledne, nosit pokrývku hlavy a u pitného režimu střídat vodu s minerálkou, která pomáhá doplnit ionty ztracené pocením. Zároveň upozorňuje, že nápoje s vysokým obsahem cukru nejsou ve vedru vhodné.
Důležité je ale nepřeceňovat pomůcky. Žádný sprej, větrák ani chladicí ručník nenahradí stín, pravidelné pití a přerušení aktivity ve chvíli, kdy tělo hlásí problém.
winyuu / Shutterstock.com
Největší omyl: „Stačí se z toho vyspat“
Bolest hlavy po dni na slunci se dá snadno shodit větou, že člověk „jen přehnal koupaliště“. Někdy to tak opravdu je. Jenže ve chvíli, kdy se přidá zvracení, křeče, zmatenost, porucha vědomí nebo kolaps, už nejde o běžné letní vyčerpání.
Rozdíl mezi úpalem a úžehem je dobré znát. Úpal je celkové přehřátí organismu, úžeh souvisí hlavně s přímým sluncem na hlavu a šíji. V praxi ale platí ještě jednodušší pravidlo: pryč z horka, začít chladit, podat tekutiny jen při plném vědomí a při vážných příznacích volat 155.
Zdroje: pracovník záchranné služby Petr Novák pro Kupi.cz, Národní zdravotnický informační portál, Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, Ministerstvo zdravotnictví ČR
Čtěte dále...
Lidé lepí na okna alobal, aby ochladili byt. Funguje to, ale může to naštvat sousedy i poškodit sklo
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko