Jak přežít bouřku: Naši předkové zapalovali hromničky, dnes odborníci varují před jinými chybami
Letní bouřka umí být působivá podívaná, ale také situace, ve které se během pár minut rozhoduje o bezpečí. Naši předkové při hřmění zapalovali hromničky, zavírali okenice a věřili ochranné síle bylin. Dnes máme radary v telefonu, hromosvody i přesnější předpovědi. Přesto lidé dál opakují nebezpečné chyby: Čekají na déšť, schovávají se pod stromy, zůstávají v bazénu nebo chtějí „jen rychle“ dokončit práci na zahradě.
Co v článku najdete
- Dřív se zapalovaly hromničky. Strach z bouřky měl velmi praktický důvod
- Nečekejte na déšť. Rozhodující je hrom
- Strom před deštěm ochrání. Před bleskem ne
- Auto je bezpečnější než altán. Ne kvůli pneumatikám
- Zahrada je při bouřce zrádnější, než vypadá
- Bazén, rybník ani paddleboard. Voda je špatné místo
- Doma nejde jen o vypnutí televize
- Mobil blesk nepřitahuje. Problém je, kde s ním stojíte
- Když není kam utéct, nelehejte si na zem
- Zasaženého člověka se dotknout můžete. Pomoc musí přijít hned
- Bouřka není romantická kulisa. Je to chvíle, kdy se vyplatí nehrát si na hrdinu
Přečtěte si také
Dřív se zapalovaly hromničky. Strach z bouřky měl velmi praktický důvod
Bouřky lidé odjakživa vnímali jako jeden z největších projevů přírodní síly. Nebyl to jen strach z hromu. Úder blesku mohl zapálit střechu, zničit stodolu, zabít dobytek nebo poškodit úrodu. Když neexistovaly radarové aplikace ani běžné hromosvody, zbývaly lidem hlavně zkušenosti, víra a rituály.
V mnoha domácnostech se proto při bouřce zapalovaly hromničky, tedy svěcené svíčky, které měly dům chránit před bleskem. Na venkově se zavíraly okenice, schovávalo se nářadí a lidé se drželi dál od dveří i oken. V některých krajích se nad dveře zavěšovaly ochranné byliny, jinde se věřilo, že bouřku může přivolat i utržený rozrazil rezekvítek.
Silnou tradicí bylo také zvonění na kostelní zvony. Zvuk měl podle starých představ rozehnat bouřková mračna. Dnes už víme, že šlo spíš o projev víry a snahy získat pocit kontroly. Pro zvoníky to navíc mohlo být velmi nebezpečné, protože věže patřily k nejvyšším bodům v okolí.
Dnešní mýty jsou jiné. A někdy nebezpečnější
Z hromniček a ochranných bylin se staly spíš historické zajímavosti. Jenže bouřkové pověry nezmizely, pouze se proměnily. Dodnes se říká, že blesk neudeří dvakrát na stejné místo, že mobil přitahuje blesky nebo že když neprší, nic nehrozí.
Právě poslední omyl patří k nejrizikovějším. Blesk může udeřit i několik kilometrů od hlavního bouřkového mraku. První hřmění proto není kulisa k letnímu večeru, ale jasný signál, že je čas hledat bezpečí.
„Největší chybou bývá odkládání úkrytu. Lidé si často řeknou, že ještě posekají poslední kus trávníku, dokončí práci na střeše nebo rychle uklidí věci ze zahrady. Jenže bouřka se může přiblížit velmi rychle a právě těch několik minut navíc rozhoduje,“ říká pro Kupi Pavel Dvořáček, školitel BOZP.
Nečekejte na déšť. Rozhodující je hrom
Jedno z nejjednodušších pravidel zní: Když slyšíte hrom, jste už v dosahu bouřky. Není nutné čekat, až začne pršet nebo až se obloha zatáhne přímo nad vámi.
Pomoci může pravidlo 30/30. Pokud mezi zábleskem a hromem napočítáte méně než 30 sekund, bouřka je nebezpečně blízko a je potřeba vyhledat úkryt. Po posledním zahřmění je rozumné počkat ještě alespoň 30 minut, než se člověk vrátí ven.
Právě závěr bouřky lidé často podceňují. Déšť slábne, mraky odcházejí a člověk má pocit, že nejhorší je pryč. Blesky ale mohou udeřit i na okraji bouřkového systému.
Chris F Manning / Shutterstock.com
Strom před deštěm ochrání. Před bleskem ne
Osamělý strom je při bouřce jedním z nejhorších míst, kam se schovat. Působí lákavě, protože nabízí úkryt před deštěm, ale současně vyčnívá v krajině a může se stát cílem zásahu.
Nebezpečný není jen přímý úder. Proud se může šířit kmenem, přeskočit na člověka stojícího poblíž nebo se rozlévat po zemi v okolí stromu. Proto nestačí jen „nestát úplně pod kmenem“. Bezpečnější je dostat se pryč od osamělých stromů, stožárů, kovových konstrukcí a plotů.
„U bouřky je důležité nemyslet jen na blesk jako takový. Rizikem jsou také padající větve, vyvrácené stromy, kluzký terén a panická rozhodnutí. Člověk by měl zvolit úkryt včas, ne až ve chvíli, kdy už nemá dobrou možnost,“ doplňuje Pavel Dvořáček.
Auto je bezpečnější než altán. Ne kvůli pneumatikám
Za bezpečný úkryt se považuje pevná budova, ideálně zděná a vybavená hromosvodem. Dobrou ochranu poskytuje také automobil s pevnou kovovou karoserií. Nechrání vás však pneumatiky, jak se často říká, ale princip Faradayovy klece. Elektrický proud se při zásahu rozvede po vnější části karoserie.
To ale neplatí pro kabriolety, motorky, kola ani otevřená vozidla. Bezpečným úkrytem nejsou ani pergoly, altány, otevřené autobusové zastávky, stany nebo rozhledny. Chrání možná před deštěm, ale ne před účinky blesku.
Hasiči současně upozorňují, že ani automobil není vhodné nechávat stát pod vzrostlými stromy. Během silné bouřky totiž hrozí pád větví nebo vyvrácení stromu, které může způsobit větší škody než samotný úder blesku.
Zahrada je při bouřce zrádnější, než vypadá
Velká část rizik nevzniká někde vysoko v horách, ale doma na zahradě. Typická situace je jednoduchá: Hřmí, ale bouřka se zdá ještě daleko. Člověk chce rychle dokončit sekání, uklidit nábytek, zkontrolovat bazén, přidržet plechovou branku nebo slézt ze žebříku až „za chvilku“.
Právě to jsou momenty, kdy je lepší činnost okamžitě přerušit. Při bouřce se nevyplácí pokračovat v práci s elektrickým nářadím, sekačkou, kovovým žebříkem ani nástroji s dlouhou kovovou částí. Riziková je práce na střeše, u plotu, u stromů i u vody.
„Jakmile slyšíte hřmění, práce s technikou, žebříkem nebo kovovými předměty by měla skončit. Není to opatrnost navíc, ale základní prevence. Bouřka není vhodná chvíle na dokončování úkolů,“ říká Pavel Dvořáček.
Pokud meteorologové vydají výstrahu před silnými bouřkami, vyplatí se předem zajistit také volně položené předměty na zahradě. Rizikem mohou být trampolíny, zahradní nábytek, slunečníky, květináče nebo lehké vybavení, které dokáže silný vítr odnést desítky metrů daleko.
Bazén, rybník ani paddleboard. Voda je špatné místo
Koupání během bouřky patří mezi největší chyby. Voda vede elektrický proud a člověk ve vodě nebo na vodní hladině je ve velmi zranitelné pozici.
Jakmile se ozve hrom, je potřeba odejít z bazénu, rybníka, jezera i z paddleboardu nebo loďky. Stejně tak by měli přerušit činnost rybáři, protože dlouhý prut může být za bouřky velmi rizikový.
Stejně důležité je opustit břehy potoků a menších vodních toků. Přívalové srážky mohou během krátké doby výrazně zvýšit hladinu vody a změnit zdánlivě bezpečné místo v nebezpečný proud, varují hasiči.
Mezi turisty se občas objevuje rada sednout si během bouřky na karimatku nebo batoh. Hasiči však upozorňují, že taková ochrana před přímým zásahem blesku nefunguje a může vytvářet falešný pocit bezpečí.
Dushlik / Shutterstock.com
Doma nejde jen o vypnutí televize
V domě je člověk podstatně bezpečnější než venku, ale neznamená to, že může dělat úplně cokoli. Při silné bouřce je rozumné odpojit citlivou elektroniku ze zásuvky, zejména televizi, počítač, router nebo herní konzoli. Přepětí při blízkém úderu blesku může zařízení poškodit.
Méně známé je doporučení vyhnout se během silné bouřky sprchování, koupání nebo mytí nádobí. Proud z blízkého zásahu se může v některých případech šířit přes kovové rozvody a vodovodní systém. Riziko není každodenní, ale existuje, proto je bezpečnější počkat.
Dává smysl také zavřít okna, stáhnout markýzy a odstranit z balkonu volné předměty, které by mohl vítr shodit.
Mobil blesk nepřitahuje. Problém je, kde s ním stojíte
Jedna z moderních pověr říká, že mobilní telefon přitahuje blesky. Samotný telefon ale blesk nepřitahuje. Skutečné riziko je v tom, že člověk při telefonování zůstane venku, často na otevřeném místě, a nevěnuje pozornost okolí.
Mobil je naopak užitečný pro sledování výstrah, radarových snímků a přivolání pomoci. Neměl by ale být důvodem zůstat stát uprostřed louky, na kopci nebo u vody.
Když není kam utéct, nelehejte si na zem
Dříve se někdy doporučovalo při bouřce lehnout na zem. Dnes se to za bezpečné nepovažuje. Pokud blesk udeří poblíž, elektrický proud se může šířit po povrchu země. Čím větší částí těla se země dotýkáte, tím větší je riziko.
Když není v dosahu žádný bezpečný úkryt, je lepší opustit vyvýšené místo, vzdálit se od stromů, stožárů a kovových předmětů a zaujmout co nejnižší polohu v podřepu s nohama u sebe. Není to ideální ochrana, ale snižuje kontakt těla se zemí.
Pokud se venku nachází více lidí, neměli by stát těsně vedle sebe. Hasičský záchranný sbor ČR doporučuje zachovat mezi jednotlivými osobami několikametrové rozestupy, aby případný zásah nebo zemní proud nezasáhl více lidí najednou. Nevhodným úkrytem jsou také skalní převisy, malé jeskyně nebo místa, kde se člověk opírá o skalní stěnu či zeď. Ani tato místa neposkytují před účinky blesku spolehlivou ochranu.
Zasaženého člověka se dotknout můžete. Pomoc musí přijít hned
Jedním z nejnebezpečnějších mýtů je představa, že člověka zasaženého bleskem není bezpečné se dotýkat. Není to pravda. Po zásahu v těle nezůstává elektrický náboj.
Pokud je někdo zasažen bleskem, je potřeba okamžitě volat záchrannou službu na čísle 155. Pokud nereaguje a nedýchá normálně, je nutné zahájit resuscitaci. První minuty jsou v takové situaci zásadní.
Bouřka není romantická kulisa. Je to chvíle, kdy se vyplatí nehrát si na hrdinu
Naši předkové se před bouřkami chránili tím, co znali: Hromničkami, modlitbami, zavřenými okenicemi a zkušeností předávanou v rodinách. My máme k dispozici víc informací i technologií, ale základní pravidlo zůstává podobné: Bouřku je potřeba respektovat.
Hasiči i bezpečnostní odborníci se shodují, že nejvíce problémů nevzniká kvůli samotné síle bouřky, ale kvůli lidskému rozhodnutí zůstat venku o pár minut déle. A právě těch několik minut bývá často rozdílem mezi nepříjemným zážitkem a skutečným nebezpečím.
Nečekat na déšť. Neschovávat se pod strom. Nezůstávat ve vodě. Nedokončovat práci na zahradě. A po posledním hromu nespěchat hned zpátky ven. Protože u bouřky často nerozhoduje odvaha, ale včasný ústup.
Zdroje: autorský text, NOAA Lightning Safety, National Weather Service, CDC Lightning Safety, Hasičský záchranný sbor ČR, historické materiály k lidovým tradicím a hromničkám, citace pro Kupi Pavel Dvořáček, školitel BOZP
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko