Česko zavádí nový systém varování. Mobil vás začne hlasitě upozorňovat na nebezpečí, odborník varuje i před podvody

Člověk drží mobilní telefon se zobrazeným nouzovým varováním před krizovou situací Ascannio / Shutterstock.com

Blíží se povodeň, tornádo nebo jiná krizová situace. Místo toho, abyste čekali na sirény nebo hledali informace na internetu, dostanete přímo do mobilu výrazné upozornění s pokyny, jak se zachovat. Právě to má umožnit nový český systém varování CZ-Alert, který využívá technologii Cell Broadcast. Zpráva má dorazit během několika sekund všem kompatibilním telefonům v ohrožené oblasti. Ani moderní technologie ale není bez chyb. Odborník na kybernetickou bezpečnost Miloslav Lujka z Digitální pevnosti upozorňuje na riziko lidského selhání, falešných výstrah i podvodníků, kteří se mohou za nový systém vydávat.

Přečtěte si také

Řidiči dělají každou zimu stejnou chybu. Klimatizaci vypnou a zapomenou na ni

Zapomeňte na klasické SMS. Nové upozornění dostanete přímo na displej

Dosavadní způsob rozesílání varovných SMS má své limity. Zprávy se odesílají jednotlivým telefonním číslům, a pokud je potřeba informovat velké množství lidí najednou, může jejich doručení trvat déle. V krizové situaci, kdy rozhodují minuty, je to problém.

Nový systém CZ-Alert proto využívá technologii Cell Broadcast. Ta funguje na úplně jiném principu. Mobilní vysílač vyšle zprávu do všech kompatibilních telefonů ve svém dosahu, aniž by musel jednotlivě kontaktovat jejich majitele. Není přitom rozhodující, jestli je v dané oblasti několik stovek, nebo desetitisíce lidí.

„Technologicky je to obrovský skok. Dnešní varovné esemesky se posílají číslo po čísle a v jedné oblasti je dostane maximálně dvě stě tisíc lidí. Cell Broadcast funguje jinak, je to spíš rozhlas než pošta. Vysílač zprávu ‚vykřikne‘ do všech telefonů, které jsou zrovna v jeho dosahu, a nezajímá ho, kolik lidí právě volá nebo jestli je síť ucpaná,“ vysvětluje pro Kupi Miloslav Lujka, přední český odborník na kybernetickou bezpečnost z Digitální pevnosti.

Výhodou je také rychlost. V Německu nebo Rakousku, kde už podobný systém funguje, se podle odborníka upozornění doručují během několika sekund. Zprávy navíc mohou být cílené pouze na konkrétní oblast, kterou nebezpečí skutečně ohrožuje.

Lidé se nemusí obávat, že by si kvůli novince museli instalovat další aplikaci. Upozornění se má zobrazit přímo na displeji telefonu jako výrazné systémové hlášení, doprovázené hlasitým zvukovým signálem. Systém má být určen pro kompatibilní telefony s Androidem a iOS.

Co když vám varování vůbec nepřijde? Ani nový systém není stoprocentní

Rychlost a schopnost informovat velké množství lidí jsou velkou výhodou. Neznamená to ale, že se výstraha dostane skutečně ke každému. Aby telefon upozornění přijal, musí být zapnutý, podporovat potřebnou technologii a nacházet se v dosahu funkční mobilní sítě.

„Stoprocentní to ale nebude a je fér to říct nahlas. Vypnutý telefon, režim letadlo, sklep bez signálu nebo starý tlačítkový mobil, a varování prostě nepřijde. Hodně záleží i na aktualizacích,“ upozorňuje Lujka.

Jak moc se může dostupnost lišit, ukazuje příklad Estonska. Tam se podle odborníka počítá s tím, že v prvních měsících dostane výstrahu přibližně 70 procent chytrých telefonů. Teprve zhruba po roce by se měl podíl zvýšit na více než 90 procent.

Ještě jeden důležitý detail by lidé neměli přehlédnout. Stát se nedozví, komu se upozornění skutečně zobrazilo. Technologie totiž funguje jako jednosměrné vysílání, nikoliv jako klasická zpráva, u které lze sledovat doručení.

„Proto CZ-Alert sirény nenahrazuje, jen přidává další vrstvu. A lidi by si měli pamatovat jednu věc: když vám nic nepípnulo, neznamená to, že se nic neděje,“ zdůrazňuje odborník.

V praxi to znamená, že ani při absenci upozornění není radno ignorovat sirény, pokyny záchranných složek nebo informace z oficiálních zdrojů. Nový systém má zvýšit šanci, že se lidé o nebezpečí dozvědí včas, nemůže ale být jediným způsobem, jak se k nim důležité informace dostanou.

Mobilní telefon v rukou Skrypnykov Dmytro / Shutterstock.com

Při dlouhém výpadku proudu vám nepomůže ani sebelepší technologie

Další slabinou je závislost na dostupné infrastruktuře. Cell Broadcast si dokáže poradit s přetíženou mobilní sítí, protože zprávu nerozesílá jednotlivým uživatelům. To ovšem neznamená, že bude fungovat za všech okolností.

„S přetíženou sítí si systém poradí, s dlouhým blackoutem už hůř. Stejně tak vašemu telefonu jednou může dojít baterka. Rádio na baterky a nabitá powerbanka proto nejsou přežitek, ale základ,“ připomíná Lujka.

Právě na to by lidé měli myslet při přípravě domácnosti na mimořádné události. Pokud dojde k rozsáhlému výpadku elektřiny, může být problém nejen s nabíjením mobilu, ale postupně také s fungováním dalších částí infrastruktury.

Powerbanka, náhradní baterie a obyčejné rádio proto mohou být v podobných situacích mnohem užitečnější, než se na první pohled zdá.

Kdo rozhodne, že se celé oblasti rozešle varování?

U systému, který dokáže během okamžiku upozornit velké množství lidí, je zásadní také otázka, kdo smí výstrahu spustit. Nejde totiž jen o technickou možnost odeslat zprávu, ale především o správné vyhodnocení situace.

Podle Miloslava Lujky mají podněty k rozeslání upozornění dávat orgány krizového řízení a další příslušné úřady. Finální schválení má provádět Národní operační a informační středisko a samotné rozeslání zajistí mobilní operátoři.

Odborník považuje toto rozdělení odpovědnosti za správný princip. „Princip, že jeden navrhuje a druhý mačká tlačítko, je správný,“ říká. Zároveň ale upozorňuje, že samotné rozdělení pravomocí nestačí. Důležitá je také technická ochrana systému před zneužitím nebo chybou obsluhy. Stát podle něj podrobnosti o technickém zabezpečení nezveřejnil, a proto ho nemůže konkrétně hodnotit.

Za důležité bezpečnostní prvky by však považoval například vícefaktorové přihlašování, schvalování odeslání dvěma lidmi, důsledné oddělení testovacího a ostrého prostředí a především připravený postup, jak chybnou výstrahu co nejrychleji odvolat.

Chybné varování může způsobit paniku. Na Havaji čekali na opravu 38 minut

Jedním z největších rizik nemusí být podle Lujky sofistikovaný hackerský útok, ale obyčejná lidská chyba. Stačí nesprávně vybraná oblast, špatně formulované upozornění nebo zbytečně časté varování, kvůli kterému lidé postupně přestanou brát systém vážně.

Jako příklad uvádí událost z Havaje z roku 2018. Tam pracovník omylem rozeslal varování před balistickou raketou. Opravná zpráva se k obyvatelům dostala až po 38 minutách.

„Představte si těch 38 minut. Špatně vybrané území, nesrozumitelný text nebo varování kvůli každé bouřce jsou podle mě reálnější hrozba než hacker v kapuci,“ upozorňuje Lujka.

Právě srozumitelnost a důvěryhodnost výstrah budou podle něj zásadní. Pokud budou lidé dostávat upozornění příliš často nebo bez jasných důvodů, mohou je časem začít podceňovat. A to by v případě skutečného nebezpečí mohlo mít vážné následky.

Mohou hackeři rozeslat falešné varování na celý stadion?

Vedle lidské chyby existují také technická rizika. Lujka upozorňuje na tři možné scénáře zneužití systému.

  • Prvním je napadení samotného komunikačního řetězce mezi úřady a operátory. Podle odborníka už byly případy napadení podobných systémů zaznamenány. V takovém případě nastupuje záložní komunikace a další bezpečnostní opatření.
  • Druhým rizikem je takzvaná falešná základnová stanice. Jde o zařízení, které se může tvářit jako skutečný mobilní vysílač. Při dostatečném technickém vybavení by útočník mohl podvrhnout varování lidem v určitém okolí. „Celou republiku tím nevyděsíte, ale lokální paniku způsobit můžete,“ vysvětluje Lujka. Jako příklad uvádí plný stadion, kde by falešné upozornění mohlo vyvolat zmatek mezi velkým počtem lidí.
  • Třetí scénář je podle něj vůbec nejpravděpodobnější a týká se přímo běžných uživatelů. Podvodníci totiž mohou využít toho, že se o novém systému začne mluvit, a pokusit se získat od lidí citlivé údaje.
Mobil v rukou BAprod / Shutterstock.com

Pozor na SMS podvodníků. CZ-Alert po vás nikdy nebude chtít peníze

S novým systémem se může objevit také nová vlna podvodných zpráv. Útočníci mohou rozesílat SMS, které se budou vydávat za oficiální upozornění CZ-Alert. Mohou například tvrdit, že je potřeba ověřit identitu, potvrdit přijetí výstrahy nebo aktualizovat bezpečnostní údaje.

„Jakmile se o CZ-Alert začne mluvit, přijdou esemesky typu ‚CZ-Alert: ověřte svou identitu zde‘,“ předpovídá Lujka.

Jak tedy poznat skutečné varování? Rozdíl je poměrně zásadní. Pravé upozornění se zobrazí jako systémové hlášení přes celý displej, doprovází ho hlasitý zvukový signál, a to i v případě, že máte telefon ztišený. Nemá běžného odesílatele s telefonním číslem a nelze na něj odpovídat.

Nejdůležitější je ale něco jiného. Skutečné varování po vás nikdy nebude požadovat heslo, údaje z platební karty ani žádnou platbu.

Pokud tedy obdržíte zprávu, která se tváří jako upozornění CZ-Alert a zároveň obsahuje odkaz na ověření identity nebo žádost o zaplacení, neklikejte na něj. Může jít o pokus o phishing, tedy podvodné vylákání osobních či přihlašovacích údajů.

Co udělat, aby vám nové varování neuniklo?

Samotné zavedení systému nestačí. Důležité bude také to, aby lidé věděli, jak upozornění funguje a měli správně nastavené telefony.

Lujka doporučuje zkontrolovat, zda jsou v mobilu povolená nouzová upozornění. Jejich nastavení najdete podle typu zařízení například v sekci Oznámení nebo Bezpečnost a stav nouze. Vyplatí se také pravidelně instalovat aktualizace operačního systému.

Nezapomeňte ani na starší členy rodiny. Pomozte jim ověřit nastavení telefonu a vysvětlete, jak skutečná výstraha vypadá. Právě edukace bude podle odborníka stejně důležitá jako samotná technologie.

Lidé navíc mohou mít možnost některé typy upozornění vypnout. I proto bude důležité, aby stát veřejnosti srozumitelně vysvětlil, proč je vhodné výstrahy ponechat aktivní a jaké situace budou důvodem k jejich rozeslání.

Nový systém CZ-Alert může výrazně zlepšit informování obyvatel při krizových situacích. Jeho úspěch ale nebude záviset jen na technologii. Stejně důležité bude správné vyhodnocování hrozeb, důvěryhodnost odeslaných zpráv a schopnost lidí rozpoznat skutečné varování od podvodu.

Zdroj: Miloslav Lujka, odborník na kybernetickou bezpečnost pro Kupi.cz, Ministerstvo vnitra ČR