České firmy tisknou miliony zbytečných účtenek. Nové předpisy to můžou změnit
Téměř denně jsme zahlceni účtenkami, které dostáváme při nákupech. Nejen že je často nepotřebujeme, ale jejich výroba spotřebovává obrovské množství papíru. Ještě horší je to ve firmách, které účtenky musí kopírovat kvůli evidenci pro účetní. Návrh ministerstva průmyslu a obchodu by to mohl změnit.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Proč firmy produkují tolik účtenek?
Podle analýzy společnosti Fidoo vyprodukovaly české firmy v první polovině roku 2024 více než půl miliardy účtenek, což je číslo, které v sobě skrývá nejen ekologický problém, ale také zbytečnou administrativu. Stejné množství účtenek bylo okopírováno, protože firmy musí účtenky archivovat pro účetní účely. Často se kopírují na obyčejný papír, protože speciální termopapír, na který se účtenky tisknou, časem bledne. Tím tedy navíc vznikají zbytečné kopie a více se plýtvá.
Ultraskrip / Shutterstock.com
„Podle naší analýzy vycházející z podrobných dat o více než 1 000 malých a středních podnicích letos české firmy vygenerovaly už přes půl miliardy účtenek. U spotřebitelů, kteří často provádí menší nákupy několikrát denně, bude tento počet mnohonásobně vyšší. Řadu účtenek přitom vlastně ani nechcete, obchodník má však zákonnou povinnost vám ji vydat a firmy je potřebují k evidenci,“ uvádí Petr Herzmann, CEO Fidoo.
Zdravotní rizika spojená s účtenkami
Problém účtenek není jen v jejich množství, ale právě i v materiálu, ze kterého jsou vyrobeny. Termopapír obsahuje chemikálie, jako je bisfenol, který při častém kontaktu může narušovat hormonální systém a poškozovat reprodukční schopnosti.
Co navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu?
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo zavedení elektronických účtenek, které by měly být vydávány povinně, zatímco papírové účtenky by byly k dispozici pouze na vyžádání. Tento krok by mohl významně snížit množství papíru, který se spotřebovává na účtenky. Návrh zatím není kompletní, a je tedy otázka, jaký způsob a forma zasílání budou zvoleny.
V současné době již stále více firem odmítá účtenky kopírovat a fyzicky je skladovat. Místo toho účet vyfotí a nahrají do aplikace pro správu výdajů – účetní s nimi tedy mohou pracovat v elektronické podobě.
Co je digitální účtenka?
Ve hře je také digitální účtenka. V čem je rozdíl od elektronické? Elektronická účtenka, jež vám přijde na e-mail nebo ji vidíte v aplikaci, vypadá vlastně téměř stejně jako ta papírová. Digitální účtenka by byla pouze souborem dat o nákupu, s nímž by bankovní a firemní systémy dokázaly pracovat. V současnosti se zjišťuje, jak klasické účtenky do datového souboru převést.
patpitchaya / Shutterstock.com
Kde se můžete setkat s elektronickými účtenkami?
V posledních několika letech jste si mohli všimnout, že elektronické účtenky již existují, stejně jako stvrzenky. V bankomatu či při půjčování knih v městské knihovně si můžete zvolit, jestli vám stačí zaslat potvrzení e-mailem, nebo chcete vytisknout papírek. Možnost volby máte i u mnoha supermarketů a jiných řetězců – podmínkou, která některé lidi odrazuje, je ovšem používání jejich aplikace.
Například v aplikaci Lidl Plus si můžete požadavek na elektronickou účtenku aktivovat jediným tlačítkem – účtenka se vám pak zařadí do archivu aplikace. Jestliže byste z nějakého důvodu papírový účet přece jen potřebovali, stačí o něj požádat pokladní. Jedna z mnoha výhod je, že účtenky se dají i stáhnout a sdílet a samozřejmě mají stejnou platnost jako papírové účtenky.
Podobně je to třeba i v Albertu a jeho aplikaci Můj Albert. „V roce 2023 využívalo elektronickou účtenku devět z deseti aktivních uživatelů aplikace, díky čemuž bylo ušetřeno 15 tisíc kilometrů účtenkového papíru. Z hlediska ochrany přírody a úspory papíru představuje elektronická účtenka ideální variantu a nás velmi těší, že tolik zákazníků ji v aplikaci využívá,“ uvádí Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert.
S elektronickou účtenkou si vystačíte i v drogerii dm. V aplikaci Moje dm najdete eÚčtenku v sekci Moje nákupy v prodejně.
Zdroj: Fidoo, Lidl, Albert, dm, Ecology Center
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko