Klimatické změny mají čím dál tím větší vliv na to, jaké množství základních potravin budeme mít k dispozici a také, jak budou drahé. Existuje reálná hrozba, že se časem s některými z nich budeme muset rozloučit? Zeptali jsme se odborníků.
Planeta Země už nějakou dobu volá o pomoc a nesvědčí jí jak některé lidské zásahy, tak ani klimatické změny, kterým my lidé přispíváme. Změny v klimatu mohou do budoucna měnit pravidla hry a můžeme se potýkat s nedostatkem potravin, které považujeme za základní a máme jich aktuálně dost. S tím souvisí i jejich vysoká cena.
Objevily se jisté zprávy o tom, že reálně hrozí, že některé potraviny úplně zmizí z regálů a nebudou dostupné. Dle Šárky Gorgoňové, ředitelky kanceláře Asociace soukromého zemědělství ČR se ale tolik bát nemusíme: „Pokud mluvíme o základních potravinách, pak jsou teze o tom, že by mohly úplně zmizet z regálů, hodně nadsazené. Samozřejmě ale existuje riziko, že některé potraviny mohou být přechodně (sezónně) nedostatkové nebo drahé, to je ale jev, který existoval i v minulosti, i bez klimatické změny.“
Pokud chceme vědět, z jakého důvodu může hrozit nedostatek potravin, musíme se na problém podívat z více úhlů. „Probíhající klimatické změny a četnější extrémní výkyvy počasí na celém světě jsou nepochybně rizikem pro přechodný nedostatek některých potravin, respektive zemědělských surovin na trhu. Nejčastějším důvodem jsou delší a intenzivnější období nedostatku vláhy (sucha), ale také povodně nebo neočekávané výkyvy teplot (mrazivé počasí v loňském roce ve střední Evropě), a se změnami počasí souvisí také expanze škůdců hospodářských plodin, nebo nemocí hospodářských zvířat,“ uvádí pro Kupi.cz Šárka Gorgoňová z ASZ.
Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR a viceprezident Agrární komory ČR, upozorňuje na rostoucí potíž: „Velkým problémem jsou i nákazy v živočišné výrobě, jako třeba ptačí chřipka, která snížila produkci vajec a způsobila jejich zdražení. Velkým rizikem je i nyní šířící se nákaza slintavky a kulhavky v chovech skotu, to může mít dopad do produkce zejména hovězího masa a mléka a tím pádem i do cen.“
Zastupující tisková mluvčí Ministerstva zemědělství Karla Mráčková ještě doplňuje jeden podstatný faktor, který změnám přispívá, a to „je nárůst populace (obecně se predikce pohybují okolo 10 mld lidí do roku 2050, některé hovoří o 12 mld). To bude mít za následek zvýšenou poptávku zejména po mase (tudíž i po krmivech), ovoci a zelenině. Logicky to bude znamenat i cenový tlak u těchto komodit.“
Počasí neovlivníme, ale existují jisté kroky, které můžeme jako obyvatelé této planety podniknout a výrazně zpomalit změny.
„Částečnou možnou obranou je šlechtění plodin i zvířat na vyšší odolnost vůči přírodním stresům i škůdcům. Možnou cestou je také rychlejší aplikace nových poznatků vědy a výzkumu do zemědělské (i potravinářské praxe) nebo využití nových technologií, například editace genů (CRISPR). Tomu poslednímu brání ale stávající evropská legislativa, urychlení přenosu výsledků vědy a výzkumu do praxe zase částečně byrokracie, částečně nedostatečná osvěta a částečně také konzervativní přístup zemědělských podnikatelů ke změnám obecně,“ popisuje Šárka Gorgoňová.
Rozhodně by pomohly vyšší kontroly a zaměření se na vlastní produkci, které bychom měli věnovat pozornost: „V prvé řadě by se měly zbytečné dovozy omezit jako preventivní opatření a především posilovat domácí soběstačnost produkce u těch plodin, kde to v našich podmínkách dává smysl. Také by se potraviny dovážené ze třetích zemí měly ve větší míře kontrolovat z hlediska fytosanitárního a veterinárního. Proti klimatickým jevům se dá uplatit řada technických opatření, třeba proti mrazu, suchu i krupobití, jsou však drahá a výrazně zvyšují náklady,“ doplňuje pro Kupi.cz Martin Ludvík.
Zcela s jistotou můžeme říct, že ceny potravin se i nadále pomalu, ale jistě budou zvyšovat, jak potvrzuje Šárka Gorgoňová: „Ceny potravin v budoucnosti dále mírně porostou, důležité je, aby se takový růst nevymkl kontrole a v praxi tak činil řádově procenta ročně. Vyšší ceny potravin ale nemusí přinášet jen a pouze negativní efekty – do určité míry omezují plýtvání s potravinami, a také spotřebitelé mohou tímto způsobem získat z nákupní praxe reálnější představu, jakou hodnotu vlastně potraviny mají, což určitě nezískávají tím, že je značná část potravin v maloobchodních sítích téměř trvale prodávána ve slevových akcích.“
Důvodem zvyšování cen bude již zmíněné počasí, ale i ceny zemědělských komodit, růst mzdových nákladů, energií, pohonných hmot, hnojiv, krmiv, obalů apod. Vliv bude mít také nárůst byrokracie i regulace spojené s ochrannou životního prostředí.
Zdroj: Kupi.cz