Mnohdy stačí jedna deštivá noc a mladý salát nebo třeba aksamitník se rázem promění v ohlodanou trosku. Slimáci patří mezi největší postrachy českých zahrad a každé jaro začíná stejný boj. Místo chemických granulí ale stále více lidí zkouší jednodušší a šetrnější řešení, takzvaný obětní talíř. Metoda je levná, nenápadná a podle zkušeností zahrádkářů dokáže slimáky odlákat od záhonů překvapivě účinně. Stačí chytrý bufet složený z pár kousků zeleniny na správném místě a slimáci dají vašim záhonům pokoj.
Největší škody způsobují slimáci hlavně na jaře, kdy jsou rostliny čerstvé, křehké a plné vody. Nejčastěji napadají saláty, jahody, cukety nebo mladé bylinky. Kromě zeleniny jsou pro ně velkým lákadlem okrasné rostliny, například aksamitníky, jiřiny nebo hosty. Zahrádkáři často popisují, že stačí jediná vlhká noc a celé sazenice doslova zmizí. Právě po dešti bývají slimáci nejaktivnější a dokážou urazit překvapivě dlouhou cestu za potravou.
Slimáci se pohybují hlavně večer a v noci. Přitahuje je vlhko, měkké listy a snadno dostupná potrava. A právě na tom stojí celý princip obětního talíře. Místo, aby se pustili do čerstvě vysazené zeleniny, dostanou snadnou kořist bokem, dostatečně daleko od vašich záhonů.
Na talíř nebo nízkou misku stačí položit kousky okurky, salátu, cukety nebo jiné měkké zeleniny. Slimáci se stáhnou právě tam a záhony často nechají být.
Uryupina Nadezhda / Shutterstock.com
Největší chybou bývá položení návnady přímo doprostřed záhonu. Obětní talíř by měl být několik metrů od nejcennějších rostlin, ideálně u kompostu, plotu nebo ve vlhčím koutě zahrady, kam slimáci přirozeně míří. Důležitý je ale také čas. Nejlépe funguje večer, kdy slimáci začínají vylézat. Ráno pak bývá talíř doslova obsypaný škůdci, které lze jednoduše sesbírat.
Zahrádkáři pro obětní talíř nejčastěji používají:
Právě měkká a vodnatá zelenina funguje nejlépe, protože slimáci milují vlhkost. Někteří pěstitelé používají i poloviny citrusů nebo melounové slupky, pod které se slimáci schovávají během dne. Aby metoda fungovala, musí být zelenina čerstvá. Jakmile oschne nebo začne plesnivět, slimáky přestane zajímat a vrátí se zpět k záhonům. Doporučuje se proto obsah talíře měnit každý den.
Pomáhá také kombinace s dalšími přírodními metodami – například ranním zaléváním, suchým mulčem nebo pravidelným sběrem slimáků. Odborníci upozorňují, že slimáci milují vlhko a nejaktivnější bývají hlavně večer. „Funguje to, jen musíte udržovat nabízené ve vlhkém stavu a dosti blízko k místům, kde slimáci mohou nocovat. Odkrojky ze zeleniny, slupky z brambor či ovoce ale nesmí uschnout,“ říká pro Kupi odborný poradce Ing. Ivan Dvořák z Českého zahrádkářského svazu.
Tohle je častá obava. Podle odborníků ale obyčejná zelenina nepůsobí na dálku tak intenzivně jako například pivní pasti, které sice fungují, ale svolávají slimáky ze širšího okolí. Navíc obětní talíř nepůsobí tak agresivně a nenarušuje okolní prostředí. Zajímavostí ale je, jak samotný alkohol v pivě na slimáky působí.
„Pivo je účinné ve slupce z melounu, nebo lépe v různých nádobách s hladkým povrchem. Nevím, jestli jim alkohol nedělá dobře, ale pokud se s ním setkají v nádobě ze skla, řídne jim sliz tak, že nedokážou vyšplhat zpátky,“ vysvětluje Dvořák.
