Sloupovité stromky jsou hitem malých zahrad. Odborník prozradil, jak se o ně starat, aby plodily
Vypěstovat si vlastní ovoce nemusí být jen pro ty, kteří mají zahradu. V současné době je tato možnost dostupná i lidem, kteří žijí v bytě s balkonem nebo mají jen malou zahradu. Sloupovité ovocné stromky totiž můžete pěstovat téměř kdekoliv. I když by se mohlo zdát, že péče o ně je téměř nulová, opak je pravdou. Na co si dát pozor a jak je pěstovat, aby skutečně plodily, jsme se zeptali odborníka.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Pro koho jsou sloupovité ovocné stromy ideální?
Sloupovité ovocné stromy jsou skvělou volbou téměř pro každého. Díky nim můžete mít bohatou úrodu například meruněk, broskví, třešní, jablek a dalších druhů ovoce. Jednoznačnou a hlavní výhodou sloupovitých forem je jejich kompaktnost. Zatímco klasická jabloň kolem sebe potřebuje několik metrů, sloupovitým variantám stačí úzký prostor nebo dostatečně velký květináč.
Pavel Beran ze Subtropického zahradnictví Kruh vyzdvihuje především jejich efektivitu: „Minimální nároky na prostor – ideální do malých zahrad, úzkých záhonů i nádob na terasy a balkony. Většina odrůd plodí brzy, často už druhý rok.“ Podle něj je navíc díky použitým podnožím (např. M7 či MM106) možné tyto stromky vysadit i do horších půd.
Tob1900 / Shutterstock.com
Zálivka jako absolutní základ
Pokud se pro tyto stromky rozhodnete, musíte počítat s tím, že jsou „žíznivé“. Bývají totiž často šlechtěny na podnožích s mělčím kořenovým systémem, což z nich dělá rostliny citlivé na sucho. „Zálivka je absolutní základ,“ upozorňuje Pavel Beran. Podle něj stromky v nádobách vyžadují v letních měsících vodu v podstatě denně. A podobně je tomu u stromků zasazených na zahradě, protože ani zde nesmíme pravidelné zalévání podcenit.
Se zaléváním a závlahou úzce souvisí také hnojení. Pokud stromek zasadíme do květináče, má omezený kořenový systém a kvůli tomu se živiny rychle vyčerpají. Proto Pavel Beran doporučuje každé jaro přidat k rostlině kompost či organické hnojivo a během sezóny ještě 1 až 2× použít hnojivo na ovocné dřeviny.
Řezat, či neřezat?
O tom, zda se sloupovité stromky stříhají, či nikoliv, diskutují pěstitelé neustále. Jednoznačnou odpověď na tuto otázku jsme dostali od Pavla Berana. „Sloupovité stromky se řežou – ale jinak než klasické stromky,“ vysvětluje odborník.
Podle jeho slov se hlavní terminál obvykle nezkracuje, ledaže byste chtěli omezit celkovou výšku stromu (ta dosahuje 2 až 3,5 m). Pozornost je však třeba věnovat bočním větvičkám. Pokud začnou příliš vyčnívat, je vhodné je zkrátit na 2 až 3 očka. Tímto způsobem udržíte žádaný úzký tvar a podpoříte tvorbu krátkých plodonosných větviček.
Radovan1 / Shutterstock.com
Nevýhody a nejčastější chyby při pěstování sloupovitých ovocných stromů
I přes svou praktičnost a mnoho výhod přinášejí tyto stromy podle Pavla Berana i určité nevýhody. Mezi ně patří o něco nižší životnost ve srovnání s klasickými vysokokmeny a také fakt, že se nehodí do extrémně suchých lokalit bez možnosti pravidelné závlahy.
Odborník ze Subtropického zahradnictví Kruh dále upozorňuje na nejčastější chyby, kterých se pěstitelé dopouštějí:
- Špatná hloubka výsadby: Místo roubování (zesílená část na kmínku) musí vždy zůstat nad úrovní země.
- Chybný řez: Pokud necháte poslední očko při zastřihování směřovat ven, stromek začne nežádoucím způsobem růst do šířky.
- Pěstování v malé nádobě: Bez dostatku prostoru pro kořeny a pravidelného hnojení stromek pouze živoří.
- Zanedbání ochrany: Zejména u peckovin se hned po výsadbě doporučují preventivní postřiky (například proti monilii).
Za zásadní chybu pak Pavel Beran považuje přetěžování stromku. Sloupovité odrůdy mají tendenci nasadit obrovské množství plodů, které by mladý stromek nedokázal vyživit. „Bez probírky se stromek vyčerpá a další rok pak plodí málo, nebo dokonce vůbec,“ varuje odborník. U jabloní a hrušní proto radí provádět probírku plodů tak, aby na 1 květním hroznu zůstal pouze 1 jediný plod. Jen tak si strom uchová sílu i pro příští sezónu.
Péče o stromy během zimy
U zazimování sloupovitých stromů hraje hlavní roli to, zda rostou na zahradě v zemi, nebo v nádobě. Pokud pěstujete stromek v nádobě, ideální je jeho přemístění do chladné a světlé místnosti, kde se netopí.
- Zkušenost redaktorky: Mám vyzkoušeno, že stromek lze úspěšně zazimovat i venku. Osobně jsem takto připravila na zimu sloupovitou třešeň. Květináč jsem dokola obalila dvěma vrstvami bublinkové fólie a povrch substrátu u kmene zakryla vrstvou hoblin. Nakonec jsem květináč přesunula co nejblíže k domu. Tato ochrana se osvědčila. Stromek zimu bez úhony přežil a dnes už jsou na něm první (ještě zelené) plody.
Co se týče zazimování stromků zasazených přímo na zahradě, tato varianta bývá jednodušší. V takovém případě totiž postačí ke kmeni přihrnout vrstvu mulče nebo chvojí. Tím spolehlivě ochráníte kořenový systém před mrazem.
Během zimy také nezapomínejte na pravidelnou zálivku. A to jak u stromu v květináči, tak u toho na zahradě. Během suché zimy (bez sněhové pokrývky či dešťů) stromek 1× měsíčně zalijte. Vždy zalévejte pouze ve dnech, kdy nemrzne, aby se voda v půdě neproměnila v led, který by mohl rostlinu poškodit.
Zdroje: autorský text, Pavel Beran ze Subtropického zahradnictví Kruh pro Kupi.cz
Čtěte dále...
Tradiční kulajda, která vám připomene nedělní oběd u babičky. Zvládne ji i ten, kdo má obě ruce levé
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko