Chytré ponožky odhalí riziko zdravotních komplikací, AI pomůže lékařům. Jaké technologie mění zdravotnictví
Co kdyby lékař dokázal rychleji odhalit rizikovou kombinaci léků, ponožky upozornily na problém s chodidly a umělá inteligence pomohla předvídat, jak tělo zareaguje na léčbu? Zdravotnictví se posouvá od řešení jednotlivých potíží k propojené a personalizované péči. Podívejte se na technologie, které mohou v příštích letech změnit péči o naše zdraví.
Co v článku najdete
- 1. AI pomůže hledat rizika i vhodnější léčbu
- 2. Chytré ponožky mohou upozornit na problém dřív, než začne bolet
- 3. Smart textilie by mohly sledovat tělesné funkce
- 4. Digitální dvojník těla nejdřív vyzkouší léčbu digitálně
- 5. Genová léčba dokáže upravit vlastní buňky pacienta
- 6. Vyšetření střev pomocí kapsle může jít ještě dál
- 7. Nové léky a vakcíny rozšiřují možnosti léčby i prevence
- Co se změní u technologií, které už známe?
Přečtěte si také
1. AI pomůže hledat rizika i vhodnější léčbu
Umělá inteligence se ve farmaceutickém průmyslu využívá například k vyhledávání pacientů, kterým by určitá léčba mohla nejvíce prospět. „V oblasti bezpečnosti může pomáhat vyhledávat v hlášeních podezření na nežádoucí účinky a dalších zdravotních datech varovné signály, které následně posoudí odborníci,“ říká pro Kupi Mgr. David Kolář, MHA, výkonný ředitel AIFP.
Evropský průzkum zveřejněný v roce 2026 ukázal, že mezi společnostmi, které AI systematicky zavedly, zaznamenalo 86 % respondentů vyšší provozní efektivitu, ale pouze 23 % lepší rozhodování založené na datech. Výzkum se týkal vstupu léčiv na trh a jejich úhrad, nikoli přímo výsledků léčby pacientů.
Rychlejší zpracování informací totiž ještě neznamená správnější rozhodnutí. „AI dokáže urychlit zpracování velkého množství dat, sama o sobě ale nezaručuje správné rozhodnutí. Důležité je ověřovat kvalitu dat i výsledná doporučení,“ upozorňuje Kolář.
2. Chytré ponožky mohou upozornit na problém dřív, než začne bolet
Chytré hodinky už zná téměř každý, ale co ponožky se zabudovanými senzory? I takové technologie se aktuálně vyvíjejí. Mohou sledovat například teplotu chodidla nebo rozložení tlaku a upozornit na neobvyklé změny.
Zajímavé jsou zejména pro lidi s cukrovkou, u kterých může být kvůli poškození nervů obtížnější rozpoznat poranění nebo začínající komplikace na nohou. Drobné změny teploty mohou v některých případech upozornit na riziko dříve, než se objeví zjevná rána. A to je u diabetické nohy, která je spojená se závažnými komplikacemi, obzvlášť důležité.
Luka Jerkovic / Shutterstock.com
3. Smart textilie by mohly sledovat tělesné funkce
Výzkumníci se zabývají také textiliemi se zabudovanými senzory. Může jít například o trička, která při nošení sledují pohyby hrudníku při dýchání nebo srdeční činnost, případně o ponožky a vložky do bot měřící tlak při došlapu.
Naměřené údaje by mohly pomoci sledovat změny tělesných funkcí i během běžného dne, nejen při vyšetření v ordinaci. Většina těchto řešení se ale stále vyvíjí nebo ověřuje a jejich využití závisí na přesnosti konkrétní technologie.
4. Digitální dvojník těla nejdřív vyzkouší léčbu digitálně
Jedním z nejzajímavějších směrů vývoje je takzvané digitální dvojče. Nejde o skutečnou kopii člověka, ale o počítačový model, který využívá dostupná zdravotní data k simulaci určitých procesů v těle.
Například u člověka s cukrovkou 2. typu systém může pracovat s údaji o hladině cukru, spánku, pohybu, hmotnosti a dalších faktorech a modelovat, jak by se mohl zdravotní stav vyvíjet při různých změnách režimu. Některé současné programy už tento přístup zkoumají nebo používají v omezených podobách. Jejich cílem je lépe odhadnout, jak může konkrétní zásah ovlivnit konkrétního pacienta.
