Postarají se skoro samy: 10 kvetoucích trvalek, které zvládnou horko i sucho a přesto nádherně kvetou

Motýl na echinacee Cynthia Shirk / Shutterstock.com

Květen je pro zahrádkáře jeden z nejdůležitějších měsíců v roce. Zahradnictví jsou plná lidí, vozíky se plní sazenicemi a skoro každý řeší stejnou otázku: Co letos vysadit, aby zahrada vypadala krásně, ale nestála celé léto jen na hadici s vodou? Právě proto jsou teď velkým tématem suchovzdorné trvalky. Když dobře zakoření, zvládnou horké dny mnohem lépe než běžné letničky a každý rok se znovu vracejí.

Přečtěte si také

Otestovali jsme proteinové tyčinky. „Fitness Snickers“ z drogerie válcuje drahou konkurenci chutí i cenou

Neznamená to, že je po výsadbě zapíchnete do země a už si jich nikdy nevšimnete. První sezonu potřebují péči stejně jako jiné rostliny. Jakmile ale vytvoří silnější kořenový systém, umí být překvapivě samostatné. Právě proto je lidé stále častěji vysazují do předzahrádek, k chodníkům, na svahy, k terasám i do štěrkových záhonů.

„Suchovzdorné trvalky jsou dnes jedna z nejčastějších voleb zákazníků, kteří chtějí krásnou zahradu, ale nemají čas každý večer zalévat. Důležité je vybrat správné druhy a počítat s tím, že první rok po výsadbě se o ně ještě musíme postarat,“ říká pro Kupi Eva Koutná ze zahradního centra.

Suchomilná zahrada už dávno není nudná

Dříve si mnoho lidí pod suchomilným záhonem představilo pár kamenů, bodláky a šedé keříky. Dnešní nabídka je ale úplně jinde. Sucho dobře zvládají rostliny, které kvetou fialově, růžově, žlutě, bíle i modře. Některé voní, jiné lákají motýly a včely, další vypadají krásně i po odkvětu.

Velkou výhodou je také cena. Menší sazenice trvalek se v českých zahradnictvích běžně pohybují zhruba od 60 do 150 korun podle druhu a velikosti, u větších nebo méně běžných kultivarů může být cena vyšší. Například některé české e-shopy nabízejí trvalky už přibližně od 69 Kč, verbenu kolem 89 Kč, levanduli zhruba od 79 Kč a perovskii kolem 149 Kč.

„U trvalek je dobré nemyslet jen na cenu jedné sazenice. Kvalitní rostlina se vám za dva tři roky rozroste a v zahradě zůstane dlouhodobě. Ve výsledku bývá výhodnější než letničky, které kupujete každý rok znovu,“ doplňuje Eva Koutná.

Verbeny Svetlana Zhukova / Shutterstock.com

Levandule: Klasika, která odpustí i začátečníkům

Levandule patří mezi nejznámější rostliny do sucha a není to náhoda. Miluje slunce, lehčí propustnou půdu a nesnáší přemokření. Když ji zasadíte na teplé místo, kde nebude stát ve vodě, odmění se vám voňavými fialovými klasy a pohybem včel, který k letní zahradě jednoduše patří.

Hodí se k chodníčkům, na okraje záhonů i do předzahrádek. Krásně vypadá u teras, kde se její vůně uvolní při každém dotyku. Na jaře ji ale nezapomeňte seříznout, jinak postupně dřevnatí a ztrácí tvar.

„Levandule je ideální pro lidi, kteří mají tendenci rostliny přelévat. Tady opravdu platí, že méně péče bývá často lepší než příliš mnoho vody,“ radí Eva Koutná.

Třapatka: Výrazná trvalka, která kvete i v největším létě

Třapatka nachová, známá také jako echinacea, je jedna z nejvděčnějších letních trvalek. V zahradě působí výrazně, kvete dlouho a dobře snáší slunná místa. Její růžové, bílé, oranžové nebo žluté květy jsou nepřehlédnutelné a často na nich uvidíte motýly.

Do zahrady se hodí hlavně tam, kde chcete barvu a život. Krásná je ve větších skupinách, protože jedna samotná rostlina tolik nevynikne. Po odkvětu navíc nemusíte všechno hned stříhat. Suchá květenství mohou působit dekorativně a na podzim dodat záhonu strukturu.

Rozchodník: Téměř nezničitelná volba do horka

Rozchodníky jsou rostliny pro ty, kteří chtějí jistotu. Mají masité listy, ve kterých si dokážou držet vodu, a proto zvládají i velmi suchá místa. Nevadí jim rozpálené záhony, štěrkové plochy ani okraje chodníků.

Nejkrásnější bývají koncem léta a na podzim, kdy rozkvetou růžovými, červenými nebo světlejšími květenstvími. Hodí se i do moderních zahrad, protože nepůsobí chaoticky a dobře drží tvar.

„Rozchodník doporučuji lidem, kteří chtějí opravdu spolehlivou trvalku. Po zakořenění přežije i tam, kde jiné rostliny v létě trpí,“ říká Eva Koutná.

Šalvěj hajní: Dlouhé kvetení a minimum starostí

Šalvěj hajní je v posledních letech velmi oblíbená, protože spojuje krásu, odolnost a dlouhé kvetení. Její fialové, modré, růžové nebo bílé klasy vypadají dobře v přírodních i moderních záhonech.

Nejlépe funguje na plném slunci. Když ji po prvním kvetení seříznete, často znovu obrazí a vykvete ještě jednou. To je důvod, proč ji zahradníci tak rádi používají do veřejné zeleně i soukromých zahrad.

„U šalvěje je důležitý střih po odkvětu. Lidé se toho někdy bojí, ale právě sestřižení rostlinu omladí a podpoří další kvetení,“ vysvětluje Eva Koutná.

Šalvěj hajní Olga_Ionina / Shutterstock.com

Šanta kočičí: Fialový oblak, který vypadá draze a přitom skoro nic nechce

Šanta kočičí je nenápadný poklad. Na první pohled trochu připomíná levanduli, ale bývá ještě méně náročná. Vytváří měkké trsy drobných květů, které působí lehce a přirozeně.

Výborně se hodí k růžím, do venkovských záhonů i k moderním domům. Snese sucho, horko i horší půdu. Pokud ji po první vlně kvetení seříznete, často znovu nasadí květy.

„Šanta je skvělá tam, kde chcete romantický efekt bez složité péče. Jen je potřeba počítat s tím, že se umí pěkně rozrůst,“ upozorňuje Eva Koutná.

Perovskie: Stříbrná kráska pro moderní zahrady

Perovskie lebedolistá je ideální rostlina pro ty, kteří mají rádi elegantní, vzdušné záhony. Má stříbřité listy, jemné modrofialové květy a na slunci působí skoro jako mlžný opar.

Velmi dobře se kombinuje s okrasnými travami, levandulí, šalvějí nebo třapatkami. Nejlépe jí vyhovuje suché, slunné a propustné místo. V těžké mokré půdě může přes zimu trpět.

„Perovskie je krásná, ale nesmí stát ve vodě. Pokud má někdo jílovitou půdu, doporučila bych ji vysadit do vyvýšeného záhonu nebo půdu vylehčit štěrkem a pískem,“ radí Eva Koutná.

Řebříček: Obyčejná rostlina, která se vrátila do módy

Řebříček býval kdysi samozřejmou součástí venkovských zahrad a luk. Dnes se vrací v mnohem barevnější podobě. Kromě bílé existují odrůdy žluté, růžové, oranžové i červené.

Je velmi odolný, zvládá sucho a krásně se hodí do přírodních záhonů. Výborně vypadá s travinami, šalvějí nebo třapatkou. Jen mu dopřejte slunce, protože ve stínu ztrácí pevnost a méně kvete.

Gaura: Něžná rostlina, která vypadá jako hejno motýlů

Gaura je jedna z nejpůvabnějších trvalek do letních záhonů. Má dlouhé tenké stonky a drobné bílé nebo růžové květy, které se ve větru jemně pohybují. Vypadá křehce, ale horko zvládá velmi dobře.

Její slabinou může být zima. V teplejších oblastech a v propustné půdě přezimuje dobře, ale v chladnějších polohách nebo v těžké mokré zemině nemusí být úplně spolehlivá.

„Gauru bych doporučila hlavně do lehčích půd a na chráněná slunná místa. Pokud ji někdo sází do vyšších poloh, je lepší počítat s tím, že nemusí vydržet každou zimu,“ říká Eva Koutná.

