Každodenní kropení trávníku v horku nestačí. Pomůže ranní zálivka a správná délka sečení
Stačí pár tropických dnů a z krásného zeleného trávníku je najednou vypálená plocha. Hodně lidí v tu chvíli v panice sahá po hadici a doufá, že kropením trávník zachrání. Ale to není správně.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Žlutý trávník není mrtvý
Když trávník v létě začne žloutnout, většina lidí zpanikaří. Vypadá to, jako by tráva usychala a zahrada se měnila v poušť. Ve skutečnosti ale nemusí být všechno ztracené. Trávník se při velkém horku a nedostatku vody dostává do dormance.
„V létě trávník žloutne, jedná se o takzvanou dormanci. Přestane vyživovat nadzemní část a chrání si pouze kořenový systém,“ vysvětluje pro Kupi Petr Hrdina ze Zahrady bez vady, který se věnuje údržbě trávníků na Českobudějovicku.
Podle odborníků je důležité rozlišit, jestli jde jenom o přirozenou reakci na sucho, nebo už o stav, kdy trávník opravdu odchází. „Po ochlazení se trávník opět zazelená. Pokud je trávník dlouhodobě bez vody, uhyne,“ říká Hrdina.
Jinými slovy, žlutá barva nemusí automaticky znamenat konec. Pokud ale horko trvá dlouho a trávník nemá žádnou vláhu, kořenový systém to nemusí zvládnout. Nejhorší je proto čekat, až bude půda úplně vyschlá na kámen, a pak se snažit všechno zachránit kropením.
Marek M / Shutterstock.com
Časté krátké kropení je chyba
Jednou z nejčastějších letních chyb je každodenní krátké kropení. Na první pohled vypadá logicky. Říkáte si, že venku je vedro, trávník má žízeň, takže mu každý večer dopřejeme trochu vody. Jenže malé množství vody zůstane jen u povrchu a ke kořenům se téměř nedostane.
„Při kropení trávníku v horkém létě se voda odpaří během několika minut. Navíc pokud se trávník kropí krátce, kořeny jsou blízko povrchu, aby nasály vodu,“ vysvětluje odborník.
Tráva si tedy na povrchovou vláhu zvykne. Kořeny pak nerostou do hloubky, ale drží se blíž u povrchu, kde je půda nejvíc rozpálená. Takový trávník je potom mnohem zranitelnější. Stačí pár dní bez vody a žloutne rychleji než trávník, který je zvyklý na hlubší zálivku.
Typické chyby při letním kropení:
- krátké zalévání každý den nebo obden
- kropení v době největšího vedra
- zalévání jen povrchu místo kořenové vrstvy
- nerovnoměrné kropení, kdy část trávníku zůstává suchá
- snaha „osvěžit“ trávník pár minutami vody večer
Lepší než každodenní sprchování je méně častá, ale vydatná zálivka. Voda se musí dostat do hloubky, ne jen namočit špičky stébel a horních pár milimetrů půdy.
Bilanol / Shutterstock.com
Zalévejte ráno a pořádně
Ideální režim zálivky závisí na počasí, půdě i stavu trávníku. Obecně ale platí, že trávník v létě potřebuje pořádnou dávku vody najednou. U běžné zahrady dává smysl zalévat zhruba dvakrát týdně, ale tak, aby voda pronikla ke kořenům.
„Ideální četnost kropení je dvakrát týdně a vydatně, tedy asi 15 až 20 litrů vody na metr čtvereční,“ radí Hrdina.
Důležitá je také denní doba. Nejlepší je zalévat brzy ráno, kdy je půda ještě chladnější, voda se tolik neodpařuje a trávník má celý den na to, aby oschl. Večer sice také nebývá takové vedro, ale dlouho vlhký trávník může být náchylnější k chorobám.
„Ideální doba zalévání je brzy ráno do 7 hodin, kdy je minimální výpar vody z půdy,“ říká specialista.
V létě nesekejte nakrátko!
Další velkou chybou je nízké sečení. Krátký trávník může působit upraveně, ale v horku se rychleji přehřívá, půda ztrácí vláhu a slunce se snáze dostane až ke kořenům. V létě je proto lepší sekačku zvednout.
„V létě by se mělo sekat na 6 až 8 cm,“ radí konkrétní výšku Hrdina.
Vyšší tráva půdu přirozeně zastíní a pomáhá udržet vlhkost. Zároveň lépe snáší sešlapání i výkyvy počasí. Neznamená to ale, že máte nechat zahradu úplně zarůst. Důležitá je pravidelnost a známé pravidlo jedné třetiny. „Na sekání by se po celý rok mělo aplikovat pravidlo jedné třetiny, to znamená nikdy nesekat o více než jednu třetinu výšky stébla,“ říká odborník.
Pokud se tedy vrátíte třeba z dovolené a trávník je přerostlý, nesnažte se ho hned srazit na běžnou výšku. Posekejte ho raději postupně, na víckrát a s odstupem několika dní. Rostliny tím méně vystresujete a snížíte riziko žlutých spálených míst.
Sekačka by měla mít ostrý nůž. Tupý nůž trávu netne čistě, ale spíš ji třepí a trhá. Konce stébel pak zasychají, šednou a trávník působí unaveně, i když má vody dost.
Phoenixns / Shutterstock.com
Pozor na studenou vodu ze studny
Některé chyby nejsou na první pohled tak zřejmé. Jednou z nich je prý zalévání ledovou vodou ze studny. V horkém dni může být rozdíl mezi rozpáleným trávníkem a vodou ze studny opravdu velký.
„Důležitá věc, kterou bych chtěl zmínit, je zalévání trávníku ze studny, kdy teplota vody nedosahuje ani 10 °C. To je pro trávník veliký šok, který může skončit fatálně pro celý trávník,“ varuje Hrdina.
Další omyl je letní vertikutace. Ta má své místo, ale ne uprostřed veder, kdy je trávník už tak oslabený.
Suma sumarum, v létě trávníku nejvíc pomůže jednoduchá kombinace – vydatná ranní zálivka, vyšší sečení, ostrý nůž a žádné zbytečné zásahy ve chvíli, kdy se tráva snaží přežít největší horka.
Zdroje: Kupi.cz, vyjádření Petra Hrdiny ze Zahrady be zvady
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko