Stačilo pár teplých dní a zahrady napříč Českem se rozběhly naplno. Stromy kvetou, první výsadby jsou venku a sezona vypadá slibně. Právě teď ale přichází zlom. Ochlazení, které má dorazit na konci týdne, může během několika hodin rozhodnout o tom, jaká letos bude úroda.
Jak upozornila tisková zpráva ČTK z 8. dubna, od pátku do neděle hrozí ranní mrazy, které mohou poškodit ovocné stromy v citlivé fázi květu. U některých druhů stačí opravdu málo. Například květy meruněk a broskvoní mohou být poškozené už při teplotách kolem −1 až −2 °C, při hlubším poklesu pod nulu pak bývají ztráty výrazné.
Podrobnější data přináší projekt Agrorisk. Podle aktuální předpovědi hrozí vegetační mrazy mezi 10. a 12. dubnem. Výrazněji pod nulou mohou teploty klesnout na Vysočině, v Beskydech nebo na Šumpersku, zatímco na jižní Moravě se očekávají hodnoty kolem nuly. Právě tyto hraniční teploty bývají z pohledu zahrádkářů nejzrádnější.
Mráz letos nepřichází „do ideálních podmínek“. Podle dat Agrorisk bylo srážek v uplynulých dnech minimum a podobný trend má pokračovat. Půdní vlhkost tak klesá a zejména ve svrchní vrstvě do 40 centimetrů se začíná projevovat sucho.
„Kombinace sucha a mrazu je pro rostliny výrazně náročnější. Pokud nemají dostatek vláhy, hůř se s výkyvy teplot vyrovnávají,“ vysvětluje pro Kupi zahradnice Eva Koutná.
Největší riziko představují mrazy v době plného květu. Strom jako takový přežije, ale květy už ne. „Stačí několik hodin pod nulou a květy mohou zčernat a odumřít. To se pak projeví až za pár dní – plody se vůbec nevytvoří,“ říká Koutná.
Nejúčinnější ochranou, kterou lze udělat prakticky okamžitě, je zakrytí rostlin.
U menších stromů, keřů nebo záhonů funguje:
Důležité je, aby kryt sahal až k zemi a nevytvářel mezery, kudy uniká teplo. Typicky je lidé zakryjí shora, ale nechají otevřené boky, což je problém.
„Rozdíl jednoho až tří stupňů může rozhodnout. A právě to zakrytí dokáže,“ doplňuje Koutná.
Večer před mrazem má smysl rostliny zalít. Vlhká půda drží teplo lépe než suchá a pomáhá stabilizovat teplotu v okolí rostlin.
Profesionální sadaři používají i takzvanou protimrazovou závlahu, kdy se květy během mrazu jemně pokrývají vodou. Ta při mrznutí udržuje teplotu kolem nuly. V domácích podmínkách je ale tato metoda obtížně proveditelná a při špatném načasování může rostliny poškodit.
Na internetu se často objevují rady, že květy stromů lze před mrazem ochránit různými postřiky. Podle odborníků je ale potřeba tyto informace brát s rezervou.
„Neexistuje postřik, který by květy spolehlivě ochránil před mrazem. Pokud teplota klesne pod kritickou hranici, rozhodují hlavně fyzikální metody – tedy zakrytí nebo zahřívání,“ upozorňuje pro Kupi Eva Koutná.
Různé přípravky mohou rostlině pomoci lépe zvládnout stres, ale samotný mráz nezastaví. Rozdíl mezi „posílením odolnosti“ a skutečnou ochranou je přitom zásadní.
BearFotos / Shutterstock.com
Mráz může poškodit i:
Zejména nádoby a vyvýšené záhony prochladnou rychleji, proto se vyplatí je zakrýt nebo přesunout k domu.
Situace z posledních let se opakuje. Vegetace začíná dříve, ale návraty chladného vzduchu zůstávají. Podle CzechGlobe se začátek vegetace posunul zhruba o 12 dní dopředu. Riziko poškození květů mrazem se tak zvyšuje.
„S mrazíky je potřeba počítat prakticky každý rok až do poloviny května,“ připomíná Koutná.
V následujících dnech rozhoduje rychlá reakce. Večer zakrýt, případně zalít. Ráno nechat rostliny postupně rozmrznout. Krátké ochlazení nemusí znamenat konec úrody. Ale právě tyto dny často rozhodují o tom, kolik ovoce bude na stromech v létě.
Zdroje: ČTK, Agrorisk, Kupi.cz, zahradnice Eva Koutná pro Kupi.cz