Na přední straně obalu svítí nápis „bez přidaného cukru“ a člověk má hned lepší pocit. Jenže u džusů, ovocných kapsiček nebo jogurtů může být cukru pořád dost. Rozdíl mezi „bez cukru“ a „bez přidaného cukru“ je větší, než se na první pohled zdá.
Stojíte u regálu s nápoji a rozhodujete se rychle. Džus má hezkou krabici, velké ovoce na obalu a k tomu nápis „bez přidaného cukru“. Vedle něj limonáda, která působí jako horší volba už jen tím, že je sladká, perlivá a „nezdravě“ barevná.
Jenže obalová tvrzení umí s hlavou pracovat rychleji než výživová tabulka. „Bez přidaného cukru“ neznamená „bez cukru“. Znamená jen to, že výrobce do produktu nepřidal cukr navíc. Cukr, který je přirozeně obsažený v ovoci, mléce nebo dalších surovinách, v produktu zůstává.
U džusů to může být překvapení. Sklenice stoprocentního pomerančového džusu může dodat podobné množství cukru jako sklenice běžné colové limonády. Rozdíl je v tom, odkud cukr pochází a co dalšího nápoj obsahuje. Džus může mít vitaminy a minerální látky, limonáda obvykle hlavně cukr a kyseliny. Z pohledu množství cukru v nápoji ale nemusí být rozdíl tak velký, jak by člověk podle přední strany obalu čekal.
Pravidla pro podobná tvrzení nejsou libovolná. V Evropské unii platí, že označení „bez cukru“ lze použít jen tehdy, pokud výrobek obsahuje nejvýše 0,5 gramu cukru na 100 gramů nebo 100 mililitrů.
To je velký rozdíl proti tvrzení „bez přidaného cukru“. To říká, že do potraviny nebyly přidány jednoduché cukry ani jiné potraviny použité kvůli sladké chuti. Pokud ale výrobek přirozeně cukry obsahuje, může jich v něm být pořád poměrně hodně.
Proto se na obalech často objevuje také věta „obsahuje přirozeně se vyskytující cukry“. Ta je důležitá. Jenže bývá menší, méně výrazná a zákazník ji při rychlém nákupu snadno přehlédne.
Jednoduše řečeno:
Deman / Shutterstock.com
Džus má v očích zákazníků lepší pověst než sladká limonáda. A do jisté míry právem. Stoprocentní džus může obsahovat vitamin C, draslík nebo další látky z ovoce. Jenže pořád jde o nápoj, ve kterém chybí velká část vlákniny z celého plodu, a cukr se pije velmi snadno.
S pomerančem je práce. Musíte ho oloupat, rozdělit, rozkousat. Jedna sklenice džusu ale zmizí během několika vteřin. A právě to je kámen úrazu. Tělo dostane energii rychle, ale pocit sytosti je menší, než kdybyste snědli celé ovoce.
„U džusů bývá největší problém v tom, že je lidé vnímají jako zdravý nápoj bez omezení. Jenže z výživového pohledu je potřeba počítat i přirozeně obsažené cukry. Sklenice džusu občas nevadí, ale pít ho celý den místo vody je chyba,“ říká pro Kupi nutriční specialista Pavel Holý.
Podle něj není nutné džusy démonizovat. Důležitá je porce a četnost. „Když si dá člověk malou sklenici stoprocentního džusu ke snídani, je to něco jiného, než když vypije litr během dopoledne. U nápojů se kalorie sčítají velmi nenápadně,“ doplňuje Holý.
Nápis „bez přidaného cukru“ se neobjevuje jen na džusech. Najdete ho také na ovocných kapsičkách pro děti, cereálních tyčinkách, ochucených mléčných výrobcích, müsli směsích nebo smoothie.
Právě u dětských výrobků může být podobné tvrzení citlivé. Rodič má pocit, že vybírá lepší variantu. Výrobek skutečně nemusí obsahovat přidaný cukr, ale ovocná složka sama o sobě může být sladká dost. Dítě si navíc zvyká na velmi sladkou chuť.
Podobné je to u smoothie. Na etiketě mohou být jablka, banány, mango a jahody. Vypadá to jako zdraví v lahvi. Jenže když se podíváte na tabulku, může mít nápoj vysoký obsah cukrů na 100 mililitrů. A pokud má lahev 250 nebo 330 mililitrů, číslo se rychle násobí.
„U dětí bych byl s pravidelným pitím sladkých nápojů opatrný, i když jde o džusy nebo smoothie. Není to totéž jako sníst kus ovoce. Nápoj se vypije rychle, nezasytí stejně a dítě si snadno zvykne, že běžné pití má být sladké,“ upozorňuje Pavel Holý.
The Image Party / Shutterstock.com
Na druhé straně regálu stojí nápoje s označením „zero“, „bez cukru“ nebo „light“. Ty obvykle obsahují sladidla. Energeticky mohou být výrazně výhodnější než klasické slazené limonády, protože cukru mají minimum nebo žádný.
To ale neznamená, že by měly nahradit vodu. Sladká chuť zůstává sladkou chutí. Člověk si na ni zvyká a obyčejná voda mu pak může připadat nudná. U některých lidí navíc sladké nápoje podporují chuť na další sladké potraviny, i když samy žádný cukr neobsahují.
„Nápoje bez cukru mohou být pro někoho přechodně lepší volbou než klasická sladká limonáda, hlavně pokud se snaží snížit příjem energie. Ale pitný režim by měl stát hlavně na vodě, neslazeném čaji nebo minerálce. Sladidla nejsou důvod k panice, ale ani výmluva pít limonádu od rána do večera,“ říká Pavel Holý.
Nejlepší obrana proti obalovým zkratkám je jednoduchá. Otočit výrobek a podívat se na výživovou tabulku. Hledejte řádek „sacharidy – z toho cukry“. U nápojů sledujte hodnotu na 100 ml a pak si ji v hlavě přepočítejte na celou lahev nebo sklenici.
Když má nápoj například 10 gramů cukru na 100 ml, ve čtvrtlitrové sklenici je to 25 gramů cukru. To je zhruba pět kostek cukru. A pokud má lahev půl litru, dostáváte se na dvojnásobek.
U potravin je to podobné. Jogurt s ovocem, cereálie nebo müsli tyčinka mohou mít na přední straně obalu hezký příběh o ovoci, vláknině nebo energii na celé dopoledne. Rozhodující je ale složení a tabulka výživových hodnot.
Někteří výrobci nepoužívají klasický bílý cukr, ale sáhnou po medu, sirupu, koncentrované ovocné šťávě nebo datlové pastě. Na obalu to může působit přirozeněji. Z pohledu příjmu cukrů a energie to ale pořád může být sladidlo.
Med, agávový sirup, rýžový sirup, kokosový cukr nebo ovocný koncentrát nejsou kouzelná zkratka ke zdravějšímu mlsání. Mohou mít jinou chuť, jiné složení a někdy i malé množství doprovodných látek, ale tělo z nich pořád získává cukry.
Proto se vyplatí číst nejen velká hesla, ale i seznam složek. Čím výše ve složení sladká složka stojí, tím větší podíl ve výrobku pravděpodobně má.
Není nutné přestat kupovat džus, smoothie nebo zero limonády. Smyslem není vyvolat paniku u regálu. Jde spíš o to nenechat se vést jen první větou na obalu.
Pokud chcete sladký nápoj, dejte si ho vědomě. Nalijte si menší sklenici, ne celou lahev. Džus můžete ředit vodou. U dětí je dobré brát džus spíš jako občasnou součást jídla, ne jako běžné pití na celý den. A pokud saháte po zero nápojích, berte je jako náhradu klasické limonády, ne jako základ pitného režimu.
Nejjednodušší pravidlo zní: co pijete denně, mělo by být většinou neslazené. Co je sladké, i když „bez přidaného cukru“, patří spíš do kategorie občas.
Láká vás letní zmrzlinové osvěžení, ale klasické smetanové nejsou nic pro vás? Vyrobte si vlastní veganskou zmrzlinu s banány a lesním ovocem, postačí vám k tomu jen pár surovin. Jednoduše stačí rozmixovat oblíbené druhy ovoce, osladit a nechat zamrazit.
Přední strana obalu prodává emoci. Zadní strana obalu ukazuje čísla. A právě čísla rozhodují.
Když uvidíte nápis „bez přidaného cukru“, neznamená to, že držíte v ruce dietní výrobek. Znamená to jen, že cukr nebyl přidán navíc. U ovoce, džusů, kapsiček nebo mléčných výrobků ale může být cukr přirozenou součástí receptury.
Až budete příště stát u regálu s džusy, limonádami nebo smoothie, neřešte jen velký nápis na přední straně. Otočte obal. Řádek „z toho cukry“ řekne víc než sebehezčí marketingová věta.
Zdroje: Kupi.cz, nutriční specialista Pavel Holý pro Kupi.cz, Evropská komise, SZPI, Your Europe