„Množí se vám v sudech i loužích.“ Komáří invazi si lidé doma často pěstují naprosto sami
Obtěžuje vás během letních nocí bzučení bodavého hmyzu a probouzíte se s nepříjemnými štípanci? Možná máte pocit, že se krvelačné potvory stahují z dalekých lesů, přitom si je ale na zahradách často pěstujete sami. Proč se tito nezvaní hosté tlačí do vašich ložnic a podle čeho si vybírají své oběti? Entomolog Aleš Bezděk v článku odhaluje biologické zlozvyky komárů a specialista Richard Vokurka upozorňuje na nejčastější chyby při instalaci okenních sítí, které vám mohou zkazit klidný spánek.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Komáry si nevědomky chováme i na vlastní zahradě
Lidé začínají řešit komáry převážně až ve chvíli, kdy jim začnou bzučet doma. Problém přitom vzniká mnohem dřív a úplně jinde. Často jim totiž ideální podmínky k životu připravujeme my sami, aniž bychom si to uvědomovali. Odborníci upozorňují, že komáři ke svému startu nepotřebují velké rybníky. Bohatě jim stačí zapomenutý sud s dešťovou vodou nebo jakákoliv nádoba, ve které po dešti zůstala několik dní voda.
„Larvy všech našich druhů komárů jsou vázány na stojatou nebo pomalu tekoucí vodu, kde se vyvíjejí. Tou stojatou vodou může být klidně rybník, voda v lužním lese, ale i sud na dešťovou vodu na zahradě nebo velká louže. Délka larválního vývoje je variabilní, od zhruba 10 dnů po několik málo týdnů. Záleží na teplotě vody i množství vhodné potravy pro larvy komárů. Je třeba připomenout i to, že krev sají pouze samice komárů, samci se živí nektarem,“ říká pro Kupi Aleš Bezděk z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.
V Česku žije více než 40 druhů komárů
Dnes existuje celá řada možností, jak se proti komárům bránit. Na trhu najdeme repelentní spreje, náramky, sítě do oken, ale také různé aromatické rostliny nebo přírodní vůně, které mají hmyz odpuzovat. Nabídka je široká a výrobci neustále přicházejí s dalšími „vychytávkami“, které slibují větší klid v letních měsících.
Abychom mohli proti tomuto hmyzu úspěšně bojovat, musíme nejprve pochopit jeho biologické vzorce, životní cyklus a motivace. Podle entomologů ne každý komár představuje pro člověka hrozbu. K druhovému zastoupení u nás Aleš Bezděk doplňuje:
„U nás žije něco přes 40 druhů komárů. Ovšem ne všechny tyto druhy mají člověka jako preferovaného hostitele. Řada druhů komárů saje například na ptácích nebo i na plazech a obojživelnících. Člověka u nás nejčastěji obtěžují komár útočný (Aedes vexans), jeho blízký příbuzný komár obecný (Aedes cantans) nebo třeba komár obtížný (Culex molestus).“
Heru MPC / Shutterstock.com
Co komáry láká do našich domovů?
Domníváte se, že k vám domů létají komáři kvůli otevřenému oknu a světlu? To nemusí být tak úplně pravda. „Do bytů komáři pronikají proto, že hledají vhodné teplé, neosluněné a vlhké místo, což byty často jsou, navíc je tam láká i přítomnost lidí,“ prozradil Bezděk. Podle výzkumů National Institutes of Health dokážou komáři velmi citlivě reagovat na oxid uhličitý i chemické látky, které lidské tělo přirozeně uvolňuje. Proč některé lidi vyhledávají častěji než jiné.
„Samičky komárů se při vyhledávání hostitele orientují podle změn koncentrace oxidu uhličitého a pachů hostitele, hlavně potu. Každý člověk vylučuje trochu jiný pot, takže také různí lidé jsou pro komáry rozdílně atraktivní,“ říká Bezděk.
Odborníka z Entomologického ústavu jsme se zeptali i na to, v jakém období bývá výskyt komárů v domácnostech nejhorší. Podle něj záleží nejen na ročním období, ale také na počasí nebo prostředí, ve kterém se lidé pohybují.
„Dospělí komáři se vyskytují po většinu roku, tedy zhruba od začátku května do pozdního podzimu. V městském prostředí (sklepy, kanalizace) mohou dospělí komáři přežívat celoročně. Vlastní aktivita komárů je pak už závislá na počasí, aktivnější jsou za teplého počasí s vysokou vlhkostí vzduchu a při bezvětří. V rámci dne je to převážně ráno a poté později odpoledne a večer,“ vysvětluje Aleš Bezděk.
Jak zabránit komárům dostat se k nám domů
Pokud chceme riziko vniknutí hmyzu minimalizovat, nabízí se několik možností. Lze kombinovat úpravu vnitřního klimatu, přírodní odpuzovače i fyzické bariéry. K možnostem, jak mohou lidé snížit riziko, že se jim komáři dostanou domů, se vyjádřil i Aleš Bezděk:
„Ideální jsou mechanické zábrany, jako třeba sítě proti hmyzu do oken. Ale jako odpuzovač účinkuje i třeba klimatizace, která snižuje vlhkost i teplotu uvnitř bytu. Z přírodních repelentů vadí komárům vůně, které vydávají například máta peprná, levandule nebo eukalyptus. A úplně si ale nemyslím, že přítomnost komárů v interiéru bytů by byl zásadní problém, pokud tedy dům nestojí v nějaké záplavové oblasti nebo poblíž lužního lesa... Obecně je poštípání komáry sice nepříjemné, ale málo bolestivé.“
K sítím do oken a dveří se vyjádřil také expert na sítě proti hmyzu Richard Vokurka ze společnosti Žaluzie Vokurka. Uvedl, že do většiny oken lze sítě bez problémů namontovat. Podle něj ale existují i výjimky, u kterých je potřeba speciální řešení.
„Typickým příkladem jsou okna s venkovním stíněním kde hrozí kolize se síťkou. Podobně problematická jsou tzv. památkářská okna, u nichž okapnička vystupující ze spodní části rámu mnohdy nemá dostatečný prostor pro běžnou sítku. Ta pak může být postupně vytlačena ven. V takových případech je nutné sáhnout po speciálním druhu sítě, a někdy bohužel standardní řešení vůbec neexistuje – zákazník pak musí zvážit magnetické nebo nalepovací sítě z hobby marketů,“ uvedl Richard Vokurka.
Aleksey Kurguzov / Shutterstock.com
Chyby, kterých se dopouštíme při instalaci sítí do oken
Největším kamenem úrazu při řešení „svépomocí“ nebývá kvalita materiálu, nýbrž lidský faktor ve fázi přípravy a vyměřování. I milimetrová odchylka může znehodnotit ochrannou funkci sítě. „Nejčastěji se setkáváme s tím, že si zákazník vybere nevhodný typ sítě pro dané okno – buď si neuvědomí omezení dané venkovním stíněním, nebo podcení složitost rámu. Druhou častou chybou je podcenění měření: sítě se vyrábějí na míru, a nepřesné rozměry vedou k netěsnostem, kudy hmyz bez problémů pronikne, anebo to zaměří tak, že se jim to do oken nevejde,“ sdělil Vokurka.
Na otázku, zda sítě skutečně zabrání vniknutí hmyzu do domácnosti, Richard Vokurka odpověděl, že při správném provedení fungují spolehlivě. „Při správném výběru a instalaci ano. Standardní síťovina zachytí komáry i ostatní létající hmyz. Účinnost sítě ale vždy závisí na tom, zda je správně osazená a bez mezer,“ uvedl.
Nakonec jsme se odborníka na sítě proti hmyzu zeptali i na to, zda zákazníci řeší ochranu hlavně proti komárům, nebo i proti dalším druhům hmyzu. Z jeho odpovědi vyplynulo, že lidé většinou neřeší jen komáry, ale obecně celý létající hmyz. Zákazníci podle něj nejčastěji mluví o hmyzu obecně. Vadí jim mouchy, vosy i drobný hmyz. Komáři jsou pak zmiňováni spíše jako konkrétní příklad, hlavně na jaře a v létě. Řešení je přitom podle něj stejné pro celé spektrum létajícího hmyzu.
Zdroje: pro Kupi.cz Aleš Bezděk z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR, Richard Vokurka z firmy Žaluzie Vokurka, NIH
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko