Zahrada v červenci: Na co se připravit a co nezapomenout?
Konečně nastává čas, kdy za celou dosavadní dřinu sklízíme ovoce. To skutečné i pomyslné v podobě čerstvé a křehké zeleniny či krásně rozkvetlých květin a keřů. Usínat na vavřínech bychom ale neměli ani s nastávajícím létem. Ještě pořád je na zahradě co dělat a do čeho se pustit.
Co v článku najdete
Užitková zahrada
Neustále pokračujeme v okopávání záhonů a v boji s plevelem i škůdci, zvýšenou pozornost navíc věnujeme v tomto období dostatečnému přihnojování a zálivce. Sklízíme konečně plody své práce a průběžně vyséváme saláty i další plodiny k podzimní sklizni. Speciální péči vyžadují v tomto období především rajčata a jahodníky.
Vyvazování a vylamování rajčat
Rostliny rajčat bývají už touto dobou celkem vysoké a silné, na některých odrůdách se objevují první zelené plody. Je proto potřeba přidat k rostlině podél stonku oporu, aby zůstala vzpřímená a vahou rajčat se nepolámala.
- Existují kovové spirály vyráběné přímo k těmto účelům, která rajčata snadno podrží a zároveň jim nebudou nijak bránit v růstu. Výhodou je, že k nim není nutné rajčata upevňovat žádným provázkem či drátkem, rostlinu podrží spirálovitý tvar tyčky.
- Další možností je vybavit rajčatový záhon rovnými bambusovými tyčkami – k těm je ale potřeba rajčata vyvázat. V tu chvíli musíme myslet na to, abychom rostlině nechali dostatek prostoru k růstu a nevyvazovali ji příliš na pevno. Čas od času také bude nutné provázky, podle toho, jak rajče poroste, upravit a posunout.
Rajčatům průběžně raší a dorůstají tzv. zálistky, kdy se mezi stonkem a větvičkami rostlin objeví lístky, z nichž, pokud je včas neodstraníte, vyroste další větvička. Rajče tak obrůstá a košatí. Čím víc energie však dává do růstu zeleně, tím méně jí zbude na tvorbu plodů. Proto je potřeba tyto zálistky pravidelně vyštipovat, ideálně ve chvíli, kdy jsou opravdu malé. Nejenže rostlinu zbytečně netrápíme, ale minimalizujeme navíc riziko, že se do rány dostane třeba nějaká plíseň.
Pozor: U keříčkovitých rajčat narůstá na postranních výhonech úroda, proto se nezaštipují.
Canva
Péče o jahodníky
Po dozrání a sesbírání jahod je důležité jahodníkům, které chceme na záhoně nechat i na příští rok, věnovat důkladnou péči. Jednou plodícím odrůdám odstříháme přebytečné výhony (této činnosti se prozatím vyhneme u stáleplodících druhů). Spolu s nimi odstraníme z rostliny i veškeré seschlé nebo skvrnitostí napadené listy, v některých případech je nutné obrat listy všechny a ponechat jen střed – srdíčko sazenice. Nebojte, i tak to jahodník zvládne. Právě ono srdíčko je klíčové při dorůstání mladých, zdravých listů. Ošetřený jahodník lehce přihnojte a zalijte i přesto, že už neplodí.
Pokud máte jahodníky na záhoně už třetím rokem, bylo by dobré záhon obnovit, ideálně v jiné části zahrady, ne na stejném místě. Po této době totiž ztrácejí svou sílu a přestávají dostatečně nebo úplně plodit. Je tedy na čase vysadit nové sazenice. Pokud je vysadíte na podzim, budou vám plodit už další sezónu.
Sazenice nemusíte kupovat – nové získáte snadno z výhonů starých jahod z vlastní zahrádky. Rozpínající se plazivé výhony, tzv. šlahouny, snadno zakořeňují do země. Nechte je prokořenit a pak mladé odnože od starších rostlin jednoduše odstřihněte a s celým kořenovým balem přesaďte.
Další práce v jedlé části zahrady
Ze zeleniny se v červenci hojně sklízí brokolice, fazolové lusky, hrášek, okurky (čím častěji je sklízíme, tím více se tvoří) a sladký fenykl. Jakmile zežloutnou listy česneku a změkne krček, sklízíme i ten. Svážeme ho a sušíme ve stínu dva až tři týdny. Z ovoce dozrávají třešně, rybízy, angrešty, maliny, letní odrůdy jabloní, hrušní či meruněk.
Vysévat se v této době dá ještě pekingské nebo čínské zelí, keříčkové fazole, kadeřávek, tuřín, rané odrůdy salátu či mrkve a vysadit můžeme také pórky, květáky, růžičkovou kapustu, červenou řepu a ředkvičky.
Canva
Okrasná zahrada
Zahálet nebudeme ani v okrasné části zahrady.
- Letničkám v truhlících a květináčích pravidelně odstraňujeme odkvetlé květy – prodloužíme tím rostlinám dobu kvetení.
- Abychom prodloužili kvetení, odstraňujeme průběžně odkvetlé květy také u šalvějí, vlčích bobů, ostrožek a kuklíků, kopretin, denivek či u okrasných tabáků.
- Na skalce odstraňujeme odkvetlé květy u kakost. Ty pak díky tomu kvetou až do září. Kvetou také netřesky a i u nich je potřeba odkvetlý květ odstranit.
- Na záhonech dělíme a přesazujeme odkvetlé kosatce. Zkrátíme jim kořeny i listy a necháme jen zdravé části oddenků. Později pří výsadbě ponecháme horní polovinu oddenku nad zemí.
- Milujete-li bohaté květy hortenzií, je potřeba dodávat rostlinám v tuto chvíli, kdy nejintenzivněji rostou, dostatek živin a zajistit dostatek vláhy. Přihnojujeme je proto jednou za týden až deset dní.
- Začínáme řízkovat pelargonie a fuchsie, ale také pokojové a ostatní balkonové rostliny.
Nezapomínejte na růže
Skvosty našich zahrad jsou touto dobou buď v tom nejlepším, nebo už začínají pomalu chřadnout. Ať jsou ale v kterékoli ze zmíněných fází, je potřeba se o ně postarat.
Ještě naposledy je v této sezóně přihnojíme. Později už to raději neděláme, abychom nepoškodili správné vyzrávání mladých výhonů. S čím bychom ovšem přestávat neměli, je okopávání. Růže totiž dobře prospívají v provzdušněné půdě.
Růžím pravidelně kontrolujeme listy, které často napadá plíseň nebo mšice. Pokud na listech objevíte jedno, druhé, nebo dokonce obojí, sáhněte neprodleně po speciálním postřiku na růže, který působí na škůdce i plísně zároveň. V hobby marketech a specializovaných zahradnických potřebách se dá takový postřik sehnat i v k přírodě šetrnější variantě.
U postupně dokvétajících druhů odstřiháváme průběžně odkvetlé květy – tak, aby na keři zůstalo očko vyrůstající ven. Časem na něm totiž vyroste nová větvička i s poupátky.
Pozor: U botanických a pnoucích růží se tomuto úkonu vyhněte. Po odkvětu totiž keře obrazí šípky, které jsou v podzimní zahradě nejen krásnou dekorací, ale i zdravým doplňkem stravy.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko