Když její maminka rodině oznámila, že si pořídila pozemek na Srí Lance, všichni jen nevěřícně kroutili hlavou. Zanedlouho už na jihu ostrova stály první bungalovy – než je měsíc po dokončení smetla nemilosrdná vlna tsunami. Oni se ale nevzdali a začali stavět znovu od nuly. Proč je Srí Lanka velkou školou pro každého perfekcionistu a v čem spočívá kouzlo místní pohostinnosti? O tom, ale také o proměně srílanské atmosféry po covidové pandemii a ekonomické krizi i mnohém dalším se Marcela Adamusová rozpovídala v našem rozhovoru.
Cestovatelka, která pomáhá lidem objevovat Srí Lanku. Její rodina na tomto exotickém ostrově už přes 25 let vlastní ubytování Tropical Garden, jehož provoz má v posledních letech na starost. O své osobní zkušenosti z ostrova se dnes opírá i při poskytování poradenství těm, kteří se chystají navštívit Srí Lanku na vlastní pěst. Snaží se jim tuto zemi představit tak, jak ji zná ona a jakou si ji už před lety zamilovala.
Celé naše podnikání na Srí Lance je spíš shoda okolností než promyšlený podnikatelský záměr. Moje mamka s kamarádkou přijely na Srí Lanku v roce 2001 na „baťůžkářskou“ dovolenou. Procestovaly celý ostrov a na závěr zakotvily na jižním pobřeží v městečku Tangalle. Tam se jim natolik líbilo, že se sem vrátily i za rok. Místní známí jim tehdy nabídli koupit pozemek, a protože byl za výhodnou cenu, řekly si, že to prostě zkusí.
Podotýkám, že mamka je profesí houslistka, takže úplně mimo obor cestovního ruchu. Když nám tuhle novinu po návratu domů oznámila, naše reakce byla, že se asi zbláznila. Ale dnes jsme jí i Ivě za to tehdejší bláznovství vděční. Srí Lanka je druhým domovem nejen pro mě, ale i mou sestru a širší rodinu i přátele.
My nehledali, Tropical Garden si našlo nás. Je to už ale opravdu řada let zpátky. Dnes je situace s pozemky na Srí Lance úplně jiná. Tehdy jsme byli jedni z vůbec prvních Čechů a vlastně i cizinců, kteří v naší oblasti začali podnikat.
Je to tak, já pomáhám lidem naplánovat dovolenou na vlastní pěst, ale s mou online podporou a kontakty na místě. Nemyslím si, že lidé dělají vyloženě chybu, pokud si koupí zájezd od nějaké větší cestovky. Záleží ale, co od dovolené čekají. Většina cestovek se zaměřuje na velké hotelové resorty v rušnějších turistických letoviscích, obvykle co nejblíže k letišti. Tyto lokality ale zdaleka nejsou ty nejhezčí, které můžete na Srí Lance navštívit.
Pokud někdo jede na „válecí“ dovču, využije možnost stravování pouze v hotelu, podnikne za pobyt třeba jeden výlet a zbytek stráví u bazénu či na pláži, pak se dostane přes cestovku leckdy i na lepší cenu, než když pojede samostatně. Ale za mě je škoda strávit dovolenou na Srí Lance zavřený v resortu. Tato země je úžasná v tom, že je bezpečná a není náročné do ní cestovat individuálně. Doporučuji ji poznat trochu víc.
Lidé se na mě neobrací proto, abych jim pomohla zajistit „nejlevnější možnou dovolenou na Srí Lance“. To neumím a ani nechci dělat. Co ale umím, je ukázat tu Srí Lanku, kterou znám a miluju – autentickou, divokou, s překrásnou přírodou, prázdnými plážemi, milými lidmi a skvělým jídlem.
Dokážu sehnat ubytování na míru, které bude přesně odpovídat představám a požadavkům klienta. Pomohu naplánovat výlety s ohledem na to, zda jde třeba o rodinu s dětmi nebo pár v seniorském věku. Vymyslím trasu ostrovem tak, aby dávala smysl a netrávilo se zbytečně moc času v autě. A celou dobu jsem pak k dispozici jako „přítel na telefonu“. Moje služby jsou tedy ideální pro někoho, kdo chce na Srí Lanku sám, ale nechce trávit hodiny hledáním na internetu nebo konzultacemi s AI.
