Červenec je v plném proudu, venku třicítky a vy jste právě nastoupili do nové práce. Můžete si v tomhle vedru vzít dovolenou, když jste ještě ve zkušební době? Právní detaily, zkušenosti zaměstnanců a konkrétní výpočty najdete v našem letně horkém článku.
Je půlka července a většina Čechů už má dovolenou buď za sebou, nebo ji netrpělivě odpočítává. Jenže co když jste mezi těmi, kdo právě nastoupili do nové práce? Třicetistupňová vedra venku, klimatizace v kanceláři jede naplno a vy si říkáte: Můžu si vůbec vzít volno, když jsem ve zkušební době? Odpověď není jednoduchá. Pravidla se letos změnila a letní dovolená v nové práci může být právní i lidskou výzvou.
Od června 2025 platí novela zákoníku práce, která prodloužila maximální délku zkušební doby. U běžných zaměstnanců může trvat až čtyři měsíce, u vedoucích pracovníků dokonce osm. Zároveň platí, že zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru. Pokud tedy máte smlouvu na šest měsíců, zkušební doba může být nanejvýš tři. Právní rámec je jasný. Ale co když už máte zaplacený pobyt u moře nebo vás rodina nutí jet na chalupu, protože „všichni ostatní už taky byli“?
Nárok na dovolenou vám vzniká až po odpracování čtyř týdnů. Zákon říká, že musíte mít za sebou čtyřnásobek týdenní pracovní doby, tedy při klasickém plném úvazku 160 hodin. A i po splnění této podmínky je to zaměstnavatel, kdo určuje, kdy si dovolenou můžete vybrat.
„Zaměstnavatel určuje čerpání dovolené s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance,“ říká zákoník práce (§ 217 zákona č. 262/2006 Sb.). V praxi to znamená, že se musíte domluvit. A nejlépe ještě před nástupem.
Zákon pamatuje i na situaci, kdy si chcete vzít dovolenou dřív, než na ni máte nárok. Zaměstnavatel vám ji může schválit předem, pokud předpokládá, že podmínky pro její čerpání později splníte. Ale pozor, zkušební doba se vám o takto čerpané volno prodlouží.
Příklad: Nastoupili jste 1. července a rovnou si domluvili dovolenou v týdnu od 22. července. Pokud máte čtyřměsíční zkušební dobu, její konec se posune o počet dní volna. Takže místo 31. října skončí třeba až 5. listopadu.
Výpočet dovolené není složitý. Stačí znát týdenní pracovní dobu, počet odpracovaných týdnů a roční výměru dovolené (ta bývá 4 týdny, ale některé firmy dávají i 5).
Vzorec: 1/52 × počet odpracovaných týdnů × týdenní pracovní doba × roční výměra dovolené
Příklad: Jana pracuje na plný úvazek (40 hodin týdně) a její firma nabízí 4 týdny dovolené ročně. Po čtyřech týdnech práce má nárok na: 1/52 × 4 × 40 × 4 = 12,3 → zaokrouhleno na 13 hodin.
Pokud vám zaměstnavatel schválí dovolenou před vznikem nároku, ale pracovní poměr skončí dřív, než si ji „odpracujete“, náklady jdou za vámi. Přečerpanou dovolenou vám zaměstnavatel strhne z výplaty. Pokud by výplata nestačila, vzniká vám dluh, který musíte uhradit. Naopak pokud jste si dovolenou nestihli vybrat, ale nárok vám vznikl, zaměstnavatel vám ji musí proplatit. To platí i ve zkušební době.
Zajímalo nás, jak to lidé řeší v praxi. Tady jsou čtyři konkrétní příběhy:
Eva, 29, HR specialistka: „Nastoupila jsem 10. července a měla už zaplacený zájezd do Řecka. Vše jsme vyřešili dopředu, šéf byl vstřícný, ale upozornil mě, že se mi prodlouží zkušebka.“
Karel, 32, finanční analytik: „Myslel jsem, že si můžu vzít volno, kdy chci. Pak mi personalistka vysvětlila, že to není automatické. Nakonec jsem si vzal neplacené volno.“
Lucie, 38, zdravotní sestra: „U nás v nemocnici to mají nastavené přísně. Ve zkušebce volno jen výjimečně a výhradně po dohodě. Ale chápu to, provoz musí fungovat.“
Tomáš, 25, junior grafik: „Byl jsem překvapený, že šéf neměl problém s mojí dovolenou. Ale musel jsem slíbit, že zůstanu aspoň půl roku. Férová dohoda.“
Letní dovolená ve zkušební době není zakázaná, ale rozhodně není ani garantovaná. Záleží na domluvě, kontextu a ochotě obou stran. Pokud plánujete volno během prvních měsíců v nové práci, mluvte o tom otevřeně. A ideálně dřív, než si koupíte letenky.
Zdroj: prace.cz, Kupi.cz