Gaura Alex Manders / Shutterstock.com

Krásnoočko: Slunce, žluté květy a dlouhá výdrž

Krásnoočko je ideální pro každého, kdo chce do zahrady dostat radostnou žlutou barvu. Kvete dlouho, působí vesele a v záhonu se neztratí ani mezi výraznějšími rostlinami.

Dobře zvládá slunná místa a po zakořenění si poradí i s přísuškem. Hodí se do předzahrádek, kolem chodníků i do smíšených trvalkových záhonů. Aby kvetlo co nejdéle, vyplatí se průběžně odstraňovat odkvetlé květy.

Sporýš argentinský: Vzdušná trvalka, kterou milují motýli

Sporýš argentinský, často prodávaný pod názvem Verbena bonariensis, je oblíbený u zahradních architektů. Má dlouhé štíhlé stonky a drobné fialové květy, které se vznášejí nad záhonem. Díky tomu nezastiňuje ostatní rostliny a dodá výsadbě lehkost.

Stejně jako gaura ale nemusí být ve všech polohách stoprocentně spolehlivou trvalkou. V teplejších oblastech se často sama vysemeňuje, jinde se chová spíš jako krátkověká rostlina.

„Sporýš je nádherný do moderních i přírodních zahrad, ale lidem vždy říkám, ať se neleknou, pokud se objeví na jiném místě. Rád se přesévá, což může být výhoda i nevýhoda podle typu zahrady,“ vysvětluje Eva Koutná.

Největší chyba je čekat zázrak hned po výsadbě

Suchovzdorné trvalky nejsou kouzelný trik, ale chytrá volba. Aby opravdu zvládly horké léto bez každodenní zálivky, musí nejdřív zakořenit. První týdny po výsadbě je proto potřeba hlídat, aby úplně nevyschly. Zalévat je ale lepší méně často a vydatněji než každý den po troškách. Kořeny pak míří hlouběji a rostlina je do budoucna odolnější.

Důležitá je také půda. V těžké jílovité zemině se suchomilným druhům často nedaří, protože v zimě trpí mokrem. Pomůže přimíchat štěrk, písek nebo kompost a vytvořit záhon, ze kterého voda dobře odtéká. Naopak v extrémně lehké písčité půdě se vyplatí dodat trochu kvalitního kompostu, aby rostliny měly z čeho čerpat živiny.

„Nejlepší je připravit rostlinám dobrý start. Když je člověk zasadí do vhodné půdy, první rok je rozumně zalévá a nenechá je zarůst plevelem, další roky už bývají mnohem samostatnější,“ říká Eva Koutná.

Co si pohlídat při nákupu v zahradnictví

V květnu bývá nabídka nejširší, ale zároveň se snadno nakupuje impulzivně. U trvalek se vyplatí nekoukat jen na květ. Rostlina by měla být kompaktní, zdravě zelená a dobře prokořeněná. Příliš vytažené sazenice, žloutnoucí listy nebo přemokřený substrát mohou znamenat horší start po výsadbě.

Dobré je také myslet na to, jak bude záhon vypadat za dva až tři roky. Některé trvalky se rozrostou do šířky, jiné vytvoří vyšší stonky a další budou potřebovat místo kolem sebe. Kdo vysadí všechno příliš nahusto, bude za rok řešit přesazování.

„Lidé často chtějí, aby záhon vypadal plně hned první sezonu. Jenže trvalky potřebují prostor. Lepší je vydržet první rok trochu prázdnější vzhled než je vysadit tak hustě, že si začnou konkurovat,“ doporučuje Eva Koutná.

Zahrada, která přežije léto bez každodenní hadice

Suchovzdorné trvalky nejsou jen módní trend. Jsou odpovědí na to, jak se zahrady mění. Léta bývají horká, lidé nemají tolik času na údržbu a voda už dávno není samozřejmost, se kterou se může plýtvat bez přemýšlení.

Správně vybrané trvalky dokážou zahradu proměnit v místo, které kvete celé léto, láká včely a motýly a přitom nevyžaduje každodenní péči. Nejsou úplně bez práce. Ale ve chvíli, kdy se dobře ujmou, umí se o sebe postarat mnohem lépe než většina sezonních květin.

A právě v tom je jejich největší kouzlo. Zahrada může být krásná, barevná a živá, aniž by člověk musel každý večer stát s konví nebo hadicí v ruce.

Zdroje: autorský text, Eva Koutná pro Kupi