Máslo v akci za méně než 30 korun dnes není výjimkou. Zatímco pro zákazníky jde o vítanou slevu, mezi výrobci a obchodníky se kvůli němu rozhořela debata. Týká se hlavně toho, proč je máslo tak levné – a jestli to něco vypovídá o jeho kvalitě. Na jedné straně stojí Potravinářská komora České republiky a na druhé výroky Tomáše Prouzy ze Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky. Podle Komory jsou některá jeho tvrzení zavádějící a realita je ještě složitější, než se může na první pohled zdát.
V něčem se ale přece jen obě strany shodnou. Ceny másla dnes ovlivňuje hlavně situace na trhu. V Evropě je podle všeho dlouhodobě přebytek mléka i mléčného tuku, což tlačí ceny výrazně dolů. Do toho se přidává konkurenční boj obchodních řetězců, které máslo často používají jako velké lákadlo na zákazníky. Podle výrobců se tak čím dál častěji stává, že se máslo dokonce prodává pod výrobní cenou, často s minimální marží.
Aktuálně můžete 250g kostku másla pořídit za 24,90 Kč, přičemž takovou cenu objevíte například v letácích řetězců Tesco, Billa, Albert i Penny. Dle grafu mapujícího vývoj cen másla, který naleznete na Kupi, je průměrná akční cena za období dubna 2026 9,96 Kč/100 g, což je od počátku letošního roku vůbec nejméně.
Podle výrobců se do ceny výrazně promítají rovněž slevové akce a obchodní strategie řetězců. Ceny másla přirozeně kolísají podle situace na trhu s mlékem. Období levnějšího másla se tak pravidelně střídá s obdobím, kdy ceny zase rostou.
Zatímco Potravinářská komora upozorňuje na vliv zásob a fungování trhu, zástupci obchodu v čele s Tomášem Prouzou zdůrazňují především aktuální situaci a náklady. Rozdíl je ale hlavně v tom, jak velkou roli hrají zásoby.
Podle Potravinářské komory se na trhu může objevovat i máslo ze zmrazených zásob – tzv. stolní máslo, které bylo v minulosti zmrazené a nyní se doprodává. I to může být jeden z důvodů, proč je máslo tak levné. Zástupci obchodu to ale zpochybňují a říkají, že hlavní roli hraje tržní situace spolu s nižšími náklady.
Komora ale současně odmítá, že by levné máslo automaticky znamenalo horší kvalitu nebo starý výrobek. I máslo v akci podle ní musí splňovat stejné požadavky jako jakékoli jiné.
Kittyfly / Shuttestock.com
Levné máslo = horší kvalita? Ne nutně. Máslo musí splňovat dané normy bez ohledu na cenu.
Prodává se v obchodech rozmrazené máslo „bez vědomí zákazníka“? Názory se liší. Výrobci upozorňují na existenci zásob, obchodníci zdůrazňují povinnost označení.
Nízká cena znamená problém? Spíš ne. Jde hlavně o kombinaci přebytku na trhu a konkurenčního boje.
Cena odpovídá výrobním nákladům? Ne vždy. Máslo je často využíváno jako marketingový produkt a může být prodáváno i pod náklady.
Pro zákazníka je klíčové zejména to, že máslo prodávané v obchodech musí splňovat legislativní požadavky, tedy obsahovat minimálně 80 % mléčného tuku a projít patřičnými kontrolami. Případné rozmrazení podle odborníků nepředstavuje zdravotní riziko.
„Zmrazování másla je běžná a průmyslově akceptovaná metoda skladování. Při správném postupu chuť a aroma zůstávají převážně zachovány, nutriční hodnota se prakticky nemění, změny se týkají hlavně textury, ne chuti,“ vysvětluje pro Kupi odborník na potravinářské technologie prof. Ing. Jiří Mlček, Ph.D., z Fakulty technologické UTB ve Zlíně.
Podle něj jsou při krátkodobém zmrazení v řádu týdnů až měsíců rozdíly v chuti minimální, výraznější změny se mohou projevit spíše až při dlouhodobém skladování, přibližně po 6 až 12 měsících. „Bylo prokázáno, že při skladování při –20 °C je oxidace tuků velmi pomalá a senzorické vady se objevují až po měsících,“ doplňuje. Podle profesora Mlčka v praxi může být máslo po rozmrazení:
V praxi tak platí, že mražené máslo je bez problémů použitelné pro vaření nebo pečení, pro přímé mazání ale může mít o něco horší texturu.
New Africa / Shutterstock.com
Ve většině případů ano a není se čeho obávat. Důležité je ale současně dbát na správné skladování po jeho nákupu. Při výběru se vyplatí sledovat hlavně:
„Při běžném použití v kuchyni jsou rozdíly mezi másly spíše malé, při přímé konzumaci ale spotřebitel pozná rozdíl v chuti i konzistenci,“ říká Jiří Mlček. „Rozdíl v ceně často nezahrnuje jen kvalitu samotného másla, ale i faktory jako původ nebo způsob balení,“ dodává.
Smyslová porovnání přitom ukazují, že tradičně vyráběná másla mohou mít plnější a výraznější chuť. Zároveň ale mívají kratší trvanlivost a mohou být citlivější z hlediska mikrobiologické stability než průmyslově vyráběné varianty.
Debata kolem másla ukazuje hlavně rozdílné pohledy výrobců a obchodníků. Pro zákazníka z toho ale plyne poměrně jednoduchý závěr. Levné máslo není automaticky horší, jen jeho stávající cena spíše odráží situaci na trhu než kvalitu samotného výrobku.
Zdroje: Bezpečnost potravin, SZIF; prof. Ing. Jiří Mlček, Ph.D., pro Kupi.cz