Miliony lidí sbíraly Monopoly v McDonald’s. Největší výhry ale roky končily organizovaně u jedné party

Krabička McDonald’s s logem Monopoly de-nue-pic / Shutterstock.com

Hranolky, kelímek s nápojem a samolepka, která mohla změnit život. Tak fungovala slavná soutěž McDonald’s Monopoly v USA. Jenže milionové výhry se po léta nerozdělovaly náhodně mezi zákazníky. Muž odpovědný za bezpečnost soutěže je odkláněl ještě před distribucí a budoval síť nastrčených výherců.

Přečtěte si také

Balkonové květiny v horku nespálí jen slunce. Odbornice vysvětluje, proč vadí tmavý květináč

V americkém McDonald’s se v 90. letech nechodilo jen pro burger. Zákazníci sbírali Monopoly samolepky z obalů jídla, z novinových či časopiseckých vložek a skládali herní plán. Odměnou mohl být další hamburger, drobná hotovost, auto, ale také milion dolarů.

Soutěž, kterou McDonald’s provozoval s agenturou Simon Marketing, měla jednoduchý princip: Cenné výherní dílky byly vyrobeny a distribuovány tak, aby měl každý zákazník náhodnou šanci je získat. Právě nad jejich bezpečností měl dohlížet muž jménem Jerome „Jerry“ Jacobson.

Místo toho z nich udělal zdroj vlastního zisku.

Muž, který měl soutěž chránit

Jacobson byl bezpečnostním ředitelem společnosti Simon Marketing, externí firmy, jež pro McDonald’s soutěže připravovala a spravovala. Měl na starosti právě distribuci nejcennějších herních dílků – tedy těch, které rozhodovaly o milionových prémiích či drahých autech.

Podle pozdějšího rozhodnutí federálního odvolacího soudu Jacobson cenné dílky zpronevěřoval a předával je známým, příbuzným a prostředníkům. Ti pak hledali další lidi ochotné vystupovat jako údajní šťastní výherci.

Mechanismus byl prostý. Nastrčený člověk převzal výherní dílek, přihlásil se o prémii a po vyplacení peněz se rozdělil s prostředníkem. Část výnosu se nakonec vracela Jacobsonovi. Zákazník, který si koupil menu a odlepil samolepku z krabičky od hranolek, tak ve skutečnosti soutěžil o výhru, jež už mohla být dávno přidělena někomu jinému.

Logo McDonald’s monticello / Shutterstock.com

Výherci nebyli náhodní

Vyšetřovatelé uváděli, že podvod běžel nejméně od roku 1995. V okamžiku prvních zatčení v srpnu 2001 FBI vyčíslila hodnotu zmanipulovaných hlavních výher na více než 13 milionů dolarů. Pozdější rekonstrukce celého případu, z níž vychází i dokumentární série HBO, pracuje s částkou přibližně 24 milionů dolarů za období let 1989 až 2001. Rozdíl souvisí s tím, že rozsah sítě vycházel najevo postupně.

FBI tehdy popsala i konkrétní případy. John DavisMichael Hoover si v soutěži Monopoly v roce 2001 každý vyzvedli milion dolarů. Další člen skupiny Ronald Hughey získal milion v soutěži Who Wants to Be a Millionaire a Brenda Phenis prémii 500 tisíc dolarů. Záznam FBI přitom ukazuje, že nešlo o jednotlivé falešné losy, ale o promyšlený systém rozdělování nejhodnotnějších dílků.

Anonymní tip odstartoval operaci Final Answer

Případ se začal rozplétat díky anonymnímu upozornění FBI, že několik milionových výherců může být vzájemně propojeno. Vyšetřování dostalo krycí název Operation Final Answer – narážku na tehdy populární televizní soutěž Chcete být milionářem.

Dne 21. srpna 2001 FBI a ministerstvo spravedlnosti oznámily zatčení osmi lidí v několika amerických státech. Jacobson a další podezřelí čelili obvinění ze spiknutí za účelem poštovního podvodu. Federální úřady výslovně uvedly, že podvod připravil zákazníky McDonald’s o „spravedlivou a stejnou šanci vyhrát“. Dobové oznámení ministerstva spravedlnosti popisuje, jak se hodnotné dílky dostávaly k „náborářům“ a přes ně k falešným výhercům.

Podle FBI se na podvodu nepodíleli zaměstnanci ani franšízanti McDonald’s. Pachatelé přišli z firmy, která měla soutěž externě zabezpečit.

Jacobson skončil ve vězení, ne všichni „výherci“ ale byli spolupachateli

Jerome Jacobson se přiznal a v roce 2003 dostal trest 37 měsíců vězení. Soudní řízení se týkalo desítek osob a federální velká porota později obžalovala 43 lidí.

Případ má ale důležitou právní nuanci. Čtyři odsouzení účastníci se odvolali a federální soud jejich verdikty zrušil. Důvodem nebyla nevěrohodnost Jacobsonova systému, ale skutečnost, že žaloba nedokázala prokázat, že právě tito lidé věděli o krádeži herních dílků a vědomě se připojili k širšímu spiknutí.

Jinými slovy: Ne každý, kdo se objevil jako podezřelý výherce, automaticky věděl, odkud jeho samolepka skutečně pochází. Odvolací soud upozornil, že u trestného spiknutí musí být prokázáno vědomé zapojení do nezákonného plánu, ne jen porušení soukromých pravidel soutěže.

McDonald’s logo na budově T.Vyc / Shutterstock.com

McDonald’s reagoval deseti miliony dolarů pro zákazníky

Značka musela rychle obnovit důvěru ve své soutěže. McDonald’s po zatčení ukončil spolupráci se Simon Marketing, zřídil nezávislou bezpečnostní skupinu pro kontrolu budoucích promoakcí a vyhlásil mimořádné rozdávání výher v hodnotě 10 milionů dolarů.

Během pěti dnů mělo být náhodně rozdáno pět výher po jednom milionu dolarů a dalších padesát prémií po 100 tisících dolarech. Firma tehdy zdůraznila, že chce zákazníkům vrátit šanci získat peníze, o které je podvod připravil. Podmínkou dokonce nebyl nákup – stačilo přijít do zapojené restaurace. Podrobnosti o reakci McDonald’s zveřejnila sama společnost.

Případ tak není jen historkou o jednom podvodníkovi. Ukázal také, jak křehká je důvěra v soutěže, které mají zákazníky přimět k nákupu. Miliony lidí sice v Monopoly poctivě hrály o hranolky, nápoj nebo drobnou cenu, ale o část těch skutečně velkých výher se v zákulisí hrálo podle úplně jiných pravidel.

Případ zpracovala HBO

Pod názvem McMillion$ vznikla v roce 2020 šestidílná dokumentární série HBO. Využívá rozhovory s vyšetřovateli, lidmi z McDonald’s i některými účastníky podvodu a ukazuje, jak se z běžné marketingové akce stal jeden z nejznámějších amerických spotřebitelských podvodů.

Zdroje: FBI, Ministerstvo spravedlnosti USA, rozsudek 11. federálního odvolacího soudu USA, McDonald’s Corporation, HBO/WBD; autorský text Kupi.cz