La Huertina De Toni / Shutterstock.com
Někteří pěstitelé proto kombinují obětní talíř také s výsadbou rostlin, které slimákům příliš nevoní. Silně aromatické rostliny mohou pomoci vytvořit přirozenou bariéru kolem citlivější zeleniny. Patří mezi ně například:
Mnoho lidí totiž podle zahrádkářů nevědomky slimákům vytváří ideální podmínky. Problémem bývá hlavně večerní zalévání, kdy zůstává půda přes noc mokrá. Slimáci pak mají perfektní prostředí pro pohyb i rozmnožování. Častou chybou je také příliš hustý mulč nebo nepořádek kolem záhonů. Prkna, květináče, kameny nebo vysoká tráva totiž fungují jako ideální úkryty před sluncem.
„V zahradě, kde se zalévá postřikem, konví s kropítkem bych nespoléhal na drcené skořápky, piliny. Jakmile se ovlhčí, přestávají být pro slimáky špatně překonatelnou překážkou. Nejhorší je nevšimnout si, že se první objevili. Jakmile si najdou do záhonů cestu, budou přibývat. A pokud jsme si nevšimli, přijdeme o sazenice zeleniny, letniček. Funguje prevence, kombinace užití dvou typů přípravků. Na signalizaci ‚nástupu‘ přípravky s metaldehydem, na následující boj přípravky tzv. bio fosforečnanem. Fungují i ‚elektrohradníky‘ z neizolovaných drátů, na lapání mokrá prkna položená do cestiček,“ popisuje Dvořák.
Martina Unbehauen / Shutterstock.com
Odborníci upozorňují, že kromě klasických obětních talířů existuje i řada dalších metod, které mohou slimáky nalákat nebo jim zkomplikovat pohyb po zahradě. „Účinná je modifikace, kdy pod mokré prkno na mokrou zem skryjeme zbytky. Slimáci se stahují do vlhka, za krmením a zůstávají ve vlhku přes den, nestěhují se ráno do jiných nočních hnízdišť,“ tvrdí Dvořák. Zatímco některé pasti využívají jejich přirozenou potřebu vlhkého prostředí, jiné fungují jako pachová či potravní návnada.
„Možná to je morbidní, ale pokud chceme shromáždit živé slimáky na nějakém místě, je pro ně lákavou potravou jiný — mrtvý — slimák. Pokud je tedy sbíráme a zabíjíme, můžeme jejich mrtvolky použít jako návnadu pro živé. Uvádí se, že účinné je také použití kávové sedliny. Suchá a jemně mletá slimákům překáží. Jestli by v ní měl účinkovat kofein, pak se to moc nepozná. Sedlina z tzv. turka ho má minimálně, trochu více je ho v sedlině z kávovarů. Čím kratší je doba působení horké vody na mletou kávu, tím více ho zůstává v mleté kávě a může slimáky poškodit. Tahle hmota ale po opětovném navlhčení často podléhá různým plísním. Z jemných hmot je nejspíše nejlepší suchá jemná pilina z jehličnatých stromů,“ popisuje další možnosti Dvořák.
Zahradní odborníci dlouhodobě doporučují dát přednost přírodním metodám před jedy. Chemické přípravky proti slimákům mohou být nebezpečné i pro domácí zvířata. Právě jednoduché triky, jako je obětní talíř, proto získávají mezi zahrádkáři stále větší oblibu – jsou levné, snadné a navíc šetrné k přírodě.
Někdy ale není od věci zkombinovat s rozumem chemické přípravky s přírodními metodami, které společně bývají nejúčinnější. „Solidní je kombinace požerových jedů, použití hlístic brzo na jaře, když začnou první vylézat, systém nástrah a úkrytů, kam mohou zalézt a kde je pak sbíráme,“ uzavírá Ing. Ivan Dvořák.
Velkým pomocníkem na zahradě jsou mimo jiné také ježci, ropuchy nebo některé druhy ptáků. Odborníci proto doporučují vytvářet zahradu tak, aby v ní měli tito živočichové vhodné podmínky. I proto řada lidí ustupuje od agresivních chemických přípravků a naopak dává přednost jiným, zcela bezpečným variantám.
Zdroje: Ing. Ivan Dvořák pro Kupi.cz, MyHomeBook, TapTrap