Koncem léta pěstování nekončí! Do zimy stihnete ještě sklidit novou zeleninu i jahody

Muž drží koš plný zeleniny Tatevosian Yana / Shutterstock.com

Léto se pomalu chýlí ke konci, dny se zkracují, rána začínají být chladnější a noční teploty jakbysmet. I když už se může zdát, že zahradnická sezóna má to nejlepší za sebou, není to tak úplně pravda. Vysít se dá ještě spousta zeleniny. Která to je a jak s ní pracovat? A jak to udělat, abyste ještě na podzim měli čerstvé jahody?

Přečtěte si také

Vědci konečně řekli, která zelenina je nejzdravější. A rozhodně se jedná o překvapení

Dokdy je možné vysít zeleninu?

Přestože je druhá polovina srpna především obdobím sklizně, dá se stále plno plodin na zahrádku vysít tak, abyste před zimou zvládli sklízet ještě jednou.

Aby plodily a prospívaly, potřebují rostliny především dostatek denního světla – na vypěstování vám tedy zbývá zhruba 60–80 dní, přibližně do konce října, kdy se délka denního světla zkrátí na méně než 10 hodin. Takové podmínky už jsou pro růst nevhodné, takže to, co nevyroste do té doby, už nevyroste vůbec. Potřeba teploty i míry závlahy se navíc liší jak mezi druhy, tak i odrůdami, proto buďte při pěstování obezřetní.

  • Tip: Při výběru plodin k výsevu se řiďte zejména délkou vegetační doby uváděnou na obalech se semínky.
Vyvýšené záhony se zeleninou Friendly Studios / Shutterstock.com

Co zasít na konci léta a začátku podzimu?

Vhodné pro podzimní a zimní výsev jsou především:

  • Saláty – hlávkové (například Červánek či Amur) i listové (Dubared). V případě jiných odrůd se raději nejprve přesvědčte, zda je možné pěstovat je celoročně a jak dlouhá je jejich vegetační doba.
  • Asijská listová zelenina – hořčice čínská (například Red Giant), mizuna, mibuna či pak choi.
  • Špenáty a mangoldy.

Tip: Saláty vysévejte ve shlucích. Když rostou pohromadě, vydrží i nižší teploty a lépe přezimují.

  • Ozimá cibule a cibule zimní sečka – bez problémů přezimuje a sklízí se už časně zjara.
  • Rané odrůdy květáku a brokolice.
  • Kadeřávek – když ho vysejete ještě teď, do zimy rostlina vyroste a zesílí natolik, že ji přečká bez problémů. Sklízet pak budete moci už časně zjara.
  • Mrkev – vybírejte rané odrůdy s co nejkratší vegetační dobou. Zpravidla to bývají odrůdy menších mrkví a karotek s kratším, kulovitým kořenem. Nabízí se například Little Fingers, údajně nejsladší odrůda mrkve. Její vegetační doba je jen 55 dnů, do zimy zvládne bez problémů narůst.
Letní zahradničení – pomůcky a heřmánek v konvičce Maria Evseyeva / Shutterstock.com
  • Rané odrůdy salátové řepy – když nestihnou dorůst bulvy, sklízet se dají i nedozrálé a svou službu udělají i řepné listy. Je ale možné nechat ji přes zimu v zemi a sklízet až na jaře.
  • Dozrát stihnou také ředkve i ředkvičky všemožných tvarů a barev.
  • Vyzkoušet můžete i pěstování vodnice. Chutná velmi podobně jako tuřín, bez problémů ho nahradí a dá se vypěstovat ještě na podzim, případně sklízet během zimy.
  • Rané odrůdy zelí – pekingské nebo čínské.
  • Byliny – zejména kerblík, koriandr, kopr a pažitka.
  • Nenáročnou, hladce přezimující zeleninou je i kozlíček polníček, portulák zimní (odrůda šruchy seté) nebo barborka obecná.

Jak na rozmnožování jahodníku?

Druhá polovina srpna je navíc ideálním obdobím k množení jednouplodících jahodníků. Ty se množí výhony, které rostou na šlahounech původních jahodníků. Šlahouny mohou dosahovat až metrové délky a na sobě mohou nést klidně i pět výhonů – mladých sazenic. K množení však používáme zpravidla jen první dva směrem od rostliny, bývají totiž nejsilnější.

Tři možnosti, jak namnožit jahodníky a získat vlastní sazenici:

  • Výhon od mateční rostliny neodstřihávejte. Zajistěte, aby se dotýkal země, klidně ho trochu přihrňte hlínou nebo lehce připevněte k zemi. Pomůžete mu tak pustit kořeny. Šlahoun, který vede od výhonu dál, pak odstraňte.
  • Šlahoun od původní rostliny odstřihněte. První dva výhony směrem od rostliny od sebe oddělte a zasaďte do samostatných květináčků. Ostatní výhony vyhoďte.
  • Šlahoun u jahodníku ponechte, ale dejte pod něj v místě výhonu květináček. Sazenice prokoření přímo do něj.
Dědeček s vnučkou zasazují jahodník Halfpoint / Shutterstock.com

Nové sazenice prokoření zhruba za čtyři týdny. V prvním a třetím případě pak šlahoun od mateční rostliny odstřihněte a mladé sazenice opatrně vysázejte na nový záhon. Pozor na to, abyste jim při manipulaci nepoškodili kořenový systém, mohlo by je to zahubit.

Zdroj: Kupi