Burčák chutná nejlíp jen pár dní v roce. Kdy přesně ho chytit ve „fázi varu“

Sklenice a džbánek s burčákem alenacepl / Shutterstock.com

Vypadá jako sladká šťáva, perlivá a nevinná. Jenže burčák umí překvapit, a to nejen chutí, která se mění ze dne na den. Nejlíp chutná jen krátce, ve chvíli, kdy se v něm přesně potká cukr s alkoholem. Kdo tohle okno trefí, zažije něco, co se nedá zopakovat o týden později. Vysvětlujeme, kdy přesně burčák koupit, jak poznat tu správnou fázi a proč ho nepodceňovat.

Přečtěte si také

Vídáte na obalech malé ℮ vedle gramáže? Není tam náhodou a má přesně daný význam

Co je to burčák?

Burčák je částečně zkvašený mošt vyrobený z bílých nebo modrých hroznů vinné révy, který obsahuje vyvážený poměr alkoholu, cukru a kyselin. Nápoj je světle žlutý nebo sytě červený, přirozeně zakalený a může mít i jemnou sedlinu.

Označení „burčák“ přitom může nést jenom nápoj vyrobený z hroznů, které byly sklizeny a zpracovány na území České republiky. Podobné nápoje ze zahraniční produkce by naopak měly nést pojmenování „částečně zkvašený hroznový mošt“. Pokud chcete ochutnat tradiční českou pochoutku, vždy důkladně čtěte etiketu.

Trsy modrého hroznového vína visící na vinici zedspider / Shutterstock.com

Jak se vyrábí burčák?

Pro výrobu dobrého burčáku je zásadní především kvalita použitých hroznů, které se sklízí již za chladného rána a zpracovávají dřív, než stačí zteplat. Díky tomu si zachovají všechny své vlastnosti a aromatické látky. Hrozny se odstopkují, pomelou a následně vylisují.

Díky kvasinkám, které se v hroznech přirozeně nacházejí, začne mošt kvasit. Cukr se při kvašení mění na alkohol, uvolňuje se teplo a vzniká oxid uhličitý, který způsobuje jemné perlení. Jakmile obsah alkoholu dosáhne přibližně 6 %, některé původní kvasinky přestávají být aktivní a kvašení pokračuje působením odolnějších vinných kvasinek. Burčák tak postupně prokvašuje a mění se v mladé víno.

Rozdíl mezi burčáky

S téměř nealkoholickou sladkou variantou se někdy můžeme setkat již v srpnu, ten pravý burčák však přichází na scénu až začátkem září. Nejprve dozrávají bílé odrůdy, jako jsou Irsai Oliver a Müller Thurgau, dále Veltlínské zelené, Muškát moravský a Chardonnay. Od druhé poloviny září jsou už k dispozici i modré odrůdy, Svatovavřinecké a Frankovka, z nichž se vyrábí červený a růžový burčák.

Burčák je jedinečný především tím, že v každém stadiu svého zrání chutná trochu jinak. Zpočátku je velmi sladký a téměř bez alkoholu. Jak se však kvasinky množí, obsah alkoholu stoupá, chuť je kyselejší a vůně odrůdy, z níž je vyroben, mnohem výraznější. Burčák se dostává do tzv. fáze varu, kdy chutná ze všeho nejlépe. Poté se chuť láme ve prospěch alkoholu.

Cedule s nápisem „pravý moravský burčák“ před obchodem; vedle stůl s lahvemi burčáku Jens Hertel / Shutterstock.com

Co v burčáku vlastně je

Burčák není jen alkohol a cukr. Ve fázi varu obsahuje pouze 4 až 6 % alkoholu a kromě toho v něm najdeme množství minerálů, jako je zinek a železo, vitamínů, například B-komplex nebo thiamin, a hlavně kvasinek. Díky nim je burčák bohatý na bílkoviny, ale i kyselinu pantothenovou, která tělo chrání před onemocněními zažívacího ústrojí, či kyselinu nikotinovou a nikotinamid, které bojují proti nervovým poruchám.

Kvůli neustálé práci kvasinek je ovšem burčák náchylný na přepravu. Vlivem kvašení produkuje nápoj velké množství oxidu uhličitého, takže v lahvi vzniká tlak, kvůli němuž by vám mohla doslova explodovat pod rukama. Proto je nutné nechat ho tzv. „dýchat“ a oxid uhličitý pravidelně upouštět.

Na co si dát pozor u burčáku

Ačkoli má burčák ve své nejchutnější fázi přibližně tolik alkoholu jako desetistupňové pivo, může být zrádný. Jeho sladká chuť a jemné perlení jej mohou snadno zaškatulkovat jako neškodnou šťávu, která zdánlivě vůbec nestoupá do hlavy. Kámen úrazu je v tomto případě v množství, které vypijete. U burčáku totiž málokdy zůstane u jedné skleničky a pokud jej vypijete více, můžete být ve výsledku nepříjemně překvapeni, jakou vám způsobí kocovinu.

Zdroj: Kupi, Science Direct, Bezpečnost potravin