Zahřát se v zimě neznamená navléct na sebe co nejvíce oblečení. Záleží také na tom, jaké materiály zvolíte a zda odpovídají plánované aktivitě. S výběrem termoprádla i péčí o něj poradily pro Kupi marketing content manažerka Vendula Kořínková a specialistka prodeje Linda Lamberková z outdoorového obchodu 4camping.
S klesající venkovní teplotou mají lidé tendenci se oblékat stále tepleji. A před zimním výletem nebo cestou do hor často přidávají další vrstvy v domnění, že čím více jich bude, tím lépe. Jenže při pohybu se lze snadno přehřát a zbytečně zapotit. Důležitá je proto už první vrstva přímo na těle.
Podle Venduly Kořínkové a Lindy Lamberkové z outdoorového obchodu 4camping odvádí termoprádlo pot od pokožky a pomáhá udržovat tělo v suchu, ne každé se ale hodí na všechno. „Při výběru termoprádla nezáleží jen na venkovní teplotě, ale především na intenzitě pohybu, míře pocení a délce pobytu venku,“ vysvětlily.
S plánovaným pohybem souvisí i volba materiálu. Kořínková a Lamberková se u zákazníků často setkávají s otázkou, jestli je lepší merino, nebo syntetika. Jednoznačnou odpověď na ni nemají, vždy záleží na tom, kam se člověk chystá a jak aktivní bude. Merino vlnu doporučují na turistiku, lyžování i běžné zimní nošení. Oceňují na ní, že přirozeně reguluje teplotu, dobře pracuje s vlhkostí a omezuje vznik nepříjemného zápachu, což se hodí zejména na vícedenních výpravách bez možnosti každodenního praní.
Jiné přednosti i slabiny popisují u syntetiky a směsových materiálů. „Syntetické materiály se hodí především na intenzivní aktivity, jako je běh. Rychle odvádějí pot a schnou, ale snáze přejímají pachy a vyžadují častější praní. Směsové materiály kombinují výhody obou variant a představují univerzální volbu pro různé outdoorové aktivity,“ popsaly.
Že si pach drží hlavně polyester, ukazuje i výzkum. Proč je polyesterové tričko po výkonu cítit víc než vlněné, zkoumali vědci z kanadské Albertské univerzity a novozélandské Otagské univerzity. Ve studii z roku 2024 namáčeli různé textilie do roztoku napodobujícího pot a poté měřili, kolik pachových látek se z nich uvolňuje. Polyester podle výsledků nenasává z potu tolik vody, zato ochotně váže mastné složky a pachové látky, které se ve vodě nerozpouštějí.
Vlna a nylon zpočátku pohltily pachových látek hodně, zbavovaly se jich ale rychleji a po 24 hodinách z nich bylo cítit výrazně méně. Spoluautorka výzkumu Rachel McQueenová z toho vyvozuje, že polyester je nutné vyprat, kdežto vlněné a nylonové oblečení lze někdy jen vyvětrat. Šlo ovšem o laboratorní pokus se vzorky látek a umělým potem, ne o test oblečení nošeného při sportu.
Materiálem však výběr termoprádla nekončí. Obě respondentky upozorňují ještě na jeden parametr, který rozhoduje o tom, k jaké aktivitě se prádlo hodí.
„Důležitá je také gramáž. Lehčí termoprádlo je vhodné pro intenzivní pohyb, střední gramáž pro turistiku a lyžování a vyšší gramáž pro silné mrazy nebo pomalejší aktivity. Termoprádlo by mělo dobře přiléhat k tělu, aby správně odvádělo vlhkost, ale zároveň nesmí omezovat pohyb,“ vysvětlily Kořínková a Lamberková.
Samotné termoprádlo tvoří pouze základ zimního oblečení. Stejně důležité je ale i oblečení, které se obléká přes něj. Obě respondentky doporučují takzvaný cibulový princip. Ten spočívá v kombinaci několika vrstev, z nichž každá plní jinou funkci.
Obě také připomínají, že při sportu a turistice se nemá zapomínat ani na vhodné ponožky, například z kombinace merino vlny a syntetických vláken.
V chladném počasí přitom nejde jen o pohodlí, ale také o zdraví. Pokud oblečení dostatečně nehřeje, nechrání před větrem nebo neodvádí pot, zvyšuje se riziko omrzlin a podchlazení. Uvádí to Národní zdravotnický informační portál.
Pixel-Shot / Shutterstock.com
Ani správně zvolené vrstvy nezabrání přehřátí, pokud se při výstupu tělo příliš zahřeje a začne se potit. Oblečení je proto potřeba průběžně přizpůsobovat intenzitě pohybu i aktuálnímu počasí.
„Důležité je nepřehřívat se. Ideální je vyrazit s lehkým pocitem chladu, protože při pohybu se tělo rychle zahřeje. Před náročnějším výstupem si rozepněte bundu nebo odložte vrstvu, při zastávce se naopak včas přioblékněte. Na zimní túru se vyplatí přibalit jednu suchou izolační vrstvu navíc,“ doporučily Kořínková a Lamberková.
Aby termoprádlo dobře odvádělo pot a sloužilo co nejdéle, potřebuje také správnou péči. Oslovené odbornice uvádějí, že pomáhá zachovat jeho funkční vlastnosti a prodlužuje životnost. Doporučují řídit se především pokyny výrobce na štítku a k tomu dodržovat několik základních pravidel:
„Aviváž nepoužívejte. Může na vláknech vytvářet povlak, který omezuje schopnost materiálu odvádět vlhkost,“ upozornily Kořínková a Lamberková.
Po vyprání přichází na řadu sušení a Kořínková s Lamberkovou doporučují opatrnost i se sušičkou. Za nejbezpečnější považují sušení volně na vzduchu, mimo přímé slunce a zdroje tepla. Merino radí sušit ideálně ve vodorovné poloze, aby se nevytahalo, a u syntetiky se vyhnout především vysokým teplotám.
Kvalitní termoprádlo nemusí sloužit jen jednu nebo dvě zimy. Při správném praní a sušení si podle Kořínkové a Lamberkové může zachovat své funkční vlastnosti po několik sezon. Věnujte proto pozornost pokynům výrobce a pokuste se vyhnout chybám, které mohou materiál zbytečně poškodit.
Zdroje: Vendula Kořínková a Linda Lamberková ze společnosti 4camping pro Kupi.cz, University of Alberta, Textile Research Journal, NZIP