Nepodceňujte květináčový efekt! Kvůli němu můžou vaše rostliny a plodiny živořit, varuje zahrádkářka
Znáte ten moment, kdy vyndáte rostlinu z květináče a její kořeny tvoří hustě propletený chuchvalec, který přesně kopíruje tvar nádoby? I po vyklepnutí drží pevně pohromadě jako jedna hmota. Mnoho začínajících zahrádkářů netuší, že tento kořenový bal je potřeba před přesazením do většího květináče nebo záhonu narušit. Pokud to neuděláte, rostlina se v novém prostředí bude jen těžko ujímat.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Co je květináčový efekt a proč se to děje
Květináčový efekt není žádná botanická kuriozita, jde o zcela běžný „problém“, který se objevuje u rostlin pěstovaných v nádobách. Zejména se jedná o ty rostliny, které už jsou v malém květináči déle, než by měly.
„V podstatě každé sazenici je potřeba po vyndání z původního květináče uvolnit kořenový bal. Zvlášť hodně prokořeněné by mohly mít problém zakořenit do okolní půdy a v podstatě by živořily,“ říká pro Kupi.cz zahrádkářka Petra Matějková, která se věnuje edukaci široké veřejnosti na svém instagramovém profilu Petrazahradnici.
Když kořeny dorostou až ke stěnám nádoby a nemají kam pokračovat, začnou se obtáčet dokola. Vznikne tím hustý kořenový obal, který je často pevný jako houba. Tento tvar si rostlina udrží i po vyjmutí z květináče, což by tak ale nemělo zůstat. Místo toho, aby kořeny volně rostly a získávaly živiny z většího okruhu, sazenice by mohla strádat. Rostlina sice může chvíli přežívat, ale nikdy by se nemusela pořádně rozrůst.
K tomuto efektu dochází nejčastěji u rychle rostoucích druhů nebo u těch, které zůstaly v květináči příliš dlouho. Typické příklady jsou rajčata, papriky, cukety, okurky, balkonové květiny (např. muškáty a petúnie), ale i některé pokojové rostliny. Ani ovocné stromky nebo bylinky nejsou výjimkou – zvlášť pokud byly předpěstovány ve velmi malých kontejnerech.
U hluboce kořenících dřevin nebo rostlin s řídkým kořenovým systémem se tento efekt projevuje méně.
Správný postup narušení kořínků
Pokud chcete, aby se rostlina po přesazení skutečně ujala, nestačí ji jenom opatrně přendat do většího květináče nebo do země. Prvním a naprosto zásadním krokem je právě narušení kořenového systému. „U většiny sazenic k tomu stačí ruce, pokud si člověk koupí např. keř nebo starší trvalku v kontejneru, je možné, že bude muset použít i nůžky. Nic se neděje, rostlinám neublíží ani radikálnější zásah, pokud jim kořeny úplně neponičíte,“ vysvětluje Matějková.
- Rostlinu opatrně vyjměte z nádoby. Uchopte ji za základnu stonku a květináč lehce stiskněte nebo poklepejte o pevnou podložku, aby se bal uvolnil. Pokud je květináč z tvrdého materiálu (keramika, kov), můžete ho převrátit a opatrně vytlačit prsty přes drenážní otvor.
- Zhodnoťte stav kořenového balu. Pokud vidíte, že kořeny tvoří spirály po obvodu nebo je bal tvrdý a hutný, je potřeba zasáhnout.
- Rozvolněte kořeny rukama. Prsty jemně „rozčešte“ vnější vrstvy balu. Nebojte se mírného tahu – některé kořínky se přetrhnou, ale to je v pořádku, pokud bal úplně kompletně neroztrháte.
- Když to nejde rukama, pomozte si náčiním. U velmi hustých balů se hodí menší motyčka. Někdy pomáhá bal vertikálně jemně naříznout nebo nastříhnout nůžkami.
- Zeminu kolem balu mírně sklepněte. To pomůže odstranit přebytečný substrát a zároveň uvolnit další vrstvy kořenového systému.
Mariia Boiko / Shutterstock.com
Jak moc se můžou kořínky potrhat?
Drobnému poškození kořenů se při přesazování prakticky nejde vyhnout – a ani by to nemělo být cílem. Kořínky jsou sice citlivé, ale zároveň velmi schopné regenerace. Trhání menších částí při ručním rozvolňování je zcela běžné a často i žádoucí – stimuluje růst nových kořenů.
Důležité je, aby horní část kořenového systému zůstala zdravá a silná. Pokud je bal bohatý a kořeny nejsou poškozené hnilobou, klidně snesou i mírné prostříhání. Nicméně vždycky platí, že čím menší a slabší rostlina, tím opatrněji musíme postupovat.
Po takovém zásahu je dobré rostlinu přesadit do kvalitního substrátu, dobře zalít a první dny ji chránit před přímým sluncem nebo silným větrem. Pomáhá i zakrytí netkanou textilií nebo krátkodobé umístění do polostínu.
Jak velká by měla být nová díra?
Nová jáma pro kořenový bal (nebo větší květináč) by měla být přibližně dvakrát větší než původní květináč, aby měly kořeny prostor se rozrůst.
„Většinou stačí výsadbová jamka jen o málo větší než byl původní kontejner, ale záleží na konkrétní rostlině. Např. pro sazenice zeleniny není třeba dělat výsadbové jamky větší, vzrostlejší trvalky nebo dřeviny ocení jámu o velikosti 1,5 násobku velikosti původního květináče,“ říká pro Kupi.cz Matějková.
Ale co se týče hloubky, tam platí trochu jiná pravidla – hloubka díry by měla odpovídat přibližně výšce původního balu. Příliš hluboké zasazení může vést k uhnívání kořenového krčku nebo stonku, naopak mělké zasazení způsobí nestabilitu a rostlina může být náchylnější k přeschnutí.
„Důležité je dát si při výsadbě trvalek a dřevin v kontejneru pozor na hloubku výsadby - nikdy by neměly být v záhonu níže než byly původně,“ potvrzuje Matějková.
Před opětovným zasazením rostliny je dobré do jamky nasypat směs původního substrátu (který rostlina zná) a kvalitního čerstvého substrátu nebo kompostu. Tím jí dáte nejen „známé prostředí“, ve kterém se bude cítit bezpečně, ale i potřebné živiny k novému zakořenění. Po usazení balu jamku postupně zasypte, zeminu lehce udusejte a vytvořte kolem rostliny malý okraj – tzv. zálivkovou mísu. Ta pomůže vodě zůstat kolem kořenů a nesplavit ji pryč.
Nakonec vše dobře zalijte.
Zdroje: Kupi.cz, Petra Matějková
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko