V jedné firmě minerálky zdarma, v jiné jen kohoutek. Rozhoduje druh práce i teplota
Horké počasí dokáže práci výrazně znepříjemnit. Nárok na ochranné nápoje a další opatření se ale liší podle teploty na pracovišti i druhu vykonávané práce. Podívali jsme se na to, jaká pravidla platí a jak situaci v praxi řeší zaměstnavatelé i zaměstnanci.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Nárok na ochranné nápoje se liší podle práce
Zatímco pitný režim (stačí i v podobě kohoutkové vody) mají zaměstnavatelé povinni zajišťovat celoročně, ochranné nápoje slouží jako kompenzace vypocených tekutin a minerálních látek. Jejich poskytování se proto ze zákona liší podle druhu vykonávané práce.
„Nárok na ochranný nápoj pak mají zaměstnanci podle konkrétních mikroklimatických podmínek na pracovišti a druhu vykonávané práce, obecně by to mělo být dostatečné množství na to, aby byla pokryta ztráta tekutin, přičemž hygienický limit ztráty tekutin v zátěži teplem je 1,25 litru za osmihodinovou směnu,“ přiblížila na dotaz redakce Kupi Alice Klingerová, ředitelka Odboru hygieny práce KHS Středočeského kraje.
- Například: Dělníci pracující v těžkém průmyslu (oceláři, svářeči, soustružníci, skláři a další pracovníci v tzv. horkém provozu) mají nárok na ochranné nápoje při dosažení teploty vzduchu 26 °C a více.
- Administrativní pracovníci v méně náročné kancelářské práci mají nárok na litr ochranného nápoje až při dosažení teploty vzduchu nad 34 °C.
tetesong / Shutterstock.com
Praxe se liší firma od firmy
Ačkoliv mají zaměstnavatelé povinnost si nároky na ochranné nápoje svých pracovníků sami hlídat a v případě potřeby je poskytovat, ne každá firma k tomuto nařízení přistupuje stejně. Jak například ukazují dvě rozdílné zkušenosti námi oslovených pracovníků.
„Jsme menší firma a vedení nám vychází opravdu vstříc. Máme i v kancelářích neustále k dispozici minerální nebo vitamínové vody, kolikrát si i můžeme navolit, jaké chceme. O nějakých limitech teploty ani nevím, funguje to u nás takto automaticky,“ pochvaluje si obchodní referentka Iveta.
Ne všude je ale takový přístup samozřejmostí. „V práci máme maximálně vodu z kohoutku, o nějakých balených vodách nemůže být ani řeč, i když jsme si o ně několikrát říkali. Teplota tu klidně přesahuje i 33 stupňů, určitě bychom na ně měli nárok. Novou práci kvůli tomu řešit nebudu, ale s kolegama nás to štve,“ popisuje pro redakci dělník Lukáš.
Pomoci může hygiena i inspektorát práce
Pokud vám zaměstnavatel odmítá ochranný nápoj poskytnout a máte na něj podle zákona prokazatelně nárok, pak se můžete obrátit na inspektorát práce nebo na hygienickou stanici ve svém městě či kraji. To stejné platí i v případě, že zaměstnavatel nezajišťuje pitný režim.
„Z naší praxe můžeme říci, že zaměstnavatelé tuto povinnost vesměs dodržují, jen zřídka se setkáváme s případy, kdy kvalita pitné vody není vyhovující a v těchto případech obvykle dochází k téměř okamžité nápravě,“ doplňuje k tomu za hygienu Klingerová.
Pixel-Shot / Shutterstock.com
Možnosti ochlazení se liší podle pracoviště
Jakmile teploty stoupnou nad únosnou mez, jsou zaměstnavatelé rovněž povinni zajistit podle svého uvážení jejich snížení, třeba pomocí klimatizace a větráků, případně mohou upravit pracovní dobu. Ne vždy je to ale v praxi možné.
- I maximální povolená teplota se liší podle typu pracoviště. V kancelářích může být maximálně 27 °C, při řízení nákladních aut nebo dopravních prostředků je limitem 32 °C, při údržbě strojů nebo práci v dílnách je to nejvýše 30 °C.
„V dílně nemáme moc na výběr. Šéf dovnitř koupil větráky, v největším parnu ale rozdíl neudělají. Musíme mít kvůli vjezdům neustále otevřená vrata, a tak nám dovnitř proudí horký vzduch. A klimatizace u nás logicky nepřipadá v úvahu už vůbec. Tak to prostě musíme vydržet,“ popisuje například svou zkušenost pro Kupi automechanik Libor.
„Práce se ve fabrice nezastaví a ochladit halu jako třeba kancelář taky není možné. Můžeme si leda častěji chodit pro pití do šatny nebo pro kohoutovou vodu. Stížnosti nepomáhají, je nám vždy řečeno, že se to nemá jak udělat a musíme zatnout zuby,“ popisuje zase redakci svou zkušenost operátorka výroby Kateřina.
Gorodenkoff / Shutterstock.com
Úprava pracovní doby není vždy možná
I tam, kde má vedení pro ztížené pracovní podmínky svých zaměstnanců pochopení, není ale někdy možné z povahy práce dostatečné ochlazení zajistit.
„Rádi bychom posunuli pracovní dobu tak, aby se chodilo třeba ráno, kdy je ještě chladněji a končilo dřív, bohužel ale jednotlivé haly na sebe výrobou navazují a nedá se to sezónně měnit. Studenou vodu v barelech mají pracovníci k dispozici celoročně, v létě jen doplňujeme častěji a počítáme s tím,“ uvádí pro redakci vedoucí výroby Aleš.
Home office i volnější oblečení jako úleva při vedru
Jak nám také někteří oslovení respondenti popsali, na pracovištích, kde je to možné, pomáhají vysoké teploty snášet i různé další benefity. V poslední době se například rozvolňují pravidla pro formální oblékání. Žádoucí úlevou může být i povolená práce z domova.
„Za možnost homeoffice jsem strašně rád. Doma je míň stresu, můžu si dělat krátké přestávky nebo část práce nechat až navečer, kdy jsou teploty snesitelnější. A hlavně, nemusím dodržovat dresscode,“ uvádí pro Kupi marketingový manažer Adam.
Halfpoint / Shutterstock.com
Také obchodní referentka Iveta nám dále potvrzuje, že uvolněnější dresscode považuje v horkých dnech za velkou úlevu. „My ženy to vyřešíme volnější sukní nebo šaty, ale kolegové si vždy stěžovali na dlouhé kalhoty a saka. Od loňska se proto ve firmě zavedlo pravidlo: Stačí slušné kraťasy a košile a všichni jsou s tím v pohodě.“
Tyto výhody jsou nicméně stále považované spíše za bonusové. Na některých pracovištích není z hlediska bezpečnosti možné pracovní oděvy přizpůsobit ročnímu období, stejně tak se v mnoha odvětvích nedá flexibilně měnit pracovní doba.
Zdroje: Bezpečnost práce, MPSV, KHS Středočeského kraje a respondenti pro redakci Kupi.cz
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko