Zatímco většina českých seniorů hospodaří s důchodem kolem 20 tisíc korun, existují i lidé, kterým stát vyplácí několikanásobně vyšší částky. Podle nejnovějšího ročního přehledu ČSSZ přesahovalo 345 starobních důchodů hranici 60 tisíc korun. Rekordní částka se dokonce blížila čtvrt milionu. Jak jsou takové rozdíly možné?
Důchod 15 tisíc, 20 tisíc, ale také 60 tisíc nebo téměř čtvrt milionu korun měsíčně. Rozdíly mezi českými penzisty jsou mnohem větší, než by se mohlo na první pohled zdát. Zatímco pro řadu seniorů znamená každý větší výdaj zásah do rodinného rozpočtu, jiní dostávají na účet částky převyšující mzdy většiny pracujících.
Podle oficiálních statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíralo ke konci roku 2025 starobní důchod vyšší než 60 000 korun celkem 345 lidí. Ve srovnání s více než 2,3 milionu starobních důchodců jde o naprostou výjimku. Přesto se počet takto vysokých penzí postupně zvyšuje.
Podrobný statistický přehled ČSSZ o vyplácených starobních důchodech ukazuje, že k 31. prosinci 2025 dostávalo částku od 60 000 do 69 999 korun měsíčně 243 příjemců. Dalších 102 lidí mělo důchod dokonce 70 tisíc korun nebo vyšší.
Nejvyšší evidovaný starobní důchod se pohyboval v pásmu 240 000 až 249 999 korun měsíčně. Přesnou částku tato veřejná statistika neuvádí.
Pro správné pochopení čísel je důležitý jeden detail. ČSSZ do přehledu zahrnuje nejen samostatné starobní důchody, ale také starobní důchody vyplácené souběžně s vdovským či vdoveckým důchodem. V takových případech statistika pracuje se součtem obou částek.
Ačkoliv jde o údaje za konec roku 2025, jedná se o poslední uzavřený roční přehled tohoto členění zveřejněný ČSSZ. Nejde tedy o aktuální počty příjemců k říjnu 2026.
ČSSZ
Ještě zajímavější je srovnání s minulostí. Na konci roku 2015 evidovala ČSSZ pouze devět starobních důchodů přesahujících 60 tisíc korun. V roce 2021 jich bylo 47, na konci roku 2023 už 284 a o dva roky později celkem 345.
Počet takto vysokých důchodů se tedy za deset let výrazně zvýšil. Neznamená to ale, že by všem příjemcům rekordních penzí stát přiznával nové mimořádné částky. Svou roli hrají také pravidelné valorizace, které postupně zvyšují již přiznané důchody. Hranice 60 tisíc korun přitom zůstává při statistickém srovnání stále stejná.
Průměrný samostatně vyplácený starobní důchod činil ke konci roku 2025 podle ČSSZ 21 094 korun. Naprostá většina důchodců se tedy pohybuje v úplně jiných částkách než několik stovek příjemců nejvyšších penzí.
Rozdíl mezi statistickými rekordy a každodenním životem důchodců je značný. Pro seniory s penzí kolem 15 až 20 tisíc korun představují významnou část měsíčních výdajů především bydlení, energie, potraviny a léky.
Výše starobního důchodu není náhodná. Záleží především na získaných dobách důchodového pojištění a výdělcích během pracovního života. Uplatnit se mohou také další zákonné okolnosti, například pozdější odchod do důchodu nebo přiznání penze podle dřívějších pravidel.
Podle vysvětlení ČSSZ ke starobnímu důchodu se penze skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je v roce 2026 stanovena na 4 900 korun. Procentní část se vypočítává individuálně.
Vysoký plat však automaticky neznamená stejně vysoký důchod. Český důchodový systém při výpočtu používá takzvané redukční hranice, kvůli kterým se vyšší příjmy započítávají pouze částečně.
Odkladem odchodu do důchodu lze budoucí penzi také zvýšit. Pokud člověk po vzniku nároku na důchod dál pracuje a penzi nepobírá, může se mu podle příslušných pravidel procentní výměra zvýšit za každých 90 kalendářních dnů takové činnosti.
Rekordně vysoké důchody tak mohou být výsledkem kombinace mimořádných výdělků, dlouhé doby pojištění, odloženého čerpání penze a pravidel platných v době jejího přiznání. Ze samotné statistiky ovšem nelze zjistit, která z těchto okolností stojí za konkrétním rekordním důchodem.
Krakenimages.com / Shutterstock.com
Na opačné straně stojí lidé s nejnižšími penzemi. Od 1. ledna 2026 se přitom pravidla změnila a stát zákonné minimum starobního důchodu zvýšil.
Minimální plný starobní důchod nyní činí 9 800 korun měsíčně. Skládá se ze základní výměry 4 900 korun a stejně vysoké minimální procentní výměry.
Zvýšení se nevztahuje pouze na nově přiznávané důchody. Týká se také dříve přiznaných penzí, které splňují podmínky pro dorovnání na zákonné minimum.
Výjimku ale představují například takzvané dílčí důchody. Ty vznikají v situacích, kdy člověk získal část dob pojištění v České republice a část v zahraničí. Česká správa sociálního zabezpečení pak může vyplácet pouze odpovídající část penze, která může být nižší než 9 800 korun.
Podrobnosti vysvětluje přímo ČSSZ v příručce pro budoucí důchodce platné pro rok 2026.
Zatímco několik stovek lidí pobírá důchod přesahující 60 tisíc korun, většina českých seniorů musí vyjít s podstatně nižšími částkami. Redakce Kupi proto oslovila seniory s různou výší penzí a zajímala se o to, jak se jim s důchodem hospodaří a co říkají na mimořádně vysoké částky v oficiálních statistikách.
Marie (74 let), důchod 15 800 Kč: „Žiju sama a důchod mi musí stačit na všechno. Nejdřív zaplatím bydlení, energie a léky a teprve potom vidím, kolik zbývá na jídlo. Když potřebuji nové boty nebo se pokazí nějaký spotřebič, musím sáhnout do úspor. Důchod 60 tisíc si vůbec neumím představit. Za takové peníze bych nemusela každý týden přemýšlet, co je zrovna ve slevě.“
Jaroslav (69 let), důchod 21 300 Kč: „Pracoval jsem celý život a na svůj důchod si vyloženě nestěžuji. S manželkou máme vlastní byt, takže nemusíme platit nájem, a to je obrovská výhoda. Když ale vidím, že někdo dostává přes 60 tisíc, samozřejmě mě zajímá, co musel celý život dělat. Nezávidím mu to, jen bych rád věděl, jak se k takové částce člověk dopracuje.“
Hana (77 let), důchod 18 400 Kč: „Dřív jsme byli na všechny výdaje dva. Od té doby, co jsem sama, je to úplně jiné. Energie, poplatky za byt ani opravy se tím, že člověk ovdoví, nesníží na polovinu. S důchodem vyjdu, ale větší výdaje si musím plánovat. Když slyším o penzích kolem čtvrt milionu, připadá mi to skoro neuvěřitelné. To jsou pro mě peníze na víc než celý rok.“
Přestože většina lidí na důchod přesahující 60 tisíc korun nikdy nedosáhne, výši vlastní budoucí penze mohou alespoň částečně ovlivnit. Důležité je například včas zkontrolovat, zda má ČSSZ správně evidované všechny doby zaměstnání a další započitatelné doby pojištění.
K tomu slouží bezplatná Informativní důchodová aplikace (IDA) na ePortálu ČSSZ. Po přihlášení například prostřednictvím bankovní identity si lidé mohou zobrazit evidované doby pojištění, orientační výši budoucího důchodu nebo datum dosažení důchodového věku.
Vyplatí se přitom kontrolu neodkládat až na poslední chvíli. Pokud některé roky zaměstnání v evidenci chybějí, jejich dodatečné prokazování může být po mnoha letech obtížnější.
Zdroje: Česká správa sociálního zabezpečení, respondenti redakce Kupi.cz