Marcela Adamusová
Já byla na Srí Lance poprvé až po tsunami, ale i tak si pamatuji jako dnes, jak jsme celá rodina zděšeně sledovali zprávy v televizi a snažili se kontaktovat místní přátele. Trvalo více než týden, než se povedlo se s nimi spojit a než jsme zjistili, co se vlastně odehrálo u nás v Tropical Garden. Tehdy jsme měli čerstvě dostavěno, původní bungalovy stály sotva měsíc a nikdo z rodiny je nikdy neviděl, známe je pouze z fotek. Nezůstalo z nich vůbec nic.
Začít znovu nebylo lehké, museli jsme zcela překopat původní plány. I kvůli financím se napodruhé stavělo po částech – napřed jeden malý domek a až po několika letech druhý.
Tsunami byla dobrá v tom, že každá následující katastrofa, co nás potkala, v porovnání s ní vypadá jako maličkost.
Výhodou je i to, že Tropical Garden je především „naše chata“, nikdy to nebyl a nebude „jen byznys“. A tak když jsme museli za covidu zavřít, nebyla to pro nás taková rána jako třeba pro místní podnikatele, kterým na turistickém ruchu závisí živobytí.
Stalo se toho opravdu hodně a každá událost poznamenala místní jinak. Ta poslední, tedy ekonomická krize, vedla na jednu stranu k velkému nárůstu cen, což místním dodnes hodně komplikuje život, na druhou ale vedla i k výměně vlády, která byla u moci až příliš dlouho. V tomto ohledu cítím posun k lepšímu.
Chuť s tím praštit mám asi tak dvakrát do měsíce. (smích) Jediné, na co se na Srí Lance můžete spolehnout, je to, že se na nic nemůžete spolehnout. A že budete řešit jeden průšvih za druhým. Ale pak stačí přijet zas zpátky k nám do Tropical Garden a cítím jen neskonalou vděčnost, že se na toto místo mohu vracet.
Marcela Adamusová
To víte, že mít penzion na Slapech by bylo asi o něco jednodušší… Naše ubytko je totiž hodně náročné na údržbu, protože jsme hned u moře a slaná voda i tropické podnebí dělají s vybavením své. Vše se musí neustále čistit, zametat, natírat, věčně se něco ničí a musí se opravovat či měnit.
Na ledacos si člověk musí zvyknout a akceptovat, že na Srí Lance to prostě funguje jinak než u nás. Všechno tu trvá déle a ne vždy jde všechno podle plánu. Jednání s úřady je na samostatnou kapitolu, stejně tak najít spolehlivé zaměstnance či partnery. Pro perfekcionisty, jako jsem já, je Srí Lanka obrovská škola.
Zdravotnictví je za mě až na překvapivě dobré úrovni. Je tedy velký rozdíl mezi soukromými a státními nemocnicemi, celkově ale považuji kvalitu obou za velmi dobrou. Osobní zkušenost mám naštěstí jen s „maličkostmi“ typu zánět ucha a k přístupu lékařů a lékařek nemám co vytknout.
Já mám vlastně nejradši takové ty „obyčejné“ každodenní zážitky. Jízdu tuktukem, návštěvy trhu, úsměvy místních… To, že jedete vlakem a člověk vedle vás se s vámi podělí o svačinu. Nebo jdete na procházku a paní vám utrhne domácí mango ze zahrádky. A vůbec nejradši mám sednout si k oceánu a dívat se do vln – to se neokouká.
Nalaďte se na srílanskou vlnu. Nesnažte se vidět za každou cenu všechna známá místa, ale radši poznejte některé z nich více do hloubky. Nespěchejte a zpomalte, vnímejte místní život a buďte otevření novým zážitkům. A když vás někdo z místních pozve na čaj, nebojte se a jděte. Právě lidé a jejich pohostinnost jsou totiž jedním z hlavních důvodů, proč se sem nejen já tak ráda vracím.
Zdroje: Kupi.cz, Marcela Adamusová pro Kupi.cz