V budoucnu by podobné nástroje mohly pomoci lékařům lépe porovnat možnosti léčby a pacientům ukázat, jak mohou různé změny ovlivnit jejich zdraví. Zatím však nejde o spolehlivou virtuální kopii celého lidského těla. Přesnost modelu pak závisí na kvalitě dat a na tom, jak dobře dokáže napodobit konkrétní biologický proces.
5. Genová léčba dokáže upravit vlastní buňky pacienta
Co kdyby lékaři dokázali upravit buňky tak, aby pomáhaly tělu lépe zvládat dědičné onemocnění? Právě na tomto principu funguje Casgevy, léčba využívající technologii CRISPR, která umožňuje cíleně měnit DNA. „Genové a buněčné terapie mohou u vzácných dědičných onemocnění cílit přímo na mechanismus, který nemoc způsobuje,“ vysvětluje Kolář.
Lékaři pacientovi odeberou krvetvorné buňky, upraví je v laboratoři a vrátí zpět. Ty pak pomáhají tělu vytvářet více fetálního hemoglobinu, který přenáší kyslík a může zmírnit projevy některých dědičných poruch krve. V EU je Casgevy schválen pro vybrané pacienty od 12 let se srpkovitou anémií nebo beta-talasémií závislou na transfuzích.
„V Evropě je již schválena i léčba využívající úpravu vlastních krvetvorných buněk pacienta metodou CRISPR,“ dodává Kolář. Léčba je však náročná. Před vrácením upravených buněk musí pacient podstoupit intenzivní chemoterapii, a je proto vhodná jen pro pečlivě vybrané pacienty.
Personalizovaná medicína se rozvíjí také v onkologii. Genetické a molekulární vyšetření nádoru může lékařům pomoci vybrat cílenou léčbu podle jeho konkrétních vlastností.
Gorodenkoff / Shutterstock.com
6. Vyšetření střev pomocí kapsle může jít ještě dál
Kapsle s miniaturní kamerou už umožňují lékařům prohlédnout části trávicího traktu, zejména tenké střevo, aniž by museli zavádět klasický endoskop. Vědci nyní vyvíjejí další generaci těchto zařízení, která by dokázala nejen pořizovat snímky, ale také odebrat vzorek tkáně nebo střevního obsahu.
Mohla by tak jednou pomoci odhalovat některá onemocnění přesněji a šetrněji. Většina těchto nových systémů je však zatím ve fázi výzkumu, nikoli běžného používání.
7. Nové léky a vakcíny rozšiřují možnosti léčby i prevence
Významný posun přichází také v prevenci a léčbě chronických onemocnění. V roce 2026 získala v EU registraci kombinovaná mRNA vakcína proti chřipce a covidu-19 pro osoby od 50 let. Rozšiřují se také možnosti ochrany proti RSV. Nové léky přinášejí pokrok v léčbě obezity a jejích komplikací a u pečlivě vybraných pacientů mohou zpomalit zhoršování časné Alzheimerovy nemoci. Vyžadují však důsledné sledování bezpečnosti.
„Příkladem jsou inhibitory SGLT2, původně vyvinuté pro léčbu diabetu 2. typu, které dnes pomáhají také pacientům se srdečním selháním či chronickým onemocněním ledvin, a to i bez diabetu,“ podotýká Kolář. U vhodně vybraných pacientů mohou tyto léky snížit riziko hospitalizace pro srdeční selhání nebo zpomalit zhoršování funkce ledvin. Ukazují tak, že přínos inovací může přesáhnout původní oblast léčby a pomoci pacientům s více zdravotními problémy.
Co se změní u technologií, které už známe?
Vedle nových léčebných postupů se zdokonalují i technologie, které už známe. Chytré prsteny sledují například spánek, tep a tělesnou teplotu. Telemedicína může propojit videokonzultaci s domácím měřením tlaku či glukózy a usnadnit tak sledování chronických onemocnění i lidem, kteří mají lékaře daleko.
Virtuální realita zase může zpestřit rehabilitaci, například po cévní mozkové příhodě. Pomáhá pacientům procvičovat pohyby a může je motivovat k pravidelnému cvičení. Nenahrazuje však odborné vedení.
O skutečném přínosu inovací rozhoduje také jejich dostupnost a možnost pacientů léčbu podstoupit. „Samotná evropská registrace je důležitým krokem. Pro pacienta je však rozhodující, kdy se k vhodné inovaci skutečně dostane,“ uzavírá Kolář.
Zdroje: Mgr. David Kolář, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), GRHTA, SERMO, JMIR, Frontiers, GAO, NIH, OAE
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko