Čárový kód má už víc než 50 let. Jak nám „morseovka“ na obalech změnila nakupování?

Záběr na čárový kód na riflích Nastasiiaa / Shutterstock.com

Píše se rok 1974, jeden zákazník v Ohiu si právě koupil balíček žvýkaček Wrigley’s Juicy Fruit a prodavač úplně poprvé v historii naskenoval čárový kód z obalu. Jednotný systém pro označování zboží ovšem dostal zelenou již o rok dříve v dubnu, a tak už je to letos víc než 50. let od tohoto převratného vynálezu. Jak čárové kódy vznikly, co vlastně znamenají a jak se od nich liší moderní QR kódy?

Přečtěte si také

Recept na nudle s povidly a mákem: Rychlý sladký oběd, který si zamilují i děti

Z písku na každé zboží

První myšlenka čárového kódu se zrodila již v roce 1949 na pláži floridského města Miami. Zde inženýr Norman Joseph Woodland přemýšlel na základě stížnosti jednoho obchodníka, jak zrychlit tehdy zpomalené manuální markování zboží u pokladen.

Okamžitě věděl, že k takovému úkolu bude potřeba vymyslet systém unikátních, přesto jednotných kódů. A jako bývalého skauta a účastníka druhé světové války ho ihned napadla morseovka. Začal si tedy prstem do písku navrhovat různé kombinace teček a čárek. Když chtěl zprávu smazat, znaménka se rozmazala a čáry byly na světě.

Kdy se čárové kódy objevily v obchodech?

Woodland si nechal v roce 1952 kódy i jejich čtečku navrženou podle tehdejších optických systémů, které v kinech synchronizovaly zvuk a obraz, patentovat. Musel nicméně počkat ještě téměř další čtvrtstoletí, než se jeho vynález začal plně používat. Finální podobu čárovému kódu potom dal v roce 1973 George Laurer, inženýr zaměstnaný u společnosti IBM.

Mladá pokladní markuje láhev mléka hedgehog94 / Shutterstock.com

Na svou slávu si musely počkat i u nás

I tak ale čárovým kódům trvalo ještě nějakou dlouhou dobu, než v obchodech obsadily obaly všech výrobků. Zákazníci i pokladní si museli zvykat, že přidělená cena výrobku není na první pohled patrná a musí zkrátka technologii věřit. Nehledě na to, že pro podniky znamenal přechod na novou technologii značné finanční investice.

V bývalém Československu začal čárový kód jako první používat pražský Dům elegance v roce 1985. Většina tuzemských obchodů technickým vybavením pro automatický sběr dat nedisponovala. Černobílé pruhy se ještě následující čtyři roky umisťovaly pouze na zboží určené pro vývoz na západ.

Záchrana pokladních i firem

Svět si na rychlý, pohodlný a hlavně spolehlivý systém, který využíváme dodnes, postupně zvykl. U pokladen se zkrátily fronty a firmy získaly lepší přehled o svých tržbách i skladových zásobách.

V současnosti existuje celá řada druhů čárových kódů. Některé se používají třeba jen v průmyslu, jiné v knihovnách nebo v doručovacích službách. O jejich širším využívání se spekuluje i ve zdravotnictví (například při podávání léků pacientům). Co se běžných výrobků týče, zákazník většinou přijde do styku zejména s třináctimístným čárovým kódem EAN.

  • Pro zajímavost, jeho první tři číslice označují zemi, v níž byl výrobek registrován (ne nutně ale vyroben). Česká republika tak má například kód 859, Polsko 590, Německo 400–440 a Rakousko 900–919.
Záběr na čtečku čárových kódů v obchodě Octus_Photography / Shutterstock.com

Čárové kódy umožňují pokrok i dnes

Dnes doba pokročila a čárové kódy v obchodech neusnadňují práci jen pokladním, ale i samotným zákazníkům. Ať už jde o věrnostní konta, kartičky nebo mobilní aplikace umožňující skenování produktů a jejich ukládání do nákupních seznamů (jak to má například i mobilní aplikace Kupi.cz). Mohou díky nim fungovat samoobslužné pokladny i služby typu Scan&Go, které nabízí nebo testuje již celá řada řetězců, jako například Globus, Kaufland, Tesco, Albert, COOP nebo Ikea.

Čím se odlišují QR kódy?

Čím dál častěji se také můžeme setkávat s QR kódy, které fungují velmi podobně. Oproti lineárnímu čárovému kódu, k jehož skenování je zapotřebí 1D čtečka, jsou však 2D, mohou být načteny z libovolného úhlu a zvládnou obsáhnout mnohem větší množství dat. Objevují se nejen na zboží, ale také reklamních předmětech a propagačních materiálech, vstupenkách, vizitkách nebo v restauracích, kde jako způsob bezkontaktní platby zažily rozmach především během koronavirové pandemie.

Zdroj: Kupi, Reflex