Letošní léto bylo pro přírodu velmi náročné. Na řadě míst nepršelo několik týdnů. Sudy a retenční nádrže se vyprázdnily a některým lidem došla i voda ve studni. Kdo nechtěl nechat záhony uschnout, bral vodu z kohoutku a za každý kubík zaplatil. Někteří lidé proto začali využívat šedou vodu z domácnosti. Jenže je tato voda vhodná na zalévání rostlin? Zeptali jsme se zahradnice.
V červenci tohoto roku spadlo na území Česka v průměru jen 51 mm srážek, tedy 57 % normálu z let 1991 až 2020, jak uvádí Český hydrometeorologický ústav. Sudy pod okapy se kvůli každodennímu zalévání vyprázdnily během pár dní a nebylo je z čeho doplnit. Déšť se na dlouhé týdny stal přáním většiny zahrádkářů. Ještě 26. srpna ČHMÚ upozorňoval, že po prvních vydatných deštích sice polevilo půdní sucho, mimořádné sucho v podzemních vodách ale trvá dál.
Mně samotné začaly usychat i svíčkovce, perovskie a rozchodníky. Jsou to rostliny, které sucho zvládají bez pomoci. Jenže letos potřebovaly zalít. Kvůli suchu nám ale došla voda ve všech sudech. A zalévat vodou z kohoutku se mi nechtělo. Naštěstí jsem si na sociálních sítích všimla příspěvku o využívání šedé vody z domácnosti.
Příspěvek o využívání šedé vody oslovil tisíce lidí. Jestli tím ale rostlinám pomůžeme, nebo jim spíš uškodíme, jsem chtěla mít potvrzené. Zeptala jsem se proto zahradnice Lenky Eywy, autorky webu Život v souladu, co to vlastně šedá voda je?
„Je to voda, která odtéká ze dřezu, z myčky, z vany, umyvadla a z pračky. To je voda často znečištěná jen částečně. Jsou v ní rozpuštěné zbytky jídla, lidského potu či kůže, špína z rukou, těla a oblečení. Zní to možná trochu jako FUJ voda, ale je to voda použitelná na zalévání zahrady,“ vysvětluje.
Řada lidí přitom vynechává vodu z mytí nádobí kvůli tukům. Podle zahradnice zbytečně. Tuky z běžné domácnosti prý zahradě nevadí, protože si s nimi poradí půdní bakterie.
Jestli lze šedou vodu k zálivce použít, nezáleží podle Lenky Eywy na tom, odkud pochází, ale na tom, jakou drogerii v domácnosti používáte.
„Pokud umýváte nádobí v konvenčním přípravku, používáte běžné šampony, není možné takovou vodu bez následků v zahradě používat. Ani po druhém máchání. Pořád je to plné látek, které rostlinám ubližují a zalévat pravidelně takovou vodou strom může být pro ten strom časem fatální,“ upozorňuje zahradnice. Totéž podle ní platí pro prací prášky, mýdla, přípravky na vytírání podlahy nebo mytí oken.
Ptala jsem se i na radu, kterou si pamatuji od babičky. Voda z pračky se prý dřív používala až od druhého máchání, kdy už v ní zůstalo méně prášku. Lenka Eywa tuhle úvahu u dnešní konvenční drogerie odmítá. Pokud chcete vodu z pračky nebo ze sprchy dostat na záhon, potřebujete podle ní přejít na ekologicky odbouratelné prostředky, kterých je dnes na trhu dost.
Nedostatek vody tedy může být podle zahradnice impulzem ke změně domácí drogerie. „Vlastně je nedostatek vody pro zahradu skvělým důvodem vyměnit chemické produkty v domácnosti za bezpečně odbouratelné. Vyřešíme tím mnoho much jednou ranou a poděkuje nám zahrada, příroda i zdraví nás a celé rodiny,“ říká.
megaflopp / Shutterstock.com
Ani s odbouratelnou drogerií se šedou vodou nezalévá všechno. Zahradnice ji nedoporučuje lít přímo na části rostlin, které budete brzy jíst syrové. Typicky jde o salát nebo jahody. V šedé vodě je podle ní dost bakterií, které na talíři nechcete.
„Když přijdeme z práce domů a jdeme si umýt ruce, děláme to proto, abychom se zbavili případných patogenů. Nalít je potom na jahody s šedou vodou by bylo kontraproduktivní,“ vysvětluje.
Naopak bez obav můžete šedou vodou zalít:
Jinými slovy, zaléváte půdu, ne to, co za pár dní sklidíte a sníte bez tepelné úpravy.
Podle Českého statistického úřadu spotřebovala v roce 2025 průměrná domácnost v Česku 89,7 litru vody na osobu a den, u 4 lidí tedy zhruba 360 litrů. Pokud by na zahradu doputovala jen polovina, dostanete se zhruba na 65 kubíků za rok. Zahradnice počítá s tím, že by takový objem zahrada rozhodně poznala. Buď ho dostane ona, nebo kanalizace.
Kromě toho voda na zalévání z kohoutku není zadarmo, platíte za ni vodné i stočné. V roce 2026 v Praze stojí kubík vody podle ceníku Pražských vodovodů a kanalizací 157,21 Kč včetně DPH. Každý kubík šedé vody, kterým nahradíte zálivku z kohoutku, tak v hlavním městě ušetří 157 Kč. Při 65 kubících ročně je to zhruba 10 000 Kč. Ceny se sice v jednotlivých obcích liší, ale princip je stejný.
Melissaberry / Shutterstock.com
Způsobů, jak šedou vodu zachytit, je podle Lenky Eywy spousta. Kbelík ve dřezu nebo pod ním používaly už naše babičky, které takovou vodou splachovaly záchod, aby ušetřily. Na druhém konci škály jsou retenční nádoby na šedou vodu zakopané v zemi. „Je to práce navíc, ale je to rozumná investice,“ říká zahradnice.
Pár praktických způsobů z mé vlastní zahrady:
Nošení kbelíků je ale fyzicky náročné a samotná šedá voda zahradě během delšího sucha stačit nemusí. Proto letos využiji podzimních výprodejů zahradních potřeb a pořídím další nádoby na dešťovou vodu. Jakmile znovu zaprší, naplní se samy a jejich využití k zalévání bude výrazně pohodlnější než přenášení vody z domu.
Pro ty, kdo to chtějí vzít opravdu vážně, zmiňuje Lenka Eywa domácí čistírnu odpadních vod. Ta přečistí i vodu ze splachování toalety. „Ať to zní jakkoli nechutně, je to skvělý způsob získání vody navíc, protože díky splachovacím záchodům spotřebuje čtyřčlenná rodina dalších 150 l vody denně,“ vysvětluje. Voda z domácí čistírny je podle ní pro zahradu použitelná stejně jako voda šedá a rodina by tak zahradě dodala další vodu navíc.
Zahradnice dodává, že vody bude podle ní méně a méně a výrazně to můžeme pocítit už příští rok, pokud se vyplní předpovědi o následcích letošního silného El Niña.
Zdroje: zahradnice Lenka Eywa pro Kupi; ČHMÚ; ČSÚ; PVK