Sprcha, nebo vana? Rozdíl není jen v pohodlí, ale především také v čistotě
Večer se rozhodujeme mezi rychlou sprchou a horkou vanou. Jedno je praktické, druhé uklidňující. Jenže co je z hlediska hygieny skutečně lepší? A má smysl se před koupelí nebo po ní ještě oplachovat? Odpověď není černobílá – rozhodují detaily.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Sprcha bývá hygieničtější
Většina dostupných zdrojů konstatuje, že sprcha je efektivnější v odstraňování nečistot, protože voda průběžně odtéká pryč, a nečistoty se tak nedrží ve vodní lázni. To je běžné v porovnání mezi sprchou a koupelí ve vaně.
Například v článku na serveru IFLScience vědci poukazují, že sprchování má technickou výhodu: voda, která stéká po těle, bere s sebou pot, maz a odumřelé kožní buňky, zatímco u koupele ve vaně se člověk „ponoří“ do vody, která tyto nečistoty obsahuje.
Současně odborné články o hygieně uvádějí, že obě metody mohou odstranit nečistoty, pokud je voda čistá a používají se mýdla běžnými pravidly. Ale u dlouhé koupelové lázně část nečistot zůstává stále v kontaktu s tělem.
Kožní zdraví: méně agresivní kontakt je lepší
Dermatologie dnes stále více upozorňuje, že příliš časté nebo agresivní mytí může narušit přirozenou ochrannou vrstvu pokožky. Horká voda, příliš časté škrábání nebo použití silně parfémovaných mýdel může odstranit ochranné lipidy a narušit mikrobiom kůže – tedy prospěšné bakterie, které přirozeně chrání pokožku.
To znamená:
- sprchy nejsou automaticky zdravější než koupele, pokud se provádí příliš často nebo s horkou vodou,
- ale krátká vlažná sprcha s jemným mycím prostředkem je pro pokožku šetrnější než dlouhé horké koupele, které ji vysušují.
fongbeerredhot / Shutterstock.com
Infekce a mikroorganismy: kdy může být rozdíl
Z hlediska běžné hygieny sprcha i vana za normálních podmínek výrazně nezvýší riziko infekcí. Nicméně odborníci uvádějí:
- Pokud je vana dlouho nečištěná nebo plná vody po více osobách, může v ní růst více bakterií nebo plísní. To lze ovšem odstranit pravidelným čištěním a dezinfekcí.
- Sprcha může působit „čistěji“, protože voda a mýdlo nemají šanci setrvat okolo těla tak dlouho.
Dermatologové zároveň upozorňují, že intenzivní tření houbičkami nebo žínkami během sprchy či koupele může pokožku podráždit, což zvýší riziko zánětů – proto doporučují mytí rukou a jemných oblastí spíše ručně bez silného drhnutí.
Sprchovat se před vanou?
Krátká odpověď: někdy ano.
Pokud přijdete zpocení z práce, z běhání nebo z celého dne ve městě, krátké opláchnutí před napuštěním vany je logické. Sníží množství nečistot, které by jinak zůstaly ve vodě.
Naopak pokud je vana součástí běžného večerního rituálu a nejste výrazně znečištění, není sprcha před ní nutností.
A co po koupeli?
Pokud používáte pěny, soli nebo oleje, lehké opláchnutí může být rozumné – zejména u citlivé pokožky. Zbytky kosmetiky mohou dráždit nebo vysušovat.
Spotřeba vody: úspora je výrazná
Pokud se podíváme na čísla z praxe, sprchování i koupel mají výrazně odlišnou spotřebu vody:
- Průměrná sprcha spotřebuje kolem 50–80 litrů vody při běžné délce 5–10 minut.
- Napuštění vanové koupele může vyžadovat 80–200 litrů vody i více v závislosti na velikosti vany.
„Tyto rozdíly se promítají i do nákladů na vodu a energii: více ohřáté vody znamená vyšší účet za energie, což je důležité v době rostoucích cen vodného a tepla,“ upozorňuje pro redakci Jan Potměšil, cenový rozpočtář z koupelnového studia v Brně.
Frekvence mytí: co doporučují odborníci
Co je důležité si uvědomit: hygiena není jen způsob, ale i frekvence a způsob provedení. Robert H. Shmerling, MD, vedoucí redaktor pro Harvard Health Publishing, ve svém odborném článku píše: „Pro většinu lidí stačí sprchování 2–3× týdně s důrazem na oblasti se silným pocením (paže, genitálie, nohy) a pravidelným mytím rukou.“
- Denní sprcha nemusí zlepšit hygienu, ale může vysušovat pokožku a narušovat její přirozené bariéry.
Přehnané mytí tedy není automaticky „lepší“. Důležité je pravidelné, ale šetrné a dobře provedené mytí.
Yaroslav Astakhov / Shutterstock.com
Co na to lidé?
Redakce oslovila návštěvníky jednoho z pražských nákupních center.
- Martina (38 let, manažerka): „Sprcha je pro mě praktická. Ráno nemám čas řešit vanu. Ale když jsem ve stresu, tak si ji dám. Předtím se rychle opláchnu, přijde mi to hygieničtější.“
- Tomáš (45 let, technik): „Nikdy jsem nepřemýšlel, jestli je vana míň hygienická. Beru to tak, že když je koupelna čistá, je to v pohodě. Ale pravda je, že sprcha je rychlejší a levnější.“
- Klára (29 let, učitelka): „Měla jsem problémy se suchou kůží a dermatoložka mi doporučila kratší sprchy a méně horkou vodu. Od té doby si dávám vanu jen výjimečně.“
- Jiří (52 let, podnikatel): „Když jsem si spočítal spotřebu vody, vanu jsem omezil. Dřív jsem to neřešil. Teď řeším.“
Je vidět, že v rozhodování hraje roli víc než jen otázka čistoty.
Tak co je hygieničtější?
Z čistě technického pohledu má sprcha výhodu. Tekoucí voda odnáší nečistoty pryč. Vana není nehygienická. Jen nefunguje na principu průběžného odplavování. Pokud je cílem maximální mechanické odstranění potu a mazu, sprcha vychází lépe.
Pokud je cílem regenerace a psychická pohoda, vana má své místo – ideálně s rozumnou délkou a případným krátkým opláchnutím před nebo po ní podle situace.
Hygiena není soutěž mezi kohoutkem a vanovou baterií. Je to otázka kontextu, míry a zdravého rozumu.
Zdroje: Kupi.cz, IFLScience, National Geographic, Harvard Health Publishing, Healthline
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko